Z oslavy v pizzerii šel Verner rovnou na snídani












            ******************************************************************************************

            * Z oslavy v pizzerii šel Verner rovnou na snídani
            ******************************************************************************************
            26.1.2008, autor: Tomáš Macek

            Nespal po závodě ani minutu! Mistr Evropy v krasobruslení Tomáš Verner byl vzhůru 38 hodin
            „Kdybych měl teď závodit, nedošel bych ani z šatny k ledu,“ pronesl včera na recepci hotel
            Za ním docházela dlouhá řada gratulantů. Cizí trenéři, japonské fanynky, soupeři. Němec Ro

            zlatý ze sportovních dvojic, se před ním dokonce uklonil.
            „Robin je neuvěřitelný člověk.
            Při závodě sedí v šatně jako doma u snídaně. Kliďas k pohledání,“ řekl Verner. O sobě to ř

            Přesto v pozdním čtvrtečním večeru stál v Záhřebu na nejvyšším stupni, zpíval českou hymnu
            jsem si myslel, že v takovou chvíli budu brečet. Ale slzy nepřicházely. Byl jsem dojatý a 

            chvíli,“ líčil.
            Hodinu po půlnoci se teprve vrátil z dopingové kontroly na hotel, do tří seděl se svými tr
            Sparingpartnerce Carolině Kostnerové strčil pod dveře jejího pokoje výsledkovou listinu, n

            dopsal: „Teď je řada na tobě.“
            Uprostřed noci se přesunul do nedaleké pizzerie, kde Ondřej Hotárek, český krasobruslař v 
            službách, slavil narozeniny. „Tak jsme rovnou oslavili i můj titul.“

            Vrátil se včera nad ránem, ani nešel do pokoje, aby nevzbudil spolubydlícího Davida Vincou
            finále soutěže tanečníků teprve čekalo. „Rovnou jsem tedy počkal na snídani.“
            Přiběhla za ním rozesmátá Kostnerová. A o půl osmé už Verner poskytoval první rozhovory.

            „Dochází vám, co jste dokázal?“ zněla nejčastější otázka. „Já nevím,“ odpovídal. „Já jsem 
            superšťastnej.
            Kouknu z okna a jsem šťastnej. Kouknu před sebe a jsem šťastnej. A pořád se směju.“

            Odpoledne na tribuně fandil ženám - a sháněl fotbalisty.
            „Se Sergejem Davydovem a Švédem Berntssonem jsme se domluvili na fotbálek v tělocvičně. Po
            lidi. Nechcete se přidat?“ zjišťoval.

            Trenérů se raději neptal, jeho fotbalové aktivity nepozorují rádi.
            „Přitom já si dávám pozor na nohy, nehraju do extrémů,“ hájil se. „I když... Někdy je těžk
            klidu, to je fakt.“ Zítra si vychutná závěrečnou exhibici, poprvé v roli mistra Evropy. K 

            tisíc dolarů přidá exhibiční honorář 900 dolarů.
            Pak zajde v Praze do školy, za profesory na FTVS. A především bude dva měsíce trénovat.
            V Česku, v Oberstdorfu, v Kanadě. „Zaletím do Toronta za choreografkou Lori Nichol, vylešt

            program. Prostě aby se obě mé jízdy na mistrovství světa blýskaly stejně jako tahle zlatá 
            Vyhrnul mikinu a ukázal ji. Pořád ji měl na krku.
            Rozhovor s Vernerem na str. B11