Jak dál ve vysokém školství ****************************************************************************************** * Jak dál ve vysokém školství ****************************************************************************************** ČRO, 28.12.2007, 22:10, pořad: Studio STOP Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka -------------------- Příjemný večer, vážení posluchači a vážené posluchačky. I dnes je pro vás připravena inven od jejíhož mikrofonu vás tentokrát vítá Jana Šmídová. Jak jistě víte, v pravidelných páteč nabízíme ukázky odvysílaných pořadů, v nichž my, všichni kolegové v redakci aktuální publi týden co týden politické,  hospodářské, společenské a také kulturní dění doma i ve světě. inventury Studia Stop bude, i vzhledem k právě se blížícímu konci roku poněkud odlišné. Sp nabídneme rozhovory, komentáře a informace o tom, co nás v uplynulých měsících zaujalo, co za důležité, co nám utkvělo v paměti, co nás bavilo. A začínáme pohledem Terezie Jiráskové veledůležitém resortu, v oblasti školství a vědy. Jaké jsou vyhlídky českého vysokého škol rok z pohledu dvou významných osobností, děkana Fakulty informatiky Masarykovy univerzity Jiřího Zlatušky a také profesora amerikanistiky na Olomoucké univerzitě Josefa Jařaba? Z č školství a věda dostanou, je zřejmé, že si tyto oblasti nepolepší. V letošním roce šlo do dvacet pět celých osm desetin miliardy, příští rok to bude dvacet tři celých šest desetin putovalo pětadvacet miliard a v roce 2008 se věda může těšit jen na třiadvacet miliard. Ja pocítí? Prozradil kolegyni Terezii Jiráskové Jiří Zlatuška. Jiří ZLATUŠKA, senátor, děkan Fakulty informatiky, Masarykova univerzita Brno -------------------- Je samozřejmé, že v okamžiku, kdy se vláda rozhodla šetřit, tak že v tom státním rozpočtu prostředky na nějaký velký nárůst. Je smutné, že ty společenské priority obecně nejsou nas bychom raději podporovali vzdělání než neefektivní výdaje, které se odehrávají v jiných čá rozpočtu včetně takových věcí, jako finance pronájmu nadzvukových letadel nebo alokace pen velkého počtu transportérů, ale takovou strukturální změnou rozpočtu, ten vyžadoval podsta ten problém u těch financí nicméně není takový, že je ta situace úplně neřešitelná, protož ty peníze jsou používány hodně neefektivním způsobem, zejména v prostředí vysokých škol by možností v tom, že se odstraní řada těch dotačních titulů, které jsou jaksi navázány na ně schvalování nebo kontrolování z ministerstva. Terezie JIRÁSKOVÁ, redaktorka -------------------- Kvůli chybám a problémům s čerpáním z evropských strukturálních fondů odstoupila, jak znám ministryně školství Dana Kuchtová. Senátor Zlatuška dále osvětluje, v jaké fázi je práce s programy právě nyní a umíme z nich peníze vůbec čerpat? Jiří ZLATUŠKA, senátor, děkan Fakulty informatiky, Masarykova univerzita Brno -------------------- Ty programy ještě vlastně nenastartovaly ten operační program vzdělání, práceschopnost, te odsouhlasen, ty první výzvy k podávání projektu, ty teprve přijdou, operační program Výzku inovace, ten se stále ještě připravuje a nebyl ještě dojednán s Bruselem, takže tam bohuže faktického čerpání tam nemohlo dojít zatím k ničemu, ale obecně si myslím, že je hodně smu řadě míst snahu vnímat ty evropské peníze nikoli jako příležitost k vytvoření nějaké nové současný systém, ale jenom k něčemu, co by hodně připomínalo plošné nalití peněz do té sou Je to hodně vidět i na tom programu Výzkum a vývoj pro inovace. V okamžiku, kdy v tom vyso prostředí se mluví třeba o tom, že vzhledem k tomu, že ty peníze jsou určeny na regionální kterého nepatří Praha, protože má hodně vysoké HDP na hlavu, takže by vlastně byly i úvahy některých vysokých škol, že by investiční peníze rozdělované ze státního rozpočtu neměly j instituce, ale /nesrozumitelné/ těm pražským a ty mimopražské si přece mohou přijít na ty Nevidí se zde ta nová kvalita, kterou to má přinést, ale tohle všechno bude ještě hodně zá jak se podaří ministerstvu školství zvládnout vyhlašování těch programů, vyhodnocování náv to, aby ty peníze nepřišly nějakým způsobem vniveč, aby po skončení toho finančního období vidět viditelný, konkrétní efekt. Terezie JIRÁSKOVÁ, redaktorka -------------------- V koaliční smlouvě této vlády stojí, že školné nezavede. Je tam i to, že zahájí debatu o v privátních zdrojů do školství. Existují důležitější problémy v českém školství, než zavede Jiří ZLATUŠKA, senátor, děkan Fakulty informatiky, Masarykova univerzita Brno -------------------- Já si myslím, že školné je absolutně nevyhnutelné, že je to už několikátá vláda, která to obchází a říká, že školné nezavede. Ta formulace, kterou jste mi z vládního prohlášení čet za hodně nešťastnou a kdybych autory podezříval, že si tohle opravdu myslí, tak by to bylo naprosté neznalosti té problematiky. Zavedení školného je dneska jednoznačně doporučováno pro ekonomickou spolupráci a rozvoj OECD, to je zhruba měsíc starý závěr expertní evaluace systémů v členských zemích OECD. Já osobně bych byl pro ten jednoduchý způsob, který jsme navrhovali v Senátu, čili přímé platby v té výši přibližně orientačně tisíce korun na měsí vysokých škol, aby si určily kolik a jestli tady tohoto využijí a samozřejmě doprovázené s a sociálním zabezpečením studentů. Žádný návrh na školné, nikdy v něm nechybělo postarání stipendia a o výdaje pro ty, kteří by neměli na to školné, nemohli by si je dovolit. Ale j uvědomit, že v okamžiku, kdy se zvyšuje počet studujících na vysokých školách, kdy v rozvi včetně naší by to mělo být zhruba těch padesát procent populačního ročníku, který nastupuj studia, tak je absolutně nemyslitelné hradit všechno čistě z veřejných zdrojů a nezapojit privátní zdroje těch konkrétních vzdělávaných studentů. Ta obecná formulace zapojení soukr bez toho, aby se řeklo, že to bude školné, že to pochází od těch studentů, tam vidím probl soukromé subjekty nemají důvod mít zájem financovat vzdělávání lidí, kteří nemají potom ně nějakou povinnost nastoupit zrovna k nim, že tady tyhle ty peníze prostě tímto způsobem do nemohou přijít. Navíc tam chybí přirozený regulativ po struktuře nabídky studijních oborů nich. Dneska je problém v tom, že návrh rozpočtu, o kterém se uvažuje na ministerstvu škol vrací do ducha, který byl za Eduarda Zemana, za Petry Buzkové došlo k velké změně pozitivn smyslu a bohužel to, co jsem jako člen předsednictva Rady vysokých škol nedávno slyšel, sv zpátky. Totiž před přijímacím řízením se s vysokými školami dohadují počty studentů, které mohou přijímat a zdůvodňuje se to tím, že je jenom jakési omezené množství peněz, které na bude. S touhle věcí bych sice souhlasil, ale problém je v tom, že poté, co proběhnou přijí tak jsou některé školy, které přijmou větší počet studentů, protože prostě měly dostatek k uchazečů a byl o ně velký zájem a jiné školy tady tyhle ty počty nedočerpají. A celková bi tak, že zhruba stejné množství, které je přečerpáno na jedněch školách, tak je na těch jin které není zájem, vyčerpáno není a ministerstvo se k tomu má znovu tendenci chovat takovým nedá těm, kteří takzvaně v uvozovkách porušili pravidla a vyšli zájmu o studium dostatečně je krátit, nehledá se žádná forma penalizace k těm, kteří ty peníze nedočerpali. Přitom zd o tom, že není dostatek peněz, protože ten celkový počet studentů je ten, se kterým se v t počtu studentů počítalo. Druhý problém, který s tím souvisí, je, že tím, že studenti s seb symbolické vyjádření toho, že to studium není zadarmo, že něco stojí, tak je velice snadné prostě vykašlat, zahájit je a poté v okamžiku, kdy to tomu dotyčnému nebo té dotyčné nejde pryč a nemít pocit, že tímto vzniká jakýsi závazek, minimálně závazek se tomu studiu věnov by školné spravilo. Terezie JIRÁSKOVÁ, redaktorka -------------------- Resort školství má zánovního ministra, jímž je Ondřej Liška, poslanec za Stranu zelených a pro zahraniční vztahy. Jak hodnotí první Liškovy kroky amerikanista z Olomoucké univerzity co soudí o vyhlídkách vysokého školství pro rok 2008? Josef JAŘAB, amerikanista, Olomoucká univerzita -------------------- Pana ministra znám delší dobu. Myslím si, že je to velmi racionální, erudovaný, schopný čl Pochopitelně jak bude vypadat vysoké školství v roce 2008 říci v této chvíli a myslet si, nějak moc jinak než vypadá dnes by asi byla utopie a my si musíme také říci vlastně, v čem aby bylo jiné. To je trochu, bych řekl, složitá otázka na jednoduchou odpověď, ale řekl by z důležitých věcí, která ještě našemu vysokému školství prostě chybí, je dotáhnout potenci dán i tou boloňskou výzvou, tedy boloňským programem. To znamená, dotáhnout diferenciaci, našeho vysokého školství, a to nejen na ty tři linie, to znamená, bakalářské, magisterské studium, ale také se podívat, které instituce na co mají a konečně prostě udělat ten radik a to jak ve financování, tak potom v organizování /nesrozumitelné/ nějakých programů, k to opravdu mohli si i na našem území vytipovat programy na různých vysokých školách, které ma úroveň, to znamená, jakési ty, jak se říká, research universities, vědecky zaměřené vysoké těm, které mají vychovávat na té nejlepší úrovni znalosti v tom kterém oboru, ale je troch neustále tvrdit i při schvalování nových vysokých škol, anebo programů, že očekáváme od vš vědeckovýzkumný program, čili vědeckovýzkumnou část a tu editační, protože ten základní ta jak se říká, jednota vědy nebo vědeckého bádání a výuky se dá také samozřejmě interpretova být v souladu, že tedy někdo, protože ne všichni mají tedy nějak, ať už kapacitu tedy něja i knihovnu nebo vůbec intelektuální a nebo odbornou na to, aby byly špičkovými pracovišti. já si myslím, jeden ze základních takových problémů našeho vysokého školství. A teď pochop na to školství širší, to znamená, evropské, jakým způsobem my vstupujeme a jak budeme my p rozvoji toho evropského vědeckovýzkumného programu a prostoru, jak se říká, a toho vzděláv rozbíhá celý ten program Erasmus a já si myslím, aspoň z vlastní zkušenosti třeba na Olomo že je docela úspěšný a že si myslím, se v tom neztrácíme a studenti, kteří tu jsou z různý konstatovat, že určitě bych já teda nějak řekl, že takovýto program třeba v roce devadesát bychom těžko mohli nabídnout v cizích jazycích, většinou v angličtině, jako nabízíme dnes dobře. Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka