Lehké přijímačky, těžká škola ****************************************************************************************** * Lehké přijímačky, těžká škola ****************************************************************************************** 21.1.2008,| autor: Miloš Cihelka K přijetí na medicínu může uchazeči pomoci nejen přirozená schopnost logicky myslet, ale t ve sportu či umění. Když se Jan Kuchař před třemi roky rozhodl pro studium medicíny, podal si přihlášku na vše lékařské fakulty a další ještě do Plzně. Přijat byl nakonec na tři ze čtyř uvedených škol. studovat na 2. lékařské fakultě UK v Praze. Jeho volba byla svým způsobem logická. Dostat se právě na tuto fakultu je totiž nejobtížně prochází přijímacím řízením úspěšně pouze zhruba každý pátý. Například na 1. lékařské faku úspěšnost uchazečů téměř dvojnásobná. Velká část přijatých potom ovšem „nepřežije“ první r „Náš záměr je, aby ti, kteří úspěšně projdou přijímačkami, školu pokud možno i dokončili. snaží přijmout co největší počet uchazečů a teprve v průběhu prvního ročníku si z nich vla nás je to naopak,“ říká proděkan 2. lékařské fakulty UK (2. LF) Martin Vízek. Uspět můžete i bez přijímaček Způsob, jak tohoto cíle škola dosahuje, spočívá v obsahu při druhé a třetí pražské lékařské fakulty musejí proti 1. LF absolvovat vedle písemných testů fyziky a chemie ještě ústní pohovor, v němž se prověřuje motivace studenta a jeho schopnos obhájit svůj názor. U2. LF obtížnost přijímaček zvyšuje ještě navíc v písemné části test ze všeobecných studij který je do jisté míry vlastně zkouškou z logiky, tedy předmětu, jejž se nelze naučit jen LF je také jedinou lékařskou fakultou v zemi, která nepřijímá žádné studenty bez přijímače školách je přijata část uchazečů na základě průměru známek ze střední školy a dalších krit Třeba 3. LF přijímá zhruba 30 studentů čistě podle prospěchu a další uchazeči mohou být be přijati, pokud jejich průměr ze střední školy nepřesahuje 1,5 a získali nějaké mimoškolní Vedle tradičních matematických či přírodovědných olympiád to může být například i úspěch v sportovní či umělecké. „Máme totiž zájem o studenty, kteří jsou již nějak nasměrováni a js mimo školu a něco dokázali,“ vysvětluje proděkanka 3. LF UK Daniela Janovská. Princip, že věští mnohonásobně větší „odpad“ studentů v prvních ročnících, a přijatý uchazeč proto nem vyhráno, neplatí zdaleka jen na lékařských fakultách. Typickým příkladem jsou mnohé techni jako třeba České vysoké učení technické. Na řadu oborů pražské techniky se přijímačky vůbec nekonají a přijati bývají skoro všichni Náročné zkoušky v prvních semestrech potom způsobí v řadách studentů doslova masakr. Z hum vysokých škol má relativně lehké přijímačky například pražská Fakulta humanitních studií U Úspěšnost uchazečů při přijímacím řízení zde v uplynulých letech přesahovala 60 procent. N fakultě UK to přitom bylo v průměru zhruba 28 procent. Pravda se ukáže až při studiu Letošní, ještě zjednodušená, přijímací zkouška bude na Fakul studií sestávat pouze z překladu středně obtížného odborného cizojazyčného textu do češtin Kružík pokládá tento způsob selekce uchazečů za zcela dostatečný. „Chceme především zjistit základní způsobilost ke studiu. Hledáme studenty, kteří budou sc pracovat s odborným textem, protože to je v humanitních vědách základní předpoklad. Základ je dát šanci co největšímu počtu uchazečů tak, aby přijímací zkouška nebyla zkouškou vyřaz K definitivnímu výběru studentů tak prakticky dojde až během studia, když už nejsou studen okamžitému psychickému tlaku a nehraje takovou roli například tréma. „To, že se na nějakou školu relativně snadno dostanete, neznamená, že jde o lehkou školu. ročníku odpadne téměř polovina přijatých studentů. Neznamená to ovšem, že bychom je všechn Mnozí, když poznají náročnost studia a srovnají to s jinými možnostmi, tak se rozhodnou ne upozorňuje Kružík na základní nástrahu, kterou s sebou nese přihláška na zdánlivě jednoduš *** „Některé školy přijmou co největší počet uchazečů a teprve v prvním ročníku si z nich vlas říká proděkan 2. LF.