Univerzity jako byznys a lákadlo pro cizince ****************************************************************************************** * Univerzity jako byznys a lákadlo pro cizince ****************************************************************************************** 10.1.2008,| autor: Jiří Devát Ekonomika potřebuje techniky. Čeští a moravští středoškoláci ale nemají zájem o technické studium. Nešť! Studenty si přivezeme. Cože? Ano, přivezeme. Nebo se o to alespoň musíme pokusit. Po z pěti Evropanů studují vysokou školu v jiné než rodné zemi, a jsou vůbec nejzcestovalejší (tvoří polovinu všech mobilních studentů na světě). Dnes na tomto fenoménu profitují přede Británie a Německo, hostící téměř polovinu všech mobilních terciárních studentů. V žebříčk následují Francie, Austrálie a Japonsko – prvých šest zemí obsáhne 67 % světové vysokoškol Pravda, se Spojenými státy či Spojeným královstvím se nám bude soutěžit obtížně, ale ve sv také k nám porovnatelnější Belgie, Švýcarsko či Rakousko. V Česku dnes studuje na 24 tisíc zahraničních studentů, tedy 7,6 % všech vysokoškoláků, za Británii stejně jako v Německu přichází ze zahraničí každý desátý vysokoškolák. Statistiku vylepšuje 16 tisíc exfederálních studentů ze Slovenska, a tak nám po jejich odečtení poměr naroste na hrozivých 39:1! Zdá se, že jsme se do soutěže o zahraniční studenty zatím ani n v zahraničí v roce 2005 studovalo (spolu se sedmi tisíci Čechy) 39 tisíc Rusů, 31 tisíc Po Ukrajinců, 26 tisíc Bulharů, 21 tisíc Rumunů či stejný počet Vietnamců. V porovnání s roke dvojaž trojnásobně vyšší počet. Potenciál střední a východní Evropy v roce 2008 tak činí bezmála 300 tisíc mobilních terci K čertu se »zelenými« kartami! Vysokoškolský student, zahajující svou kariéru, budující si rodinu a zázemí – to je perspektivní cíl pro naši ekonomiku. Naší ambicí má být získat zna jejich mobilní komunitě. Vychovávejme středo- a východoevropské inženýry. Logicky prvou otázkou na cestě za touto vizí je, zda na to máme. Tedy ani ne tak finančně, atraktivitou. Přeskočím všechny argumenty »pro« od polohy země, její stability, ekonomické síly až po hi styl. Podívejme se spíše na atraktivitu vysokých škol v České republice. V dostupných světových univerzit (Quacquarelli Symonds, Shanghai Jiao Tong University) za rok 2007 se vyskytuje p vysokoškolská instituce – Universitas Carolina, a to na předělu třetí a čtvrté stovky. V e se UK, třiadvacátá nejstarší světová univerzita, pohybuje okolo 125. místa, konkurentů má školství více než dost. Např. na 94. místě je stotisícový Innsbruck, o němž jsem se hloupě tam učí jen skoky na lyžích a přistání s Airbusem 320. Fakt, že se před Univerzitou Karlovou objevují v žebříčcích i jiné východoevropské univerz státní, Lipsko, Drážďany, Bochum či Szeged – činí z příležitosti na významné zvýšení naší terciárním vzdělávání spíše spekulaci. Zdá se, že mé pojednání o českém vysokém školství se noří hlouběji a hlouběji do tragédie. zákonitostí antického dramatu by nyní – po krizi – měla tedy následovat peripetie. Jak vša »náhlého obratu v ději«, pokud dnes nedokáže české vysoké školství oslovit, zaujmout širší A náprava může opět trvat generace. Jeden z návodů na odvrácení porážky říká: »Try to change the rules of the game«. Nedokážem li) dostatečně rychle a efektivně změnit vysoké školství, vytvořme k němu alternativu orie zahraniční studenty. Je to science fiction? Nedomnívám se. Zbyněk Frolík z Linetu, Antonín Koláček z Appian Group, Vláďa Kovář z Unico a jistě i mnozí další se pustili do budování svých vlastních vzdělávacích institucí. Jak d než se rozhlédnou po širším evropském poli? A možná je tu šance pro další, kteří budou nahlížet na terciární vzdělávání jako na svébyt Byznys, který jen v USA generuje ročně bezmála 15 miliard dolarů. Troufám si vystavět jednu paralelu ve vývoji českého hospodářství, a tou je lázeňství. Láz českých zemích nejen tradici, ale i budoucnost. V roce 2006 v České republice podstoupilo bezmála 300 tisíc zahraničních hostů, o 68 % více než v roce 2000. A nesnažme se úspěch na vysvětlit existencí léčebných pramenů, to je dnes jen střípek celého odvětví. To, čím je l medicíně, může být internacionální vzdělávání našemu školství. Jakési »vědomostní lázeňstv Vytryskne u nás středoevropský pramen poznání? Pomůže nám terciární vzdělávání kompenzovat nedostatek kvalifikovaných sil? A udržet či je naši ekonomickou pozici? Anebo přece jen podle pravidel antické tragédie bude po peripetii katastrofa? Nekrácené znění sloupku najdete na Ekonom.cz