Vychovejte nám lékaře. Zaplatíme vám za to












            ******************************************************************************************

            * Vychovejte nám lékaře. Zaplatíme vám za to
            ******************************************************************************************


            21.12.2007,| autor: Radka Kvačková

            Dobrá pověst našich univerzit způsobuje, že některé země raději posílají své občany na stu

            by budovaly nové školy a laboratoře.
            Linnea Torsnes studuje první ročník 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy. „Od začátku js
            studovat do ciziny,“ říká studentka z norského města Skedsmo. Proto to doma ani nezkoušela

            by ani neuspěla. Poptávka po studiu medicíny bývá všude vyšší než nabídka.
            A proč právě do Prahy? Je tu dobrá škola s patřičnou akreditací a životní náklady nižší ne

            cizinka, která studuje v anglickém jazyce, tu ovšem Linnea platí roční školné přibližně 30
            doma neplatila. Norská vláda jí ale poskytla na studium bezúročnou půjčku.
            Hranice mizí i ve vzdělávání Případ norské studentky není ojedinělý.

            Svět se propojuje stále víc, a nejen tím, že se ruší hraniční kontroly.
            Některé státy zvažují, jestli se jim vyplatí budovat novou fakultu, anebo raději výhodnými
            pobídnout své občany, aby obor studovali na některé důvěryhodné univerzitě v cizině.

            Na pražské 3. lékařské fakultě (3. LF ) Univerzity Karlovy studuje 130 mladých Norů a na l
            Hradci Králové dalších 62. Patnáct Norů najdeme i na 1. LF UK.
            „Norský stát poskytuje svým studujícím občanům bezúročné půjčky,“ konstatuje proděkan prvn

            fakulty Otomar Kittnar.
            Část z nich je nezřídka možné i umazat.
            Něco podobného dělají i další státy včetně USA. „V případě Spojených států jde ale o dosti

            záležitost. Americká strana žádá po Univerzitě Karlově pravidelné proškolování jejich stud
            jít hlavně o to, aby se jim připomínala povinnost půjčku splatit,“ dodává proděkan.
            Jsou však i země, které svým studentům vzdělání v zahraničí přímo platí, aniž by museli pe

            „Jde zejména o Malajsii, jejíž lékaři studovali dřív převážně v Británii.
            Tam je ale vyjde školné skoro desetkrát dráž než v Praze,“ upozorňuje profesor Kittnar. Zá
            že malajští studenti museli už doma projít jakýmsi předvýběrem, který zohledňuje nejen jej

            schopnosti, ale i sociální postavení a etnickou příslušnost. Ze tří národností, které v Ma
            žijí, dostávají šanci studovat hlavně Malajci. Uchazeči se také museli své zemi upsat, že 
            vzdělání uplatní doma.

            Podobně se chová například Botswana, která nemá žádnou vlastní lékařskou fakultu. Tamní lé
            většinou cizinci. Ti ale mají jednu nevýhodu - domluví se jen s tou částí obyvatelstva, kt
            anglicky. Botswana proto posílá své občany studovat do Jihoafrické republiky, do Austrálie

            stále častěji také do Prahy. Vedle 59 Malajců lze na 1. lékařské fakultě najít i 37 Botswa
            Studium v anglickém jazyce začalo na 1. lékařské fakultě UK v roce 1992. Tenkrát mělo jen 
            dnes jich je 403.

            „Někteří odejdou během prvních tří měsíců, do druhého ročníku většinou nastoupí tak tři čt
            říká proděkan Kittnar. Odchody se prý týkají hlavně Američanů, kteří možná mylně předpoklá
            nebude medicína tak náročná.

            Portugalci míří hlavně do Brna Cizojazyčné studijní programy existují i na dalších univerz
            na Masarykově univerzitě v Brně studuje tímto způsobem 344 osob. Nejvíce platících zahrani
            (262) je na lékařské fakultě. Na brněnské univerzitě převládají Portugalci, druhou nejpoče

            tvoří Britové.
            Občané zemí EU mohou na českých univerzitách studovat i bezplatně, ovšem za předpokladu, ž
            češtině. Toho využívají nejvíce Slováci.