Srovnání: právnické fakulty a školy

V rámci oboru práva srovnáváme čtyři fakulty veřejných vysokých škol a dvě soukromé vysoké školy (soukromé vysoké školy nemají fakulty). Obor není rozdělen na žádné podskupiny, váha jednotlivých indexů je tedy počítána v rámci celé skupiny.

Čím se vysoké školy nejvíce liší? Nejsilnějším diskriminujícím faktorem, tj. indexem, ve kterém se srovnávané školy nejvíce liší, je index č. 2 „Výběrovost fakulty“. Čím je tento index menší, tím menší je pravděpodobnost účastníka přijímacího řízení, že se na školu dostane. Jinak řečeno to znamená, že škola má možnost si lépe vybrat studenty a přijímací testy mohou být náročnější. V rámci indexu výběrovosti se celkově lépe umístily veřejné vysoké školy. Nejvíce zájemců o studium vzhledem ke své kapacitě má Právnická fakulta Masarykovy univerzity v Brně, kam byl přijat pouze každý sedmý účastník přijímacího řízení. Soukromé vysoké školy dopadly v rámci indexu výběrovosti hůře. Jako poslední se umístila Vysoká škola Karlovy Vary o.p.s, kam byl přijat téměř každý účastník přijímacího řízení. Mírně diskriminujícím faktorem, tj. indexem, ve kterém se srovnávané školy mírně liší, je index č. 1 „Zájem o fakultu“. Čím je tento index větší, tím lepší je umístění školy v rámci skupiny, protože se větší počet zájemců skutečně dostaví k přijímacímu řízení. V zájmu o fakultu dopadly o něco lépe soukromé vysoké školy, protože téměř každý, kdo se na soukromou vysokou školu přihlásil, se také zúčastnil přijímacího řízení.

V čem si jsou školy podobné

V rámci ostatních indexů nejsou statisticky významné rozdíly mezi soukromými a veřejnými vysokými školami.

Shrnutí

Celkově nejlépe se umístila Právnická fakulta Masarykovy Univerzity v Brně. Přesto rozdíly mezi jednotlivými veřejnými vysokými školami nejsou zásadní. Naopak na první pohled zřetelný je rozdíl mezi veřejnými vysokými školami a soukromými vysokými školami v celkovém výsledku. Zatímco všechny právní fakulty veřejných vysokých škol se zařadily do prvních dvou nejlepších skupin v celkovém hodnocení, soukromé vysoké školy se zařadily do skupin pět a sedm z deseti možných. Toto umístění však úzce souvisí s vysokou váhou indexu výběrovosti v oboru práva, tj. nejedná se nutně o rozdíl v kvalitě vysokých škol, ale o rozdíl v tom, z kolika zájemců si mohou vybrat. Na druhou stranu totiž není mezi veřejnými a soukromými vysokými školami téměř žádný rozdíl v úspěšnosti absolventů na trhu práce.

Znamená to, že nezáleží na tom, zda absolventi studovali práva na soukromé nebo veřejné vysoké škole, jejich uplatnitelnost je téměř stejná a vysoká.