Projekt odloženého školného zatím nemá většinovou podporu

Praha 9. ledna (ČTK), autor : Pavla Palaščáková Jan Hrdlička mal

Návrh premiéra Mirka Topolánka (ODS), aby lidé za studium na veřejných vysokých školách platili takzvané odložené školné, zatím nemá dostatečnou podporu. Opozice ho odmítá a nejednotná je i koalice. "Obávám se, že v tomto volebním období v této koalici Strana zelených nemůže podpořit školné," řekla dnes ČTK poslankyně zelených Olga Zubová ze školského výboru sněmovny. Podle ní programové prohlášení vlády počítá jen s debatou o školném - ta prý možná je.      

Topolánek podle dnešních Hospodářských novin (HN) chce, aby si studenti začali připlácet za vzdělání na veřejných vysokých školách ještě za této vlády. Navrhne odložené školné, které lidé začínají splácet až ve chvíli, kdy jejich příjmy dosáhnou určité úrovně. "Programové prohlášení jasně říká, že zahájíme diskusi o odložené platbě, což tímto činím. Přičemž nikde není řečeno, že nutně musí zůstat pouze u diskuse a že už nedojde k realizaci," sdělil HN. Míní, že odložené školné není bariérou na cestě ke vzdělání, ale právě naopak. Topolánek plánuje zavést studentské půjčky, rozšířit stipendia a podpořit spoření na vzdělání.     

 Jeho snahu podpořil předseda školského výboru, občanský demokrat Walter Bartoš. Zelení podle něj školné odmítají, ale neříkají, jak víc otevřít školy. Bartoš míní, že v tomto případě jde o zásadní téma a ODS by měla na koaliční partnery zatlačit. "Budu docela razantně postupovat i proti zeleným, pokud budou mít pocit, že to nemá být," řekl ČTK. ODS podle něj před volbami tuto věc slibovala a "je potřeba, abychom to splnili".      

Předsedkyně poslanců KDU-ČSL Michaela Šojdrová se školným souhlasí. ČTK dnes řekla, že podporuje "limitované školné, doplněné sociálním programem, spořením a půjčkami". Jde prý zatím o její osobní názor, nikoli o stanovisko celé strany. Šojdrová se nyní připravuje na páteční programovou konferenci lidovců, kde chce hovořit právě i o tomto tématu. "U vysokých škol považujeme za únosnou výši školného do 10.000 korun za rok, tedy maximálně trojnásobek pětiprocentního základu z průměrných neinvestičních výdajů na jednoho studenta za rok," uvedla mimo jiné ve svých podkladech na konferenci, které dnes poskytla ČTK.      

I kdyby se ale na školném shodla celá koalice, zhruba rok a půl bude trvat, než vznikne konkrétní návrh, vyplynulo z vyjádření šéfa analyticko-koncepčního odboru ministerstva školství Petra Matějů pro ČTK. Až pak by předlohu dostal parlament, kde by ji čekala nejméně několikaměsíční debata.      

Matějů prý v současnosti s ministrem školství Ondřejem Liškou (SZ) diskutuje o tom, jak snížit sociální bariéry v přístupu k vyššímu vzdělání. Uvedl, že zatímco zpočátku byl Liška zcela proti školnému, nyní je otevřený diskusi. První výsledky by prý debata mohla přinést za měsíc. "Klasické školné oba odmítáme," řekl ČTK Matějů s tím, že by nerovnosti ještě zvýšilo. I on si představuje model odloženého školného, který je třeba v Austrálii, se systémem půjček, stipendií a spoření.      

Za důležité považuje to, aby Topolánek vyjednal podporu zavedení školného v koalici. Myslí si, že je potřeba hlavně přesvědčit zelené, že model odloženého školného není asociální, k čemuž prý mohou pomoci různé analýzy. Pokud se to podaří, mohl by být koncept odloženého školného připraven do 1,5 roku ke schválení. Pokud dostane pokyn, že je možné přípravu školného zahájit, hodlá Matějů přizvat ke spolupráci zahraniční odborníky, kteří nyní například pracují na obdobném modelu pro Maďarsko. Bartoš uvedl, že ODS má návrh školného připravený a může ho během tohoto či příštího roku poslat do parlamentu.      

Pokud by se koalice na odloženém školném přece jen shodla, bude muset příslušnou změnu zákona prosadit v parlamentu. KSČM a ČSSD však mají ve sněmovně téměř polovinu hlasů a školné odmítají. "Samozřejmě v žádném případě nepodpoříme tento záměr pana premiéra," řekl dnes ČTK sociálnědemokratický člen školského výboru Ivan Ohlídal.