Ad Společné prohlášení k vyjádřením prof. Klenera ****************************************************************************************** * Ad Společné prohlášení k vyjádřením prof. Klenera ****************************************************************************************** 28.1.2008, Prof. MUDr. Pavel Klener, DrSc. Všeobecná fakultní nemocnice   V MT 33/2007 bylo uveřejněno společné prohlášení dr. Jana Břízy, ředitele Všeobecné fakult Praze, a prof. Tomáše Zimy, děkana 1. LF UK, k mým mediálním vystoupením týkajícím se plán Ústavu hematologie a krevní transfúze s VFN. Neměl jsem původně v úmyslu na prohlášení rea se ve stejném znění objevilo i v časopise „Nemocnice“, rozhodl jsem se některá tvrzení v t uvedená komentovat. Jestliže autoři prohlášení přijali má vystoupení s velkým rozčarováním, mnohem větším rozč pro mne přečtení jejich slov. Především proto, že oba signatáři znají detailně mé pracovní morální a etické postoje, jež rozhodně nekorespondují s výtkami, které jsou mi adresovány. že pouze plnili zadání, aby prokázali, že na rozdíl ode mne manažersky neselhali. Nemohu a jejich souhlasné stanovisko s rozhodnutím ministerstva zdravotnictví, ale musím se důrazně řadě nepravd, které toto prohlášení obsahuje. 1. Ani v jednom mediálním vystoupení, jejichž přepisy mám k dispozici, jsem nezpochybňoval pracovišť VFN (zpochybňoval bych tak i úroveň I. interní kliniky, v jejímž čele jsem stál jsem opakovaně zdůrazňoval, že spolupráce mezi VFN a ÚHKT byla vždy perfektní. 2. Vznik univerzitních nemocnic jsem ve své funkci prorektora pro vědu vždy podporoval, al ministerského návrhu mi připadá nemístná, zejména po přečtení velmi kritických připomínek tomuto návrhu. 3. Je pravda, že ředitel VFN J. Bříza i já jako bývalý ředitel ÚHKT jsme byli informováni ministerstva propojit ÚHKT s VFN a byli jsme pověřeni přípravou vypracování postupu tohoto přípravou analýzy výhod či nevýhod tohoto spojení. Je-li rozhodnuto, pak jakékoli argument eventuálně prokázaly neracionálnost unáhleného spojení, pozbývají smyslu. Podotýkám, že ve nebránilo bližší vazbě na VFN a navrhovalo i další varianty takového sblížení obou institu by nezanikla právní subjektivita ÚHKT. Návrhy však nebyly brány v úvahu. 4. Integraci hematologické péče jsem navrhoval již před třemi roky s tím, že I. interní kl které se postupným administrativním oklešťováním stala jednooborová hematoonkologická klin své činnosti komplementární k ÚHKT, by mohla být naopak přičleněna k ústavu, aniž by 1. LF kliniku ztratila. S návrhem vyslovil po jistém váhání souhlas i bývalý děkan 1. LF UK prof Svačina stejně jako bývalá ministryně zdravotnictví doc. Milada Emmerová. Ukázalo se však, na přestěhování kliniky by byly neúměrně vysoké, a jevilo se tedy schůdným ponechat status výjimkou topografické vzdálenosti byl po funkční stránce bezproblémový. 5. Zmínku o mé snaze privatizovat ÚHKT nebo jej převést do FN Královské Vinohrady považuji nepravdivý výmysl, proti kterému se důrazně musím ohradit. 6. Konečně musím odmítnout tvrzení, shodné s výroky představitelů ministerstva, že jsem zn pacienty. Reakce pacientů byla naprosto spontánní, stejně jako aktivity pracovníků ÚHKT. Jistou útěchou po přečtení tohoto „milého“ vánočního dárku, který jsem dostal jako ocenění práce pro VFN, je pro mne nejen široká podpora veřejnosti, ale i vážených institucí, jako věd ČR, Učená společnost ČR, Česká lékařská společnost, vedení Univerzity Karlovy, ČLK i n lékařských společností. Z jejich postojů jednoznačně vyplývá, že překotné spojení obou ins přinést ani odborný, ani ekonomický profit. Je mi líto, že 18 let po pádu totality není mo postihu formulovat jiný názor, než má současná vrchnost.