Nejde pouze o radar ****************************************************************************************** * Nejde pouze o radar ****************************************************************************************** Poněkud neobvykle telefonicky a po mnoha týdnech odkladů sdělily Spojené státy české vládě o umístění jedné komponenty protiraketové obrany – radarové základny. Je možné předpokláda následujících měsících bude v centru veřejné pozornosti otázka o přijetí či nepřijetí amer která by měla v nejbližší době dorazit i písemně oficiální cestou. Nová ministryně obrany Vlasta Parkanová na sobotní tiskové konferenci poznamenala, že disk základně je nutné vést bez ideologického podtextu. Lze s ní souhlasit. Politikové, odborná veřejnost mají mezi sebou otevřeně a co nejvíce do hloubky diskutovat o všech otázkách spo s protiraketovou obranou, zvažovat všechny aspekty případného rozhodnutí, které má pro ČR strategickou dimenzi. Jako vhodný rámec pro diskusi se nabízí proces novelizace strategických dokumentů obrany a ohledem na vývoj mezinárodního prostředí a s důrazem na zájmy ČR, k čemuž se vláda zavázal prohlášení. Tyto zájmy ČR jsou nyní jasně determinovány členstvím v Evropské unii a NATO a z toho vypl případného rozmístění radarové základny na našem území by tak neměla být pouze bilaterální Českou republikou a Spojenými státy. EU ani NATO ale ještě nezaujaly zcela jednoznačné stanovisko k případnému rozmístění kompo protiraketové obrany USA v Evropě. Je to dáno i rozdílným hodnocením, jak čelit bezpečnost které hrozí Evropě a celému transatlantickému prostoru mezi Spojenými státy a řadou člensk obou organizací. EU se také dnes zabývá odlišnými politickými, bezpečnostními a především prioritami, které musí řešit. Rozmístění komponent americké protiraketové obrany v ČR a Polsku na základě bilaterálních ohledu na tyto skutečnosti by tak mohlo přispět spíše ke fragmentaci transatlantického par opětovnému posílení sporů mezi „starou“ a „novou“ Evropou. Na příkladu Iráku je přitom vidět, že tyto spory v mnoha ohledech vážně narušily sounáleži EU, s čímž se potýká dodnes. Všechny tyto okolnosti bychom měli brát v potaz i v souvislos předsednictvím EU v první polovině roku 2009. Z čistě vojenského hlediska ale nejde pouze o jednu raketovou základnu a jednu radarovou s třeba vzít v úvahu, že případné rozvinutí systému protiraketové obrany USA ve střední Evro vyžádalo i rozmísťování dalších sil a prostředků určených na její obranu: protivzdušné obr pozemních jednotek i námořnictva. Rozhodování pro či proti, tak má nejen politickou, ale i dimenzi a dotýká se významně i celého systému evropské bezpečnosti. I z tohoto důvodu je v úrovni, na které se má o případném rozmístění radarové stanice u nás rozhodnout. V případě zásadních strategickobezpečnostních rozhodnutí leží vzhledem k jejich komplikova odpovědnost na vládě a parlamentu, jež disponují potřebnými informacemi pro kvalifikované celostátní referendum by zde nemělo být použito. Nicméně aktuální situace na české politické scéně, kdy zde máme vládu se slabým mandátem a „rozpůlený“ parlament, si možná vypsání referenda vyžádá. Legitimita rozhodnutí by totiž v mohla být sporná. Miloš Balabán (Autor je vedoucí Střediska bezpečnostní politiky Centra pro sociální a ekon FSV UK Praha)