Zabodovalo devět veřejných vysokých škol

, autor: Josef Berger

ŽEBŘÍČEK PODLE CITOVANOSTI

Nejkvalitnější ekonomický výzkum dnes v Česku dělají na Univerzitě Karlově. Z několika desítek českých veřejných i soukromých vysokých škol zaměřených na ekonomii dokázalo „zabodovat“ jen devět (viz tabulka ekonomických oborů na str. VII). Ze všech institucí včetně vysokých škol v ČR je z těchto oborů v databázi ISI za loňský rok 79 záznamů. Pro srovnání: např. London School of Economics má 154 záznamů, Harvard University 212.

Všechny naše ekonomické školy nemohou být špičkové, potřebujeme rovněž průměrné a podprůměrné. Není však potěšující, že jediná kvalitní zahraniční univerzita snadno předčí v ekonomii nejen všechny české dohromady, ale i celou naši republiku. To znamená, že špičkových ekonomických škol máme v ČR nedostatek.

Pětiletka v číslech Není ale možné, že Češi publikují sice méně, ale kvalitněji? Za posledních pět let byly impaktované publikace v ekonomických oborech z ČR citovány průměrně 0,58krát, z London School of Economics 2,67krát, z Harvard University 4,46krát. Takže také zahraniční ohlas na české práce byl v průměru slabší. Přitom uvedenou citovanost akademiků z České republiky vylepšují výsledky z institutu CERGE Univerzity Karlovy: z ČR je nejlepších pět právě z CERGE UK (obor ekonomie), šestá z Vysoké školy báňské - Technické univerzity Ostrava (obor management).

Jak se dostat nahoru Jednu z cest, jak odstranit zaostávání českých ekonomických škol, předvedla Univerzita Karlova po roce 1990. Pozvala významné zahraniční profesory a otevřela se zahraniční konkurenci. Tím si vyškolila asistenty a nyní i docenty, kteří mají mezinárodní úroveň. Naopak výsledky stálé pracovní skupiny pro ekonomii při Akreditační komisi, která by měla na tuto kvalitu dohlížet, se při pohledu do databáze ISI zatím přesvědčivé nezdají.

S ekonomickými obory souvisejí vědy o počítačích. Kromě ekonomických škol se vyučují také na technických vysokých školách nebo na samostatných fakultách. Pro porovnání údajů v žebříčku na str. VII se zahraničím uveďme, že z University of Cambridge bylo loni indexováno 86 prací, Harvard University 103, London School of Economics 15. Tady si přední české univerzity vedou poměrně dobře. Ty, které nebodovaly, přestože studijní obory o počítačích nabízejí, si naopak dobrou vizitku nevystavily.

S ekonomickými obory souvisí rovněž politologie. Čtyři české univerzity, jejichž autoři se loni v ISI prosadili v politologii, jsou v přiložené tabulce. Jak Vysoká škola ekonomická, tak Univerzita Karlova si vedly dobře. Pro srovnání např. London School of Economics vyprodukovala loni v politologii 40 impaktovaných publikací, Harvard University 61.

České i zahraniční ekonomické školy a fakulty publikují v menší míře také impaktované práce v jiných oborech, např. v sociologii, psychologii, matematice. Je to dáno tím, že žádná tvůrčí činnost nemůže být rozvíjena izolovaně. Porovnání posledně zmíněných disciplín přineseme v příštích dnech v rámci dalších oborů.

O autorovi| JOSEF BERGER, Autor je univerzitním profesorem na Jihočeské univerzitě