Základem jsou kvalitní a specializované školy. Byla jsem na mezinárodním setkání Global Management Talent Forum. Bavili jsme se o tom, zda existují školy, které jsou nejlepší v nějaké konkrétní specializaci. Fórum bylo v Praze, tak jsem se účastníků zeptala, zda mohou jmenovat nějakou vynikající školu ve střední Evropě. Neuměli odpovědět. Byli schopni říci, že Karlova univerzita je stará. Ale zda je v něčem dobrá, třeba v nějaké konkrétní specializaci, to nevěděli. Proto lze často pozorovat dva odlišné momenty. Na jedné straně nedostatek konkrétní specializace, na druhé straně možnost zaměřit se na určitou specializaci jedině v praxi, na stážích nebo v zahraničí.

Místopředseda a poslanec Strany zelených Ondřej Liška by už dnes mohl být jmenován novým ministrem školství. Pokud to tak bude, funkce by se ujal den před ohlášenou stávkou některých škol, které kritizují nízké platy pracovníků ve školství. Svou koncepci řízení resortu chce Liška představit v nejbližší době.

Představitelé ministerstva školství dnes zhodnotí výsledky mezinárodního srovnání studentů PISA, které každé tři roky provádí Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Výzkum se zaměřuje na čtenářské, přírodovědné a matematické znalosti a dovednosti patnáctiletých. Mladí Češi a Češky skončili mezi vrstevníky z 57 vyspělých zemí na 15. místě. 

Prezident Václav Klaus dnes jmenuje ministrem školství místopředsedu Strany zelených Ondřeje Lišku. Třicetiletý poslanec se zkušenostmi z Bruselu resort přebere po stranické kolegyni Daně Kuchtové, která rezignovala před dvěma měsíci. Řízení školství se Liška ujme v den, na který školští odboráři naplánovali stávku kvůli financím pro regionální školství. Zavřena tak dnes zůstane zhruba polovina škol. 

Historické budově Invalidovny v Praze 8 se možná blýská na lepší časy. O chátrající budovu, která patří armádě, projevila zájem Filozofická fakulta Univerzity Karlovy, která by chtěla objekt od ministerstva obrany získat a využít pro své ústavy a katedry.

Univerzitní nemocnice by kromě své funkce špičkového zdravotnického zařízení s edukačním potenciálem měly také být významnými výzkumnými centry v oblasti biomedicíny. Na druhé straně chápu nutnost ekonomické stability takového zařízení, které je možné dosáhnout dle mého mínění oddělením ekonomického a odborného managementu. Toto rozdělení pravomocí by však nemělo vést, tak jako doposud ve fakultních nemocnicích, k dvojkolejnosti v odměňování pracovníků nebo k nemožnosti disponovat s částí majetku z důvodu rozdílného vlastnictví. Zaměstnanci univerzitní nemocnice z řad lékařů, učitelů a vědců, stejně jako pregraduální a postgraduální studenti by měli zůstat součástí univerzitní akademické obce.

Nemám osobně nic proti transformaci fakultních nemocnic. Stejně jako trvale kritizuji, že zdravotní pojištění není pojištěním, tak již dlouho kritizuji i duální systém řízení fakultních nemocnic převzatý od sovětských soudruhů. Předpokládám, že Rusko se s tím systémem rozloučilo, zatímco Česko nikoli. A rozloučit se vlastně ani nechce. Stačí text věcného návrhu číst pozorně.

Český historik a spisovatel Robert Kvaček a slovenský autor Vladimír Babnič v pondělí v Bratislavě obdrželi ocenění nesoucí jméno významného autora literatury faktu Vojtěcha Zamarovského.

Kvůli nedostatku peněz ve školství včera stávkovalo více než sedm tisíc škol a asi 128 tisíc zaměstnanců škol. Byla to dosud nejmasovější stávka učitelů v Česku. Počet stávkujících škol byl nakonec vyšší, než se čekávalo. Ještě v pondělí mluvili odboráři o pěti a půl tisících.

Jestliže studie ukáže, že se nevyplatí, aby se Bulovka stala metropolitní nemocnicí, lidé se nemusí bát, že by skončila. „Stala by se univerzitní nemocnicí, kterou by zřizovala Karlova univerzita, rozhodně by nezanikla,“ ubezpečil Sláma.

Vysoké školy stále trápí nedostatek schopných mladých vědců. Ti odcházejí v důsledku nízkých platů do soukromé sféry či do zahraničí.

S ohledem na nízký počet akademických pracovníků střední generace na českých univerzitách a na rostoucí poptávku po vysokoškolském vzdělání je přitom akademická sféra velmi perspektivní.

Premiér Topolánek nedávno představil svůj program VIVAT. Chce podporovat vědu, postavit naši budoucnost ne na laciných montovnách, ale na vyspělých technologiích. Zářivý příklad Irska či Finska láká. Technicky zaměřený Topolánek staví především na oborech, které mohou produkovat peníze. Uvažuje o tom, jak do univerzitního života zapojit firmy, a přiblížit tak akademickou půdu té reálné.

Plzeň - Dvě plzeňské vysoké školy - Západočeská univerzita a Lékařská fakulta Univerzity Karlovy -mají ve světě dobré jméno. Alespoň pro to hovoří statistická čísla, podle nichž školy přibírají každým rokem víc zahraničních studentů. „V současné době jich u nás studuje 328,“ informuje kancléřka Západočeské univerzity Helena Hejdová.

„Masarykova univerzita byla založena jako mladší sestra Univerzity Karlovy. A má tento vklad v sobě. Chová se tak. Musí být ambicióznější, aby se prosadila vedle starší sestry. Aby se o nás vědělo, aby nás lidé považovali za stejně dobré, musíme být alespoň v něčem lepší než UK,“ vysvětlil mi rektor Masarykovy univerzity Petr Fiala.

Impaktový systém nejvíce oceňuje citace v mezinárodních časopisech. Důsledkem je jistá diskriminace tradičních „domácích“ oborů: českého jazyka, literatury, dějin. Příliš technicistní přístup vlivového faktoru navíc ani není schopen rozlišit negativní, ironickou a pozitivní citaci. Požaduje od humanitních věd fakta. Ta v nich však často nejsou a ani být nemohou.

Na dotazník ovšem odpovídá každý rok méně než jedno procento oslovených. Co to znamená? Z celkového počtu zhruba 3500 odborníků ze 101 zemí, kteří se podíleli na žebříčcích škol sestavovaných v letech 2004-2006, je téměř tisícovka z USA nebo Velké Británie, a dalších 400 z Austrálie, Nového Zélandu, Kanady a Irska. Téměř 40 % „výběrové komise“ tedy tvoří odborníci z několika málo zemí, které mezi sebou již tradičně mají čilé styky bez jakékoli jazykové bariéry.

V letošním roce máme na jednoho takzvaného přepočteného posluchače, studenta sedmdesát dva tisíc čtyři sta osmdesát dva korun, tato částka v důsledku toho, že nám vzroste počet studentů o devatenácti, o sedmnáct tisíc v loňském roce, o devatenáct tisíc, poklesne na sedmdesát tisíc sedm set padesát šest korun, ještě budu konkrétnější. Naše výkony vlastně vzrostou o šest celých jedna desetiny procenta, ale dotace klesne na, se zvýší jenom o tři celé šest desetin procenta, čili bude tady pokles.

Vysoké školy se zlobí. Příští rok jim bude chybět půl miliardy na provoz. Nebudou tak moci financovat růst počtu studentů. Na včerejším jednání České konference rektorů to řekl její předseda Jan Hron.

Vysoké školy nejsou spokojeny s jejich rozpočtem na příští rok. Chybět jim bude asi půl miliardy korun, aby mohly financovat nárůst počtu studentů. ČTK to na dnešním jednání České konference rektorů řekl její předseda Jan Hron. Rektoři budou podle něj v nejbližší době jednat se zástupci ministerstva školství o tom, zda se podaří najít v rozpočtu resortu nějaké rezervy a přesunout je ve prospěch vysokých škol.    

Ocenění mladých studentů na mezinárodních soutěžích přispívá k rozvoji české vědy, protože vysoké školy díky nim mají větší šanci najít budoucí vědce už na středních školách. Svůj talent tak mohou studenti rozvinout více, než kdyby se dostali k vědě až na univerzitě. Na dnešním setkání ministra školství Ondřeje Lišky se soutěžícími to ČTK řekl ředitel odboru mládeže ministerstva školství Jaroslav Tuček. 

Je pondělí 12. listopadu 2007, 11 hodin 34 minut. V egyptském Abúsíru, v části pouštní oblasti, pro kterou má koncesi Egyptologický ústav Univerzity Karlovy, se tucet metrů pod povrchem začalo zvolna odsouvat víko kamenného sarkofágu. Neskutečně těžkou desku (těžko říci, kolik váží) odtahují na stranu dva arabští feláhové pomocí heveru. C

V srpnu tohoto roku byla totiž ministerstvem kultury vytvořena osmnáctičlenná komise, která má rozhodnout o budoucnosti příspěvkových organizací. V programu má dvě kouzelná slůvka: „transformace“ a „zefektivnění“. Což jednoduše znamená, že chce jejich počet snížit. Dva měsíce nato už se objevily první obavy, že bude Památník národního písemnictví sloučen s Národním muzeem či Národní knihovnou a jeho unikátní fondy se tak rozdrobí.

Akce se budou konat doma i v Egyptě, v rovině vědecké i popularizační. Výstava připomínající začátky při akci UNESCO byla již zahájena v muzeu Núbie v Asuánu, druhá proběhne na jaře v káhirském muzeu a ukáže naši padesátiletou spolupráci s Egypťany. Třetí fotografická expozice se bude konat na Americké univerzitě (AUC) v Káhiře. Uvažujeme i o výstavě v Bawíti, nachystána je vědecká konference.

Rektoři upozorňují na to, že jim v rozpočtu na rok 2008 bude chybět půl miliardy korun na financování přírůstku studentů. Poslanec ČSSD Ivan Ohlídal jim navrhoval přidat 1,2 miliardy, sněmovna však jeho záměr při středečním schvalování rozpočtu nepodpořila. Ohlídal dnes řekl, že půl miliardy korun by bylo stejně úplné minimum. Částku 1,2 miliardy prý navrhoval po jednání s rektory tak, aby byl na vysokých školách zajištěn aspoň nějaký rozvoj. 

Nejsem příznivcem zastavění Letné. Rozstrkanost jednotlivých pracovišť UK, ale také třeba ČVUT v historické Praze má i své výhody a půvaby. Stavba kampusu na okraji města není proto šťastným nápadem.

Sociologové varují, že chuligánství může souviset s krizí mužství v moderní společnosti. Zatímco žena se z každého časopisu dozví, jak se má správně chovat, jak vypadat a co se má zajímat, muži tápou. Je současným ideálem zženštělý metrosexuál, nebo drsný motorkář? Část mužů si proto k potvrzení svého postavení ve společnosti vybírá nejméně vhodný, ovšem po staletí prověřený způsob - agresivitu, projevy síly, moci a tvrdosti.

Jičínská radnice ocenila první osobnosti, které se významným způsobem zasloužily o propagaci nebo rozvoj města. Prvními laureáty nové Ceny města Jičína se stali historikové Robert Kvaček a Vladimír Úlehla.

"Já už jsem řadu lidí oslovil. Bohužel smutná pravda je, že lidé, kteří administraci evropských fondů rozumějí, už v České republice buď nejsou, protože odešli do zahraničí, nebo se živí v privátním sektoru," uvedl Liška. Podle něj tak bude těžké sehnat asi čtyři desítky lidí, které by ministerstvo potřebovalo. Může to prý trvat týdny až měsíce.    

Ministr školství Ondřej Liška (SZ) dnes představí tým spolupracovníků a své záměry v čele úřadu. Liška už dříve řekl, že jedním z důležitých úkolů ministerstva bude zajištění čerpání peněz z evropských fondů. 

Litoměřice mají poměrně velkou intelektuální tradici. Je tu moderní nemocnice s velmi dobrým lékařským personálem. Terezín tvoří s Litoměřicemi prakticky dvojměstí. Do Terezína umístíme školicí a výukovou část centra a bude sem směřovat i spolupráce s biotechnologickými firmami.

Celý rozhovor vysílá Český rozhlas Leonardo v rámci pořadu Ženšen dnes v 18.00

Vedení Prahy 8 podporuje záměr Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, která by chtěla od Ministerstva obrany ČR získat chátrající Invalidovnu a využít ji pro své ústavy a katedry. Barokní komplex Invalidovna chátrá a je považován za jednu z nejzanedbanějších památek v Praze. Radnice si od záměru univerzity slibuje nejen obnovu areálu, ale i oživení celé čtvrti, kam by jezdily stovky studentů denně. V současné době je Invalidovna využívána jako archiv.

"Je to projekt, který bude mít absolutní podporu mé vlády," řekl shromážděným vědcům premiér s tím, že považuje za svou státnickou povinnost vytvořit vědě odpovídající podmínky. Vyslovil se také pro reformu výzkumných institucí a vysokých škol, která by vedla k posílení manažerských aktivit a vzniku dalších takových projektů. 

O tom, jaký majetkový podíl bude mít univerzita a jaký stát, se ale zřejmě ještě povedou diskuse. Například děkan Tomáš Zima není s navrhovaným rozložením vlivu 34:66 spokojen. „Poměr by měl být vyváženější,“ soudí.

Česky se učí teprve necelé čtyři měsíce, přesto už umí zazpívat koledu a vědí, proč se na Vánoce rozkrajuje jablko. Všech 250 zahraničních studentů, kteří v Poděbradech studují češtinu v Ústavu jazykové a odborné přípravy Univerzity Karlovy, minulý týden oslavilo české Vánoce.

Přitáhnout špičkové vědce z domova i ze zahraničí a získat peníze z fondů Evropské unie má nové Biotechnologické a biomedicínské centrum. Společně ho budou budovat Akademie věd a Univerzita Karlova ve Vestci u Prahy. Jejich představitelé dnes podepsali zakladatelskou smlouvu. Podle premiéra Mirka Topolánka bude mít projekt absolutní podporu vlády.

A proč právě do Prahy? Je tu dobrá škola s patřičnou akreditací a životní náklady nižší než jinde Jako cizinka, která studuje v anglickém jazyce, tu ovšem Linnea platí roční školné přibližně 300 000 Kč . To by doma neplatila. Norská vláda jí ale poskytla na studium bezúročnou půjčku.

„Ve Vestci by mohlo vzniknout něco, čemu by se dalo říkat středoevropský biotechnologický park,“ řekl novinářům předseda Akademie věd Václav Pačes. Toto vědecké zařízení by mělo přispět k usnadnění přenášení vědeckých poznatků do praxe. Spojí se tam také síly pro doktorandské studium.

Vestec však nemá být ojedinělým vědeckým projektem. Další středisko za peníze z evropských fondů, zaměřené na medicínský výzkum, by chtěly pražské vědecké instituce založit v Litoměřicích a sousedním Terezíně. I tady mezi zakladateli figurují ústavy Akademie věd, 1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy a pak také Institut klinické a experimentální medicíny (IKEM). Více na

Vedle osvědčených povzbuzujících prostředků, jakými jsou nejrůznější energetické nápoje, se v poslední době na trhu objevuje mnoho přírodních stimulantů. Ty lze doporučit více, neboť tolik nezatěžují organismus.

Výlet do mikrosvěta s odborným průvodcem. Tak lze charakterizovat metodu pro rozpoznávání chemických prvků. K identifikaci stačí přítomnost jediného atomu.

Čeští vědci pomohli změřit vliv slunečního záření na rychlost otáčení planetek. Mezinárodní tým astronomů dokázal, že proud částic ze Slunce může planetku výrazně roztočit, v krajním případě ji rychlé otáčení roztrhne na menší kusy.

Třítýdenní pobyt Franze Kafky v mariánskolázeňském hotelu Balmoral – Osborne připomíná busta mariánskolázeňského sochaře Vítězslava Eibla.

Pochopitelně jak bude vypadat vysoké školství v roce 2008 říci v této chvíli a myslet si, že bude vypadat nějak moc jinak než vypadá dnes by asi byla utopie a my si musíme také říci vlastně, v čem bychom chtěli, aby bylo jiné. To je trochu, bych řekl, složitá otázka na jednoduchou odpověď, ale řekl bych, že jedna z důležitých věcí, která ještě našemu vysokému školství prostě chybí, je dotáhnout potenciál, který byl dán i tou boloňskou výzvou, tedy boloňským programem.