Brýle, které rozpoznají jediný atom ****************************************************************************************** * Brýle, které rozpoznají jediný atom ****************************************************************************************** 28.12.2007, autor: mat Výlet do mikrosvěta s odborným průvodcem. Tak lze charakterizovat metodu pro rozpoznávání K identifikaci stačí přítomnost jediného atomu. Metodu vypracoval mezinárodní tým, jehož č Pavel Jelínek z Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR. Zprávě o výzkumu věnoval časopis Natur titulní stránku. Postup lze používat při pokojové teplotě, což je veliká výhoda proti měřením, která mohou při minus 269 stupních Celsia. Fyzikové, biologové a další odborníci tak dostanou nový typ rozpoznávání i zcela nepatrného množství chemického prvku. Metodu lze podle Pavla Jelínka použít například při studiu povrchů pevných látek. Uplatněn v nanotechnologiích nebo při výzkumu biologických systémů. Perspektivně lze uvažovat také atomů na povrchu pevných látek, což umožní například konstrukci výkonnějších nanotranzisto rozpoznávají jednotlivé atomy prvků pomocí skenovacího mikroskopu. Ten ale zobrazuje všech podrobnějšího rozlišení. Vědci pak spíše intuitivně podle zkušeností určovali, jaké prvky vyskytují. Ovšem přímý důkaz po ruce neměli. Naučit napůl slepý mikroskop rozpoznávat přes jednotlivých chemických prvků se pokoušela více než 25 let řada vědeckých pracovišť na svě Letos se to podařilo. OBRÁZEK Výlet do mikrosvěta s odborným průvodcem. Tak lze charakterizovat metodu pro rozpoznávání K identifikaci stačí přítomnost jediného atomu. Metodu vypracoval mezinárodní tým, jehož č Pavel Jelínek z Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR. Zprávě o výzkumu věnoval časopis Natur titulní stránku. Postup lze používat při pokojové teplotě, což je veliká výhoda proti měřením, která mohou při minus 269 stupních Celsia. Fyzikové, biologové a další odborníci tak dostanou nový typ rozpoznávání i zcela nepatrného množství chemického prvku. Metodu lze podle Pavla Jelínka použít například při studiu povrchů pevných látek. Uplatněn v nanotechnologiích nebo při výzkumu biologických systémů. Perspektivně lze uvažovat také atomů na povrchu pevných látek, což umožní například konstrukci výkonnějších nanotranzisto rozpoznávají jednotlivé atomy prvků pomocí skenovacího mikroskopu. Ten ale zobrazuje všech podrobnějšího rozlišení. Vědci pak spíše intuitivně podle zkušeností určovali, jaké prvky vyskytují. Ovšem přímý důkaz po ruce neměli. Naučit napůl slepý mikroskop rozpoznávat přes jednotlivých chemických prvků se pokoušela více než 25 let řada vědeckých pracovišť na svě Letos se to podařilo. OBRÁZEK Atomy v chemickém mikroskopu Mezinárodní tým vědců z Japonska, Španělska a Česka vypracoval metodu, umožňující podle je poznat, jaký chemický prvek se nachází na pevné ploše. Jak zařízení funguje: Hrot tvořený jedním atomem křemíku kmitá na raménku. Když se hrot př desky s chemickými prvky, nastane interakce (vzájemné působení prvků), která změní kmitání zobrazit všechny atomy na ploše, ale nepozná se, o jaké prvky jde (viz černobílý snímek A) výřezu B vidíme stejný záběr zpracovaný metodou, kterou připravil mezinárodní tým vědců. „Určovali jsme cín, křemík, olovo, protože tyto prvky jsou v Mendělejevově tabulce pod seb podobné vlastnosti. Chtěli jsme tak ukázat citlivost metody,“ říká Pavel Jelínek z Fyzikál Objevili domov kosmických částic Téměř 1600 sudů s destilovanou vodu pokrývá část argentin Mezinárodní tým odborníků zde, v observatoři Pierra Augera, loví kosmické částice s extrém rychlostí. Když vlétnou do vody, ztratí energii a vyvolají záblesk, který zaznamená detekt Podle získaných údajů lze zjistit, odkud částice přilétla. Na projektu se podílejí odborní ústavu AV ČR v Praze a Olomouci a rovněž vědci z MFF UK. Domovem částic jsou pravděpodobně Čistě a elegantně na jedy i smetí Zápach, dým a nepořádek kolem skládek odpadu by se mohly Vědci z Ústavu fyziky plazmatu AV ČR vyvinuli zařízení, které dokáže likvidovat nejen biol také toluen, benzin a další nebezpečné látky. Zařízení s názvem vodní plazmatron vytváří p kterým lze odpady rozbít až na atomy. Ženská plastika, jejíž torzo objevili v Mašovicích u Znojma, je největší svého druhu ve st „Celá plastika mohla měřit až šedesát centimetrů,“ říká Zdeněk Čižmář z Ústavu archeologic Brno. Stáří se odhaduje na 6700 až 6800 let. Archeology zaujalo, že figura je dutá. Nic po období se dosud nenašlo. Podle odborníků asi sloužila jako obřadní nádoba