Agáve hrozivá se stěhuje s napíchanými špunty ****************************************************************************************** * Agáve hrozivá se stěhuje s napíchanými špunty ****************************************************************************************** Botanická zahrada v Praze Na Slupi se těší na velkou událost. Ke květu se už pár týdnů při ferox neboli hrozivá. Je to ale současně i zpráva nedobrá. Zahrada Přírodovědecké fakulty Karlovy v Praze tím o padesátiletou agáve přijde. Tato rostlina totiž vykvete jednou za ži Naštěstí výhonky to přežívají a z nich pak rostou nové agáve. „Úplně vykvést by měla až v létě, všichni na to netrpělivě čekáme,“ říká kurátor sbírky ka Jaroslav Ullmann. „V současné době kvete její příbuzná, což je také nádhera,“ dodává zahra která roste hned vedle hýčkané zhruba půldruhého metru vysoké agáve hrozivé. Příbuzná rostlina je tak trochu zatím botanická tajenka. Dokud nevykvetla, byli všichni př to mladší a menší sestra padesátileté rostliny. To už úplně neplatí. „Takže teď si lámeme vlastně je,“ přiznává zahradník. Agáve hrozivá získala své jméno kvůli tvrdým, velkým ostnům na konci každého listu. „Bodce nebezpečné, mohou způsobit ošklivá poranění. Když ji ale stěhujeme, napícháme na každý bod pak se nemůže nic stát,“ radí zahradník „Agáve obecně vykvétají na jediném, tři, pět a více metrů vysokém stvolu s bílými či žlutý se postupně odspodu otvírají a lákají různý hmyz,“ říká Ullmann. Ke květu jsou připraveny jiné sukulenty, např. rostliny rodu Crassula, některé aloe a pryšce, třeba trnová koruna, z Madagaskaru. „Za zmínku stojí i Choricia speciosa z Jižní Ameriky. Ta má kmen porostlý b které používá jako ochranu před býložravci. V přírodě dorůstá až patnácti metrů,“ říká zah domovině je nazývána Paloboraccio, přeloženo něco jako padnout opilý, protože, podobně jak velké růžové květy opadnou ihned po rozkvětu. Agáve jsou ve své domovině užitečné rostliny, vlastně dnes tak napůl zemědělské plodiny. Z nich se získává například sisal, vlákno, z kterého se dříve vyráběly provazy. Daleko známě atraktivnější je úloha ovšem místo agáví v lihovarnictví. Z některých agáví se totiž zkvaš listy či začínající květenství. A právě z tohoto kvasu se vyrábějí známé mexické alkoholic a mezcal. Například i když existuje asi 380 druhů agáve, tequila se dělá pouze z jednoho. „V Mexiku doslova plantáže agave tequilana pro pálení světoznámé mexické kořalky,“ dodává Jaroslav U Ale nejen to. Šťáva z agáve by podle mexických vědců mohla být také účinným pomocníkem při Rostlina totiž obsahuje fruktózu, která u laboratorních zvířat pomáhá snižovat hladinu cho napomáhá trávení tuků ve střevě.