Strom života kvete Na Slupi












            ******************************************************************************************

            * Strom života kvete Na Slupi
            ******************************************************************************************
            Výhoda botanických zahrad je v tom, že v nich pořád něco kvete. A to i v zimně. Platí to i

            zahradě Na Slupi, kde vedle orchidejí kvete v těchto dnech i letitá kamélie (Camellia sine
            85 let stará tlustice (Crassula ovata), nazývaná též stromem života.
            ,,V polovině září začne v naší zahradě ožívat většina sukulentů z Jižní Afriky, v listopad

            nakonec vykvetou,“ říká zahradník Jaroslav Uhllmann a dodává: ,,Tyto rostliny jsou v evrop
            tři sta let, přesto si pamatují, že třeba šestnáctého září začne v jejich domovině pršet, 
            září začnou růst.“

            Perlou mezi slupskými sukulenty je právě Crassula ovata. Tuhle tlustici zahrada dostala př
            darem a najdete ji v hlavním skleníku sukulentů a kaktusů.

            ,,Crassula pochází z Jihoafrické republiky, konkrétně z Východního Kapska. Dorůstá kolem d
            nazývá se také gumovník, strom života nebo strom štěstí,“ říká zahradník Jaroslav Uhllmann
            Kdy tento macatý košatý stromek s drobnými kvítky přišel ke své přezdívce, se lze jen domn

            Uhllmanna to mohlo být v Čechách někdy na počátku minulého století a zahradník z botanické
            to své vysvětlení:
            „Je krásná a taková statná. Dožívá se dlouhého věku. Nemá sice letokruhy, takže se to nedá

            často přes stovku. Zřejmě i proto se stala jakýmsi symbolem dlouhověkosti. Traduje se, že 
            život v jeho dobrých i špatných stránkách,“ dodává.
            Strom života byl do Evropy dovezen na začátku sedmnáctého století Holanďany a Angličany, k

            ozdobou paláců a domů vysoké šlechty. Až později se rozšířil mezi všechny vrstvy po celé E
            počátku dvacátého století ho pěstovali už naše babičky, spolu s muškáty a myrtou to byla v
            okrasná rostlina,“ říká zahradník.

            Kaktusy a sukulenty se dostaly do Pražské botanické zahrady přírodovědecké fakulty v Praze
            přestěhování z levého břehu Vltavy v roce 1898. ,,Tehdy zde bylo několik tzv. ševcovských 
            ty listové s velkými červenými květy,“ říká kurátor sbírky sukulentů Jaroslav Uhllmann, kt

            už šestnáct let.
            O rozvoj kaktusů se postaral také 1. spolek pěstitelů kaktusů v Praze, založený v roce 192
            současnosti je to jeden z největších spolků na světě, protože jenom pražský spolek sdružuj

            je všech kaktusářů v Německu, Rakousku a Švýcarsku,“ říká zahradník a uzavírá:
            ,,Naši pěstitelé kaktusů jsou na špičkové úrovni, od nich se učí i Nizozemci, kteří v souč
            zaplavují evropský trh všemi možnými rostlinami.“