Školné na vysokých školách (přepis a námět k diskusi) ****************************************************************************************** * Školné na vysokých školách (přepis a námět k diskusi) ****************************************************************************************** 16.1.2008, 22:10, pořad: Studio STOP Na stejné téma - článek Hospodářských novin z 16.1. 2008 [ URL "UDALOSTI-4891.html "] Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka -------------------- Dobrý večer při poslechu Českého rozhlasu 6, na programu je Studio Stop, které slýcháte ka od pondělí do pátku od dvaadvaceti hodin a deseti minut. Při jeho poslechu vás srdečně zdr Jirásková a zároveň posluchačům Českého rozhlasu 6 připomínám, že nás můžete poslouchat na šest set třicet devět nebo  na třikrát www.rozhlas.cz/cro6. V dnešní relaci se podíváme na českých vysokých škol, které se v posledních týdnech neslo ve znamení zavedení, či nezaved na studiu, které přišlo na přetřes opět poté, když premiér Mirek Topolánek devátého ledna hodlá navrhnout takzvané odložené školné, které lidi začnou splácet až po ukončení studia, příjmy začnou dosahovat určité hodnoty. Také zaznělo, že školné nepřijde na řadu do té dob neprosadí výhodné půjčky, stipendia a spoření na vzdělání. I prezidentský kandidát Jan Šve investice do vzdělání se neobejdou bez školného. Oproti tomu v programovém prohlášení Stra stojí, cituji: "Bez přijímacích zkoušek a bez školného na vysoké školy:" Je tedy vidět, že spoluúčast nebo školné jsou zatím rozporuplné. Odborníky na vysoké školy, politiky, studen ovšem zdaleka netrápí jen zavedení školného, a proto se dotkneme i témat, jako je dostupno nerovnosti v přístupu ke vzdělání a v neposlední řadě jeho kvalita či chystané změny v obl školství. A když už jsme začali u zavedení spoluúčasti na studiu, budeme zkoumat názory od to, zda a kdy budou v České republice vhodné podmínky nízkoúročných půjček. Ty by umožňova studium si na jeho absolvování půjčit a po dostudování a dosažení předem dané výše příjmu splácet. Nebo bude lepší skládat plnou částku za studium předem? A nebo poslední varianta, stávající stav, tedy státní školy bez školného? I o tom bude dnešní vydání Studia Stop. Za studentek a akademického pracovníka. Co si myslí o zavedení spoluúčasti na vysokoškolské s druhého ročníku matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy oboru obecná matematika E Eva ČERNOHORSKÁ, studentka -------------------- Já si myslím, že to asi moc dobrý, nebo dobrý mi to nepřipadá hlavně kvůli tomu, že spoust na školu do Prahy, tak je to finančně náročný a potom třeba i u  toho studia musí pracovat tomu, aby třeba mohli bydlet tady v Praze a rodiče třeba jim na to nepřispívají až tolik, myslím, že z tohohle ohledu je to špatný a na druhou stranu by se třeba mohla zlepšit kval tak jako není až tak špatná teďko. Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka -------------------- A v jakém ohledu by se kvalita školství případně mohla zlepšit, pokud by na to školné došl Eva ČERNOHORSKÁ, studentka -------------------- No, tak mohla by se zlepšit samozřejmě nějaký, co studenti mohou dostat, nějaký experiment fyzice, v matice to asi tolik nejde, ale konkrétně třeba na tý fyzice by to asi bylo vidět Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka -------------------- A jaký je váš případ? Vy jste šla z mimopražského města do Prahy studovat? Eva ČERNOHORSKÁ, studentka -------------------- Na střední školu jsem chodila do Karlových Varů a vlastně bydlím na koleji. Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka -------------------- Ano, a kdybyste bývala v té době, kdy jste nastupovala na vysokou školu, měla platit školn pro vás osobně a pro vaši rodinu třeba tak velká překážka, že byste to neabsolvovala, i kd koncipováno tak, že si můžete vzít jakousi půjčku, kterou byste potom mohla po skončení st určité výše příjmu splácet zpětně? Eva ČERNOHORSKÁ, studentka -------------------- Tak, to by mě asi v případě nějaké té půjčky asi neodradilo, hlavně za tím stál, že jo, zá vysokou školu a pokud by to nějak jako šlo udělat, tak samozřejmě, jako že by to pro rodin když vlastně bratr by potom šel po mně taky na vysokou školu, ale myslím si, že rodiče by investovali do toho vzdělání, ale určitě by to nebylo tak pohodlný, jako to je dneska. Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka -------------------- Tolik tedy názor mladé studentky matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy Evy Čern Fischer působí na Vysoké škole ekonomické v Praze na katedře statistiky a pravděpodobnosti proděkana pro vědu a výzkum. A zde je jeho názor na zavedení školného na českých vysokých Jakub FISCHER, proděkan VŠE Praha -------------------- Určitě by to prospělo kvalitě vzdělávání ze dvou hledisek. Za prvé z hlediska motivace stu by byli více zainteresováni na výsledcích svého studia, za druhé by to prospělo i z hledis vyučujících, na které by studenti vynakládali, předpokládám, větší tlak vzhledem k tomu, ž podíleli. Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka -------------------- A přemýšlel jste o tom, jakým způsobem vy byste považoval to zavedení školného za takové n studentům? Mám na mysli, jestli jste uvažoval o tom, že by byly dobré půjčky nějaké nízkoú skládat školné předem? Jakub FISCHER, proděkan VŠE Praha -------------------- Jedna věc je, jakým způsobem školné vybírat, podle mého názoru by se nemělo přistupovat k odloženého školného, to znamená, platit potom, už proto, že by byli méně zainteresováni st studium nedokončí, takže školné by určitě měli skládat v průběhu studia. Systém samozřejmě doprovozen půjčkami pro sociálně slabší studenty a stipendiem pro vynikající studenty. Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka -------------------- Vy působíte na Vysoké škole ekonomické v Praze. Jak vysoké školné byste si představoval pr univerzitu? Jakub FISCHER, proděkan VŠE Praha -------------------- Podle mého názoru by školné nemělo být diskriminační, tak aby nevyloučilo přístup slabších Domnívám se, že by mělo být zhruba na úrovni deseti až dvanácti tisíc korun ročně. Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka -------------------- Jak si myslíte, že by se měnilo školství, pokud nebude zavedeno školné v České republice, vysoké školy. Jakub FISCHER, proděkan VŠE Praha -------------------- Obávám se, že na vysokých školách klesá motivace studentů a pokud se školné nezavede, tak souvislosti s rozšiřováním nabídky studia, kdy už na některých školách studují vlastně vši studovat chtějí, tak že to má vliv na snižování kvality studia. Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka -------------------- Hovořil Jakub Fischer, proděkan pro vědu a výzkum Vysoké školy ekonomické v Praze. A posle také od studentky, tentokrát z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, je to mladá žena, m jmenuje se Karolína Vančurová. Jak by se její přístup ke studiu změnil poté, co by bylo za Karolína VANČUROVÁ, studentka -------------------- Kdyby bylo školné, tak bych se rozhodně líp rozmejšlela, jakým směrem by se měla ubírat mo jestli ten obor, který budu studovat, je taky praktický v tom smyslu, že se potom třeba do hledání nějaké práce. Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka -------------------- A v tom svém oboru, který teďko zakončuješ, považuješ ten obor za dost praktický na to, ab práci a abys za tu práci dostávala výdělek, s kterým budeš spokojena? Karolína VANČUROVÁ, studentka -------------------- Myslím si, že obor, pokud bych ho měla vzít jako jazykovědu, tak rozhodně v tomhle smyslu protože informace o platech v oborech vědců, jazykovědců rámcově slýchám, že jsou dost níz Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka -------------------- Hovořili jste o zavedení školného se svými kolegy spolustudenty? Karolína VANČUROVÁ, studentka -------------------- Mluvila jsem o školném několikrát se svými spolužáky, víceméně spíš jako o věci, která se ale reakce, které jsem zatím pochytila celkově ze svýho okolí, ale i z médií, byly většino studenti spíš placení školného odmítali. Ono už dneska dochází k tomu, že studenti musí pl to na někoho padne, protože už studuje dýl nebo se mu započítaly několik oborů současně st za to studium platit, tak to nikdo v tu chvíli nevnímá jako něco, co by bylo spravedlivé. že by to studenti přijali a že by byli ochotni platit školný za studium za předpokladu, že bylo kvalitní a myslím si, že v dnešní době to studium, ty podmínky neodpovídají úplně tak by studenti byli vlastně klienti těch škol, spíš aspoň na filozofické fakultě. Myslím si, je to na Fakultě sociálních věd, kde jsem strávila chvíli, ale nejsou ty školy na to ještě kvalitativní stránce. Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka -------------------- Jak si představuješ ten dobrý vztah mezi klientem a poskytovatelem služby, tedy studentem školou? Karolína VANČUROVÁ, studentka -------------------- Ten si představuji tak, že by bylo jasně vyřčeno nebo někde napsáno, co přesně se v tom ob probírat, co přesně se student naučí, když tím studiem projde, jaké by mohlo být jeho upla že dneska to dost jasně řečeno není. Rozhodně ne v těch filologických oborech. Tam může čl noze, pracovat jako recenzent knih, třeba v literární vědě nebo jako vědec, anebo jako uči Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka -------------------- Hovořila studentka Filozofické fakulty Univerzity Karlovy Karolína Vančurová. Posluchačům 6 připomínám, jak slyšeli v brejku, že poslouchají Studio Stop. Vítám ve studiu Jiřího Hav ministra školství za ČSSD a Petra Matějů, sociologa, ředitele analyticko-koncepčního odbor školství, pánové, dobrý večer. Jiří HAVEL, stínový ministr školství /ČSSD/ -------------------- Tak, dobrý večer ještě jednou. Petr MATĚJŮ, sociolog, ředitel analyticko-koncepčního odboru ministerstva školství -------------------- Dobrý večer. Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka -------------------- Tak ,vy jste slyšeli, je jasné, že to byly pouze tři názory, tedy žádný velký reprezentati nicméně tyto tři názory, jak na vás zapůsobily a co vlastně vypovídají o stavu českého vys Pan Havel. Jiří HAVEL, stínový ministr školství /ČSSD/ -------------------- Tak, já myslím, že to bude vcelku typický vzorek, to znamená, že část studentů připouští, školné pro ně nebylo zásadní bariérou, to je poměrně častý názor a obvykle se setkáváme s studentů konstatuje, že školné ano, ale mělo by se vztahovat až na ty studenty, kteří přij Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka -------------------- Petr Matějů. Petr MATĚJŮ, ředitel analyticko-koncepčního odboru ministerstva školství, sociolog -------------------- Pro mě bylo překvapující, jak se dá ve třech názorech vlastně říci prakticky všechno, co ř sociologické výzkumy, protože tam se objevila a ta nejpodstatnější, ten prvek, který já ta je na jednu stranu obava, obava z toho, že to zatíží tu rodinu, z které to dítě pochází, ž prostě neutáhne. Současně tam je realistický názor, že by to pomohlo například kvalitě, př toho studia, toho samotného co studovat a pak je tam naděje. Naděje v tom, že přece jenom kvalitu výrazně zvýšilo a že by vlastně to studium jim dalo možná více než dnes, je-li to poskytovaná zadarmo. Tím neříkám, že vysokoškolské vzdělání teda je zadarmo. Takže tam byl myslím, že to nejpodstatnější, co pořád trápí u nás většinu těch, kteří o tom tématu mluví zatíží výchozí rodinu. A u nás ale nikdo nenavrhuje systém, který by měl zatížit výchozí r systém, který chceme navrhnout a který prosazujeme už dlouho, naopak má odpoutat rozhodová vysoké škole od výchozí rodiny. Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka -------------------- Promiňte, že vám do toho vstupuji. To znamená, že tady zatím dochází k nevyjasnění pojmu, zkušenost s různými vysokoškolskými studenty i jinými lidmi neodborníky je ta, že si předs jako částku, která se předem složí a zaplatí se té škole a musí člověk na to být připraven takzvané spoluúčasti tedy té druhé metodě, to znamená, ta forma, kterou jsem tam již v těc opakovala, že člověk dostane nějakou nízkoúročnou  nebo bezúročnou půjčku, projde studiem dosažení určité výše příjmu půjčku splácí. O té lidé málo slyšeli, ale když o ní slyší, ta méně negativně. Je to vaše zkušenost, pane Havle, že lidé nemají jasno v pojmech? Lidé, kt nebo je pro ně důležité univerzitní vzdělání? Jiří HAVEL, stínový ministr školství /ČSSD/ -------------------- Tak, to samozřejmě pravda je, že tady je spousta nedorozumění kolem těchto věcí. Na druhé platím dříve nebo později, pro ekonoma zase není tak velký rozdíl, protože ten rozdíl je p sazbě pro toho, kdo ty peníze inkasuje, takže my používáme termín, které říkáme současná h takže jestli ta platba je nyní nebo je v budoucnosti, tak každopádně to platba je. Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka -------------------- To znamená, považujete platbu jakoukoli za ekonomicky nevýhodnou pro lidi, kteří by ji pla Jiří HAVEL, stínový ministr školství /ČSSD/ -------------------- Tak, není to tak, jde samozřejmě o to, co člověk tedy získává a jaká je alternativa, ale v kdy zavedu do za nějakou službu vstupné, no, tak samozřejmě musím počítat, že se na rozhod nějak projeví a že na to budou mít názor. Jestliže například platím u lékaře, tak se nezdá někdo zdůvodňoval tu platbu u lékaře tím, že dostane od lékaře lepší kvalitu služby a naop konstatují, že celá ta věc je zbytečná. A ten důvod zavedení té platby u lékaře je, aby li méně lékařských služeb, čili z tohoto hlediska máme samozřejmě velmi podobnou otázku i u š samozřejmě rozporné dopady. Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka -------------------- Ano. Ještě než dám slovo vám, pane Matějů, nechám vás reagovat na všechno, co budete chtít srovnáváme to zavedení té spoluúčasti s těmi zavedenými poplatky, které platí od prvního l řekl, tam je tím leitmotivem té věci snížení nadužívání péče a jde o snížení preskripce, a také uvádí, že to je jakási symbolická částka, která by měla být takovým zahájením narovná poskytovatelem služby a klientem nebo mezi pacientem a lékařem nebo tím zdravotnickým zaří říci, že i třeba u těch vysokých škol by to mohlo vést ke stejnému kroku, jakéhosi začáteč společných vztahů klienta a poskytovatele? Jiří HAVEL, stínový ministr školství /ČSSD/ -------------------- Víte, já o tom poměrně pochybuji a ten důvod je asi tam, že my tu zkušenost se školným v Č veřejných vysokých školách, když překročíte dobu studia, tak platíte normálně školné, je t patnáct tisíc korun a zatím žádný z prorektorů škol, se kterým jsem tedy hovořil, se nezmi by to působilo nějakým způsobem motivačně na studenty nebo pedagogy. Ale máme dneska školn školách, které jsou soukromé a máme školné i na řadě soukromých škol středních a tam to šk dvojím způsobem. To znamená, že v některých případech působí motivačně, v jiných případech demotivačně, to znamená, že ti studenti, kteří platí školné, tak požadují, aby získali ted penza znalostí ty diplomy levněji a celá řada škol drží studenty právě proto, že platí to jinak to jsou studenti, kteří by asi na té škole studovat neměli. Takže i já konstatuji, ž velmi, velmi rozporný. Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka -------------------- Nyní dávám slovo Petru Matějů. Můžete reagovat na to, co říkal váš kolega pan Havel v závě vás, abyste se pak vrátil ještě k těm úvodnějším otázkám, které ráda když tak zopakuji poz to nemíchala příliš. Petr MATĚJŮ, ředitel analyticko-koncepčního odboru ministerstva školství, sociolog -------------------- Já myslím, že ten, to porovnání mezi zdravotnictvím a vysokým školstvím není vůbec šťastné skutečně u toho zavedení, řekněme, spoluúčasti ve zdravotnictví skutečně cílem bylo, aby s poptávka ve chvíli, po zdravotnických službách ve chvíli, kdy se zdá, že není nezbytná a k ukázalo, že lidé dneska si raději lék koupí, místo aby, a zaplatí plnou cenu toho léku mís za recept a ještě potom za lék, takže se zdá, že, v tomto smyslu se zdá, že ta celá věc za jak má, ale přece, proboha, u vysokého školství nikdo ani ve snu neuvažuje o tom, že by by poptávku. My potřebujeme zvýšit poptávku po vysokém školství, dokonce z těch sociálních sk ta poptávka je nízká. Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka -------------------- Promiňte, já jsem zaznamenala to srovnání v tom narovnávání vztahu klient a poskytovatel s ostatních věcech, o kterých vy hovoříte, tak musím říct, že zkušenost takovou nemám, ale t myslím, že by nemuselo být bráno jako úplně nešťastné. Tato část. Petr MATĚJŮ, ředitel analyticko-koncepčního odboru ministerstva školství, sociolog -------------------- Samozřejmě, tam, kde se ty systémy setkávají, to je skutečně to, že pacient i student se s systému. To je, to jsem ani nepovažoval za nutné zdůrazňovat, neboť to je zřejmé a pokud s vrátit k tomu, k té obavě, že zavedení vstupného na vysoké školy, to je naprosto chybný ek použitý, vstupné, protože my přece chceme zatížit budoucí a nikoliv minulé příjmy. K tomu Že by tedy toto vstupné snížilo poptávku, tak, všechny systémy, kde je zavedeno školné ve dneska mnohem vyšší participaci na terciární vzdělávání než u nás. Jak je to možné? Jak je to, že tam, kde to školné je, je větší participace mladé populace na terciární vzdělávání mnohem větší participace z těch nižších sociálních vrstev, to znamená, nezapůsobilo to tak že to u nás zapůsobí. A proč to nezapůsobilo? No, je, ukazuje se totiž, že motivace k vyso vzdělání je tak vysoká, že když se někdo rozhodne studovat i v těch systémech, které jsou nejtvrdší na světě, a to je zřejmě skutečně americký model, jeden z nejtvrdších, tak prost protože existuje řada mechanismů, které umožní tomu studentovi ten sen realizovat. Pak se věc je a s tím já budu souhlasit, nebo ta námitka okamžitě přijde, že pro nás je tento sys a nezaveditelný. Prostě tam, kde skutečně ta reakce mohla být přesně,jak říká pan kolega, poptávka snížila, proto chceme jít tou cestou australskou a britskou, kterou mimochodem za zemích levicové vlády, právě proto, aby zvýšily tu participaci, a to je skutečně zatížení příjmu, to znamená, to není vstupenka, to je klasická investiční strategie do komodity, kt zvýší životní úroveň a můj životní úspěch, tedy investuju své budoucí příjmy do toho svého to není ekonomická kategorie, čistě ekonomická kategorie to není. Je to kategorie, která m ekonomické a velmi psychologické aspekty. Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka -------------------- Pane Havle, máte možnost se vyjádřit k zatížení budoucích a ne minulých příjmů. To jistě v abyste to obhájil a také by mě zajímalo, co řeknete k tomu argumentu, který Petr Matějů vz zemích, kde je školné, tak se zvýšila participace na vysokoškolské vzdělání. Jiří HAVEL, stínový ministr školství /ČSSD/ -------------------- Tak, já mám pocit, že v žádné z těch zemí se nezvyšovala participace populace na vysokém v v České republice. Takový příklad na srovnání vůbec neexistuje. Prakticky před patnácti le vysoké školy nějakých zhruba deset patnáct procent populace, dnes nastupuje na vysoké škol procent populačního ročníku. Na terciární školy. Takže to je první konstatování, které je důležité v téhle té oblasti, čili ten přístup se radikálně zvýšil, a to tempem, které nemá to je první konstatování. Druhé konstatování, to je ta přístupnost těch různých sociálních jde většinou o velmi špatnou interpretaci statistiky. Protože v rodičovské generaci u nás vzdělání dosáhlo zhruba osm až deset procent té populace. Jestliže to srovnávám se zeměmi, vzdělání dosáhlo až čtyřicet či padesát procent populace, pak ta matematika je neúprosná. podíl populace mám, tím se mi chová samozřejmě normálněji z hlediska té populace celé, čil je opravdu v té statistice. Takže tady si myslím také není zásadní problém. A konečně posl kdo chce v tuto chvíli v České republice studovat na vysoké škole, studovat může, chce to snahy, nic víc. Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka -------------------- Názor Petra Matějů. Vy jste kroutil hlavou, když tady pan Havel říkal, že přes šedesát pro ročníků nastupuje na vysoké školy. Nesouhlasíte s tím? Petr MATĚJŮ, ředitel analyticko-koncepčního odboru ministerstva školství, sociolog -------------------- No, to je číslo, kdyby bylo pravdivé, tak jsme zemí druhou s největší participací na světě státech a Koreji. A my jsme naopak z tohoto hlediska jen na jednom z posledních míst. Takž je prostě špatně a je špatně z jednoho prostého důvodu. Stačí uplatnit normální selský roz prochází maturitou okolo šedesáti pěti procent populace. Z toho se polovina hlásí na vysok něco přes polovinu a šedesát procent se dostává na ty vysoké školy, když to vynásobím, jse pětatřiceti procentech ve skutečnosti ta míra toho vstupu, takzvaná čistá míra vstupu je u čtyřicet procent. A to tam ještě započítávám ty, kteří to zkouší opakovaně. Takže prosím, tak, jak v tom významu mají být používána. Jinak je to skutečně nefér, protože Spojené stá oněch šedesát, šedesát pět procent a my nejsme tak daleko, takže prosím s těmi čísly opatr Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka -------------------- Prosím, Jiří Havel. Jiří HAVEL, stínový ministr školství /ČSSD/ -------------------- Já bych tady reagoval ještě tedy dále, to znamená, za prvé tedy. Ty země, které jmenoval p terciárního vzdělávání započítávají zcela jiný okruh škol, to znamená, že automechanik, zd podobně jsou u nich vysokoškoláci, to je věc, která je zcela nesrovnatelná s námi. Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka -------------------- Promiňte, myslíte Spojené státy. Jiří HAVEL, stínový ministr školství /ČSSD/ -------------------- Například. A navíc to české školství uspokojuje v další míře požadavky posluchačů, kteří p ty vysoké školy opožděně, to je dneska obrovská část lidí, kteří studují, kteří po několik té maturity se dostávají na ty vysoké školy, nebo respektive terciární školy, abychom byli protože i my dneska už počítáme do té statistiky trošku víc než jenom to, co má statut té ale shodneme se určitě na tom, že není dneska žádná překážka, aby se posluchač dostal na v a shodneme se jistě s panem kolegou na tom, že ty nejnáročnější a nejlepší české vysoké šk Matfyz, ČVUT, chemie a podobně, zápolí naopak s naprosto jinou záležitostí, a to s nedosta studentů. Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka -------------------- A teď jedna taková věc, já jsem hledala v různých statistikách, je pravda, že poslední, kt byla v roce 2005,nevím, pokud se ta čísla tak výrazně změnila, tak mě můžete opravit, jist představu, proč se tedy žádná z těch našich vámi jmenovaných univerzit nevejde do žebříčku stě univerzit ve Spojených státech? Jsou tam tak rozlišně nastavená kritéria, proč se tam univerzity naše? Jiří HAVEL, stínový ministr školství /ČSSD/ -------------------- Tak, to je úplně jednoduché. Celkem na světě je asi sedmnáct tisíc univerzit a kdybychom s zhruba tu první desítku amerických univerzit, tak každá z nich má rozpočet větší než české Karlova univerzita, ke které náležíme my oba, kteří  jsme tady ve studiu, je v tom pořadní dvě stě padesátá a oba se shodneme i na situaci, že to pořadí té univerzity se bude samozř letech spíše zhoršovat než zlepšovat, a to z toho důvodu, že v devadesátých letech jsme do školství investovali podstatně méně než investovaly ty státy, které půjdou nahoru. Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka -------------------- Dobře. Z vašich názorů je jasné, že vy pro zavedení spoluúčasti nejste, to znamená, jak se univerzitní školství vyvíjet dále za předpokladu, že se nebudou do toho školství nalévat d že ty další zdroje, z kterých vysoké školy žijí, také nebudou narůstat, anebo budou narůst vysokého školství dávat více peněz z rozpočtu? Jiří HAVEL, stínový ministr školství /ČSSD/ -------------------- Tak, samozřejmě, že se bude dávat více peněz z rozpočtu ve všech modelech, i v modelech, k představuje pan kolega. To je ostatně i ten model Austrálie a Británie, kde se obrovsky zv peníze, které jdou do těch škol a to popravdě řečeno i z těch modelů takzvaného školného. základní model tady je a poslední poznámka, školné je vždycky zcela minoritní součástí zdr školy mají a když se podíváte právě na ty největší světové univerzity, tak zjistíte, že je procentech, které chodí z toho školného a ani u nás by ta situace nebyla diametrálně odliš je něco, co vám může dělat nějakých tři, pět procent z celkových příjmů škol, možná deset, kolega, ale není to částka, která by byla v tomto směru zásadní. Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka -------------------- Dobře. Tolik tedy názor jedné strany ČSSD, názor druhé strany, Petře Matějů, vy jste evide spoluúčasti, abychom to nenazývali školným, můžete říci, jak si to představujete konkrétně se bude po studiu přibližně splácet, jestli jsme na to připraveni nebo jestli na to budeme hlediska těch nízkoúročných nebo bezúročných půjček právě v tom roce 2010, který vy jste s to platí, jako takový mezník, kdy by se o tom mohlo uvažovat? Jaká bude ta maximální výše Petr MATĚJŮ, ředitel analyticko-koncepčního odboru ministerstva školství, sociolog -------------------- Protože se tedy bavíme o tom příspěvku té škole, tak pan kolega řekl, že se shodneme, nesh skutečně, já se tím zabývám a zodpovědně prohlašuji, že školné v průměru přináší vysokým š procent jejich rozpočtů v průměru v celém světě. Čili minoritní část, ale nikoliv pět nebo jak jste řekl. Znova opakuju, operujme se správnými čísly. Takže takhle, proč zavést školn a čeho se vyvarovat, kde zřejmě už nás zkušenosti z jiných zemí skutečně varují, co bychom Tak předně proč ho zavést. Vysokoškolské vzdělání se samozřejmě vyplácí společnosti, o tom proto do toho investuje ty obrovské prostředky, které investuje. Ale je známo, že vysokošk má ohromnou individuální návratnost, kterou možná u nás zatím nejsme schopni docenit, prot ani novináři moc často nezveřejňují nebo mám pocit, že to řada lidí prostě nevnímá, ale u vysokoškoláka v roce 2006 byl třicet devět tisíc pět set korun. Třicet devět tisíc pět set Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka -------------------- Pardon, ale tam jsou i ti lidé, kteří pracují v těch sférách obchodních a mají těch, ty př tisíc měsíčně, tak si to představuji. Petr MATĚJŮ, ředitel analyticko-koncepčního odboru ministerstva školství, sociolog -------------------- Ano, ano, ale není jich většina. Ale současně a protože vím, že pan kolega s tím hned přij Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka -------------------- Promiňte, ale slušné je říci, že tam jsou v těch třiceti devíti. Petr MATĚJŮ, ředitel analyticko-koncepčního odboru ministerstva školství, sociolog -------------------- Ano, já to nepopírám, že tam jsou. A proto se také používá jiné číslo, které je z tohoto h přesnější, a to je media. To je příjem, který odděluje jednu polovinu od té druhé poloviny případě vysokoškolského vzdělání třicet tisíc a v případě maturity je jenom dvacet tisíc. bylo jasné, že se bavíme o poměrně vysoce návratné individuální investici. A že je tedy sp ho této investice nebo této výhody nezískává většina populace, ale stále ještě menšina, ta nějakým způsobem participovala na té ohromné výhodě, kterou získává. Tak to je ten důvod, Teď jak ho zavést. Protože víme, že tyto příjmy jsou relativně takto vysoké, no, tak je př zatížit právě ten zvýšený příjem, který ten jedinec jednou dosáhne, než příjem jeho výchoz to vidím za prvé jako velmi  nespravedlivé a za druhé omezující, takže z toho teda skutečn se mělo zavést školné, které bude spláceno až z těch budoucích příjmů, ale samozřejmě až p určité hranice, aby nezatížilo toho absolventa okamžitě ve chvíli, kdy dokončí studium. Ta průměrném nebo lehce nadprůměrném příjmu a uvažuje se přirozeně o splátkách nikoli typu hy je prostě fixní částka, to každého straší, zejména u vzdělání, ale že by se splácelo formo určitého odvodu, něco jako absolventská daň, aby tomu pan kolega rozuměl, z toho příjmu, k zvýšený. A tam se dá také nastavit určitá nová, nový typ solidarity, že by ti, kteří vyděl spláceli o něco více, tedy tam by to procento bylo o něco vyšší, protože by umožnili tomu ty peníze dříve, aby tolik nemuseli tlačit na ty, co vydělávají méně. Ti budou samozřejmě mohli by menší procento, tam by to asi víc bolelo. Takže takhle by asi vypadal ten systém, jsme na začátku, vy jste to řekla a já to jenom chci připomenout, že zavést tento systém n u nás rozumné a já bych dokonce řekl ani možné dříve, než se pokusíme snížit ty existující které jsou skutečně u nás nejvyšší a nedá se to vysvětlit tím, že máme jinak vzdělanou sta Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka -------------------- Promiňte, můžete v krátkosti jenom ještě objasnit ty nerovnosti pro posluchače? Petr MATĚJŮ, ředitel analyticko-koncepčního odboru ministerstva školství, sociolog -------------------- Ano, je to prostě tak, že jsme jedinou zemí, my a Polsko, tedy abych řekl v Evropské unii, v přístupu k vysokoškolskému vzdělání rostou a jsou tedy v tuto chvíli nejvyšší. Není to m vzděláním rodičů, kdy by se to teoreticky dalo nazvat jako určitý statistický artefakt, al i příjmy rodičů a sociálním postavením celé té rodiny, tedy takzvaným sociálně ekonomickým který je rozložen prakticky ve všech zemích zhruba stejně. Takže ty nerovnosti jsou skuteč víme to už dávno, upozorňoval nás na to OECD, upozorňovala nás na to dokonce Evropská komi něco s nerovnostmi. Proto tvrdím, že musíme nejprve zavést velmi výhodné půjčky pro studen podíl studentů, kteří přijímají sociální stipendia, protože u nás je to dneska maximálně s a ta stipendia jsou skutečně velmi nízká, jde tam jenom dvě stě dvacet milionů ročně, což na vzdělání je strašně málo, jsme podle všech údajů ze světových statistik zemí, která dáv vysokého školství prostředky prostřednictvím studentů. U nás je to pět procent, v Austráli státech, na Novém Zélandu je to třicet procent jde přes studenty, tedy přes to, jak jim te vstoupit do toho systému a financovat své vzdělání. Když se jednou dostaneme tam, že budem školství dávat aspoň takovéto částky přes studenty, tak ty nerovnosti budeme schopni vyrov školné samo o sobě  nebude takovým strašákem a dokonce bude-li odložené, jako je dnes. Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka -------------------- Ano. Jaká maximální výše školného, to je tady předčasná otázka zatím? Petr MATĚJŮ, ředitel analyticko-koncepčního odboru ministerstva školství, sociolog -------------------- Není to předčasná otázka. Já myslím, že by se mělo nastavit strop, přes který na prvních p školy nebudou smět jít, aby to bylo, řekněme, únosné, řekl bych, maximálně dvacet tisíc, a měly mít volnost v tom, jak se v tom prostoru budou pohybovat. Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka -------------------- Ano. Jiří Havel. Mě by zajímalo a samozřejmě vy můžete reagovat na vše, co říkal Petr Matě zajímalo, co si myslíte o té rostoucí nerovnosti v přístupu ke vzdělání. Jsme s Poláky opr špatně? Jiří HAVEL, stínový ministr školství /ČSSD/ -------------------- Konstatuji jednu záležitost, že nevidím, jakým způsobem by tu nerovnost odstraňovalo školn pokud se tedy rodí, rodí se někde jinde než jaksi a nedá se těžko, dá se těžko odstranit t zavedu to, co pan kolega tak nerad slyší, to je tedy to vstupné. Nicméně k některým těm fa zazněly, takže průměrný plat vysokoškoláka a medián, to je, jak jste sama poznamenala, zál zavádějící, protože jakmile do toho zamícháte ty ultravysoké platy, tak jsem na jiné pozic srovnáme s jinou věcí, to znamená, že ten mediánový plat je devatenáct tisíc, tak mediánov bude v České republice, řekněme, dvacet tisíc korun, v tom se asi shodneme tedy, no, a těc je v těch vysokoškoláků asi tak třetina. Takže tím se dostáváme zase zpátky na zem. Není t jednoduché. Druhý argument, to jest, že ten přístup je sociální. Já tomu nerozumím. Tahle progresivní daň, protože konstatovala, že je demotivující. V druhém kroku tahle vláda zave daň, ale jenom pro vysokoškoláky, aby je to více motivovalo. Nerozumím tomu, já to pokládá rozpor a konstatuji, že pokud tedy progresivní daň, tak se domnívám, že by samozřejmě měla protože se domnívám, že i hvězdy pop music a hokejisté se mohou podílet na financování naš škol. No, a konečně půjčky, půjčka je nástroj,  který je vždycky dvojsečný. Ta půjčka je v řekněme, pro střední třídu. Ta ji velmi silně využívá, ale ta jaksi nižší, lower class, ta jí samozřejmě bojí, protože pro ni to může být potenciálně větší závazek. Nositel Nobelovy kdesi říkal, že v ekonomii jsou velmi zábavné věci, jako jsou půjčky pro bohaté studenty, farmáře a podobně. Čili opět ten mechanismus neřeší vše. Když se podíváte na to, kolik stu půjčky využívá, tak zjistíte, že to je opět jenom část té populace. Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka -------------------- Tak, a pojďme si nyní podívat do USA na to, jak vypadají tamní univerzity, jejich kvalita Ve Spojených státech je přibližně šest tisíc různých univerzit, vyšších odborných škol a p institucí, samozřejmě s naprosto různou úrovní. U komise pro vyšší vzdělávání je akreditov šest set osmnáct škol, komise pak svým způsobem garantuje jejich úroveň, nicméně kvalitu s ohodnotí především trh, tedy sami uchazeči o studium, studenti a absolventi. Univerzity ve státech mají velice rozdílnou kvalitu, jak už nyní zaznělo i od našich účastníků hovoru, a vysoké školy je tam přes padesát procent, mnozí z nich však absolvují takzvané komunitní v které odpovídají náročnější nástavbě, jak si ji pamatují lidé starších ročníků a nebo také univerzitě. Dušana Neumanna jsem se ptala na to, proč jsou podle jeho názoru nejšpičkovějš MIT, Harvard, Yale, Princeton, tak ojedinělé, v čem tkví jejich kvalita. Dušan Neumann je Dušan NEUMANN, publicista -------------------- Těch důvodů je mnoho. Hlavně to záleží na kvalitě profesorského sboru. Pokud se podíváme d Harvardu a MIT, tak uvidíme, že nejvíc nositelů třeba Nobelovy ceny je právě pochází z těc a také tam mnoho z nich učí, takže to už je jedna záruka kvality. Další záruka kvality je výběr posluchačů, který je tedy ať se to zdá nepravděpodobné, nezáleží jenom na finančních jejich rodičů, ale hlavně na jejich prospěchu. Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka -------------------- Školné se ve Spojených státech platí na státních i soukromých univerzitách. Rozdíl bývá v si účtují více, státní méně, státní si účtují osm až šestnáct tisíc dolarů za rok a soukro třicet tisíc dolarů za rok. Můžete udělat porovnání, jak to je vůči platu? A na to může na otázka, jaké typy toho školného nebo toho spolufinancování se ve Spojených státech těší ob Dušan NEUMANN, publicista -------------------- Se to liší stát od státu. Řekněme, že právě Kalifornie, která je bohatým státem, tak ta úč rok na státní kalifornské univerzitě něco kolem těch osmi tisíc. Například ale ta státní u Illionis, kde studuje moje dcera, tak ta si za rok veterinární medicíny účtuje padesát dva pro nerezidenta státu. Rezident státu, i kdyby byla registrována a měla tedy domov v Illin platila asi osmatřicet tisíc, což je skutečně hodně. Ty vysoké školy, ty univerzity /nesro je tedy Princeton, Harvard, Yale, Columbia, tak ty si účtují hodně přes čtyřicet tisíc. K ale dodat, že studenti, kteří se dostanou na tyto školy a jsou skutečně akademicky výborně tak mají možnost dostat spoustu grantů a stipendií a také půjček. Půjčky jsou buď velmi ní všechny ty půjčky se vlastně musejí splácet až po dokončení studia a ty půjčky zase se daj půjčky státní, půjčky od bank, půjčky od charitativních organizací, od nadací. Žádný stude schopen vystudovat jen s jednou půjčkou. Je jich vždycky jaksi celý vějířek a ty půjčky se někdy dost dlouho. Právě u takové medicíny je to patnáct, někdy třeba i dvacet let. Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka -------------------- Tolik názor publicisty Dušana Neumanna. A nyní se pojďme podívat na stav univerzitního ško v sestřihu uslyšíte publicistu Ivana Kytku. V roce devadesát sedm během svého prvního funk britská vláda zavedla školné na univerzity pro bohatší studenty, od školního roku 1998 až granty a zavedla pro studenty bezúročné půjčky. To vyvolalo vlnu nevole, hovořilo se o tom mělo být zrušeno, nicméně můžete říci, jak ta situace vypadá dnes? Ivan KYTKA, redaktor -------------------- Tak, asi ono je důležité zdůraznit, že ten samotný zákon z roku 1997, který vlastně zavádě vůbec poprvé v Británii školné na vysokých školách, měl ve svém textu zabudováno hned něko tak, aby poslanci se k němu mohli vrátit a eventuálně ho upravit podle situace, která po z školného nastane. Vypovídá to o tom, že vlastně tehdy panovala velká nejistota, jaký to sk dopad na počet studentů vysokých škol a především jaký to bude mít dopad na uchazeče o stu bohatých britských rodin. Důležitá je možná také připomenout, že vlastně ten zákon, o kter tak platí, pokud jde o Británii, v Anglii a také v Severním Irsku. Pokud jde o to, jaký to tak nutno zdůraznit, že právě při těch takzvaných review toho zákona poslanci některé ty a opakovaně upravovali, ať už jde o výši toho školného, které nyní činí poměrně vysokou část padesát liber v Anglii a Severním Irsku za rok, to znamená, při obvyklém tříletém studiu, vlastně dodatečné náklady pro toho studenta či pro jeho rodinu ve výši devět tisíc sto pad Samozřejmě ten zákon pamatuje na ochranu těch slabších, to znamená, že povinnost platit te mají pouze studenti z rodin, jejichž příjem roční hrubý dosahuje méně než, tuším, patnáct padesát liber či nějakou podobnou částku, což je pro ilustraci zhruba dvě třetiny hrubého v Británii, to znamená, že jaksi ten zákon chrání skutečně jenom ty nejslabší členy britsk ty nejslabší uchazeče o studium na vysokou školu. Co je samozřejmě také velice důležité, s skládat ty peníze, pokud nechtějí nebo nemohou okamžitě v hotovosti třeba na začátku školn vlastně vede se jim takový, řekněme, účet u britské vlády, který, na kterém se objevuje po výše školného narůstá a de facto povinnost splácet tu částku, pro zjednodušení, řekněme, t sto padesát liber, vzniká teprve tehdy, když britský student po odchodu z vysoké školy zač určitou sumu, pokud si to dobře pamatuji, tak při zavedení toho zákona to bylo patnáct tis což je zhruba dvě třetiny průměrného britského platu. Pokud vím, ten zákon neřešil, a bylo  jeho mnoha slabých míst, to, jak se ta povinnost bude vztahovat například na studenty z E pokud přijdou do Británie, vlastně vystudují, bude jim ten účet u britské vlády také veden odejdou z Británie, tak jak vlastně se podaří zajistit to, aby zahraniční studenti tu, řek půjčku britské vlády potom také spláceli a vím, že někteří samotní britští studenti napřík univerzity vyjadřovali v tomto ohledu určitou nespokojenost, proč by oni měli býti diskrim cizincům nebo zahraničním studentům z Evropské unie, kterých je na britských univerzitách poměrně vysoký počet. Jedná se o několik desítek tisíc. Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka -------------------- Úplně v závěru by mě zajímalo, jaká je nálada ve společnosti, samozřejmě v těch kruzích, k o vysokoškolské vzdělání zajímají. Hovoří se v Británii frekventovaně o tom, že to školné zatěžující nebo že je nevhodné, že by se mělo zrušit? Ivan KYTKA, redaktor -------------------- Otázka jaksi velice případná, ale já bych řekl, že ta hlavní veřejná debata a ta hlavní ne související se zavedením školného provázela vlastně ty první dvě tři léta zavádění toho po britská veřejnost, rodiny vysokoškoláků, bych řekl, si na tu okolnost poměrně rychle zvykl Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka -------------------- Tolik z Londýna publicista Ivan Kytka. A pojďme na posledních několik minut zpátky do Stud rozhlasu 6, dnes hovořím s pány Petrem Matějů, který je sociologem a ředitelem analyticko- odboru ministerstva školství a také panem Jiřím Havlem, stínovým ministrem školství za ČSS vypadat do budoucna v České republice, tak aby naše školy neztrácely na kvalitě a naopak j třeba se dorovnávaly světovým univerzitám, které jsou před námi? Jiří Havel. Jiří HAVEL, stínový ministr školství /ČSSD/ -------------------- Je otázkou, jestli vůbec někdy můžeme být mezi první stovkou univerzit. Ale můžeme dělat t kvalitní standard vysokoškolského vzdělání, a to je to, co chceme, to je to, kam finančně ty předpoklady, abychom mohli dělat tu kvalitu, ty nejsou jenom na vysokých školách. Pokud se školami základními a středními, který ten předpoklad dávají, tak celá ta diskuse o těch je asi zbytečná. Těžko říci, kolik těch peněz, dejme tomu, v příštích deseti letech by tam rozhodně by se ty sumy měly zvýšit, a to podstatně. Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka -------------------- Petr Matějů. Petr MATĚJŮ, ředitel analyticko-koncepčního odboru ministerstva školství, sociolog -------------------- Já si myslím, že naše vysoké školství se skutečně bude vyvíjet, a to naznačili ti studenti zpovídali, že vlastně ve chvíli, kdy tam začínají přicházet ony soukromé prostředky od kli začíná přirozeným způsobem stoupat, aniž se nějakým způsobem zvětšuje ta bariéra, a o to t více prostředků od soukromých klientů těch škol a tím je budou přirozeným způsobem tlačit obávám se, že bez tohoto drobného příspěvku, který má tak ohromný význam, se kvalita vysok těžko bude zvyšovat. Ale to já jenom interpretuji čísla, která to přímo napovídají. Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka -------------------- Ano, a já interpretuji pro posluchače Českého rozhlasu 6 v závěru Studia Stop, že Jiří Hav a nesouhlasí, ale k souhlasu se tady dnes pánové nedoberou. Je to za samotný závěr dnešníh Stop, více minut bohužel nemáme, jeho hosty byli Petr Matějů, sociolog, ředitel analyticko odboru ministerstva školství a také Jiří Havel, stínový ministr školství za ČSSD. Já vám v to, že jste si udělali čas a byli se mnou ve Studiu Stop Českém rozhlase 6. Na shledanou. Jiří HAVEL, stínový ministr školství /ČSSD/ -------------------- Na shledanou. Petr MATĚJŮ, ředitel analyticko-koncepčního odboru ministerstva školství, sociolog -------------------- Na shledanou.