Právník bez práce? Nevídáno

28.1.2008, autor: Andrea Kábelová

Téměř patnáct tisíc lidí se vloni hlásilo na právnické fakulty. Více než dvanáct tisíc našlo své jméno „pod čarou“. Na soukromých školách takový převis nehrozí.

Říká se, že je dobré mít v rodině alespoň jednoho právníka. Platí to dnes stejně jako za první republiky. A i v současnosti stejně jako tehdy je pro každého rodiče a jeho potomka studium práv prestižní záležitostí. Profese právníka je brána jako záruka úspěšné kariéry a vysokých výdělků.

Dostat se na práva vůbec není lehké. Vloni se k přijímačkám na právnické fakulty dostavilo téměř 15 tisíc mladých lidí a více než dvanáct tisíc z nich odešlo s nepořízenou. Tato čísla se týkají čtyř univerzit v zemi - Karlovy univerzity v Praze, Masarykovy univerzity v Brně, Západočeské univerzity v Plzni a Univerzity Palackého v Olomouci, které jako jediné umožňují studium práv, po jehož skončení má absolvent šanci stát se advokátem, soudcem, státním zástupcem, soudním exekutorem či notářem. Pro výkon těchto profesí je nutné úspěšně ukončit pětiletý magisterský obor právo a právní věda.

Chci být jako seriálová Ally McBealová Okamžitě po ukončení magisterského studia má absolvent možnost nastoupit do právního oddělení nějaké firmy nebo pracovat ve státní správě. Ti, kteří mají ambice stát se příštím Perrym Masonem nebo Ally McBealovou, sami sebe odsoudí do role čekatele, který musí nejdříve tři roky pracovat pod dohledem zkušenějších kolegů (například jako koncipient v advokátní kanceláři), pak složit zkoušky a teprve poté bude zapsán do profesní komory.

Obsah magisterského studia je na všech čtyřech fakultách téměř stejný. Palackého univerzita v Olomouci ale například jako jediná nabízí studium navazujícího magisterského programu Evropská studia se zaměřením na evropské právo. Hlavním cílem dvouletého magisterského programu je připravit odborníky, kteří budou mít znalosti z oblasti evropských integračních procesů a evropského práva. Absolventi programu budou nositelé titulu magistr evropských studií a evropského práva.

V jednom se však právnické fakulty liší alespoň mírně - v šancích, které má mladý člověk na přijetí. Nejtěžší je dostat se do Brna, nelehčí do Olomouce Nejtěžší je se dostat na Právnickou fakultu Masarykovy univerzity v Brně. Při posledních přijímačkách uspělo pouze 13 procent uchazečů. Do prvního ročníku se tam zapsalo 827 studentů, přitom k testům se dostavilo takřka 6500 tisíce lidí.

Na přijímací testy pražské právnické fakulty přišly necelé čtyři tisícovky studentů, přijata byla zhruba pětina z nich.

Největší šance na přijetí má ten, kdo udělá přijímačky na práva v Olomouci. Na tuto nejmladší právnickou fakultu v zemi se loni dostal skoro každý třetí uchazeč. Na Západočeskou univerzitu v Plzni se v loňském roce zapsal téměř shodný počet studentů jako na olomouckou fakultu (necelých 380), ale zájem o ni byl vyšší, tudíž šance na přijetí byla pouze 16procentní.

Tyto údaje v sobě zahrnují jak mladé lidi, kteří se hlásili na magisterské studium, tak ty, kteří dnes studují v bakalářských oborech. Tříleté bakalářské obory se dají studovat jak na veřejných univerzitách, tak na soukromých vysokých školách. Zatímco na soukromou Vysokou školu v Karlových Varech se vloni dostal téměř každý (šance na přijetí byla 98 procent), rovněž soukromá Vysoká škola aplikovaného práva byla o něco méně dostupná (68 procent). Situace je tu tedy několikanásobně příznivější než na veřejných univerzitách, vysoké šance na přijetí jsou však vykoupené nutností platit školné, které se pohybuje kolem 24 tisíc korun za semestr. Jako jediná z veřejných univerzit nenabízí bakalářský program Univerzita Karlova v Praze. Ostatní nabízejí studium specializovaných oborů, které se týkají jednotlivých oblastí práva nebo veřejného života vůbec. Absolvent najde uplatnění jak v soukromém, tak ve veřejném sektoru.

Uplatní se i bakaláři Bakaláři s právní specializací mohou kupříkladu sepisovat smlouvy, vést právní věci v soukromé firmě, tvořit její vnitřní předpisy. Po ukončení studia si absolventi nacházejí místa například na úřadech práce, v obecních zastupitelstvích, národních i nadnárodních organizacích, v evropských institucích. Právní bakalářské obory lze studovat například i na Metropolitní univerzitě Praha (dříve Vysoká škola veřejné správy a mezinárodních vztahů), která nabízí obory Průmyslové vlastnictví a Veřejná správa. Stejný obor nabízí i Cevro Institut vysoká škola. Na Mezinárodní pražské univerzitě je pro zájemce připraven obor Právní vědy (4leté bakalářské studium). Vysoká škola evropských a regionálních studií chce pro příští akademický rok přijmout 90 studentů na obor Bezpečnostně právní činnost ve veřejné správě.

Možnosti uplatnění po ukončení studia práv jsou opravdu velice rozmanité. Platí to stejně pro magistry i bakaláře. Ještě příznivější je informace, že tito mladí lidé nemají větší potíže najít si hned po škole zaměstnání. Právníci rozhodně neobsazují přední místa v tabulkách nezaměstnaných vysokoškoláků. Spíše se naopak pohybují ve spodních příčkách statistických tabulek o klientech úřadů práce.

Svědčí to nejen o prestiži právnických profesí, ale i tom, že všechny právnické školy bez ohledu na to, zda poskytují magisterské, nebo bakalářské studium, zda jsou soukromé, nebo veřejné, mají na trhu práce stejnou hodnotu.