Studenti jsou ochotni zaplatit roční školné v desítkách tisíc korun

10.1.2008

Přestože otázka placení školného na tuzemských univerzitách vyvolává nejrůznější emoce napříč celým politickým spektrem, studenti v ní mají jasno. Téměř tři čtvrtiny vysokoškoláků jsou ochotny si za své vzdělání zaplatit, a to v desítkách tisíc korun za rok. Zároveň však dodávají, že je potřeba zlepšit kvalitu a úroveň škol.

„Školné by se platit mělo, alespoň symbolické. To by pak mohlo odradit studenty/ nestudenty, kteří tím zabíjejí čas a jen tak si to zkoušejí. Navíc si toho budou všichni vážit, a tím by se měla zvednout i kvalita ze strany vyučujících,“ míní Jan Černý, student ČVUT v Praze.

Z ankety Novinek, která proběhla mezi více než třemi sty studenty pěti českých vysokých škol, vyplývá, že necelých 71 procent respondentů je ochotno si za své vzdělání zaplatit. Polovina z nich by ročně dala vysoké škole do deseti tisíc korun, čtvrtina pak od deseti do dvaceti tisíc korun.

Nejnižší částku, a to do pěti tisíc korun za rok, by zaplatilo 15 procent dotázaných. Naopak necelých osm procent studentů by neváhalo dát za vzdělání i přes třicet tisíc. Předpoklad pro ochotu platit si studium je podmíněno zlepšením úrovně a kvality tuzemských univerzit.

„Se školným souhlasím, ale jen za určitých podmínek. Musela by se opravdu zkvalitnit výuka. Kdyby to zůstalo stejné, tak bych určitě platit nechtěla,“ uvedla Věra Kotrčová, studentka práv na Univerzitě Karlově v Praze.

Nejen kvalita výuky je však pro mnohé ožehavá, během studia lze narazit i na další překážky. Z ankety například vyplývá, že současným vysokoškolákům chybí dostatečné zázemí a vybavení jednotlivých škol. Velká část respondentů je nespokojena s přístupem kantorů.

Zatím to vypadá, že s placením problém vysokoškoláci zřejmě nemají, zato o naložení se školným do budoucna už tak jasno není. Na otázku, zda je jeho zavedení v ČR nutné, přes 68 procent dotázaných uvedlo, že ne.

Ostatní si důležitost platby za roky strávené na univerzitě uvědomují. Například studentka Vysoké školy ekonomické v Praze Pavlína Kohoutová je toho názoru, že školné Českou republiku nemine stejně, jako tomu bylo v zahraničí: „Placení vzdělání je do budoucna nutné. Bude to sice těžké, ale bude to třeba. Lidi to budou brát svědomitě a nebudou studenti, kteří si dělají, co chtějí, a zabírají tak místo jiným.“

Ankety se zúčastnilo na 323 studentů ekonomických, technických, humanitních, přírodovědných a lékařských oborů z MU, Západočeské univerzity, UK, ČVUT a VŠE.