Afriku si vysnili U Havrana ****************************************************************************************** * Afriku si vysnili U Havrana ****************************************************************************************** 25.1.2008, autor: Václav Koblenc Z BUDĚJOVIC DO TROPŮ Jihočeští vědci se vrátili z expedice v Kamerunu. Zkoumali unikátní z kácení lesů na ohrožené druhy, na podzim tam otevřou výzkumnou stanici. Žijí dobrodružně: vyskytuje malárie, spí v moskytiéře, jednou je i přepadli České Budějovice - Stopem tehdy projel celou Saharu. Když se botanik Štěpán Janeček vrátil večera s kamarádem, ornitologem Janem Riegertem, v budějovické hospodě U Havrana a říkali jet do Afriky. Janeček na to, že zná jednu horu, Mount Camerun. Takhle to před lety začalo jihočeských vědců zkoumá v jihozápadním Kamerunu následky kácení na přírodu i opylovací vz ptáků a rostlin. Dostali dva granty ve výši přes 3,5 milionu korun a v listopadu, až pomin období dešťů, tam otevřou výzkumnou stanici. Přesně před týdnem přiletěli po dvouměsíčním Česka. Přes den je 40 stupňů ve stínu Čím je tropy v pohoří Bamenda Highlands, kde je přes den ko stínu, tak fascinují? „Jsou to jediné hory v západní Africe s řadou unikátních druhů, kter světě nežijí. Například Turako Banermanův, pták, který patří ke kukačkám. Žije po skupinác lesa, které tam hodně vykáceli, a je ohrožený tím, že kdyby se v tom pokračovalo, vyhyne. je tam asi třicet,“ vysvětluje Jan Riegert. V Kamerunu spolu bádají biologové z Jihočeské univerzity, Univerzity Karlovy a Botanického věd v Třeboni. Pražské vědce zajímá, jak likvidace lesů, z nichž je v oblasti vykáceno asi ovlivňuje výskyt ohrožených druhů či složení ptačích společenstev. Kamerunci lesy většinou vypalují a zakládají pole. Spolu s tamní neziskovou organizací SAT projekt, kdy farmářům navrhují, aby se místo zemědělství na ploše bývalých lesů věnovali v je i více výnosné. „Nejlepší je už nekácet vůbec, protože to, co v údolí zůstalo, jsou poslední zbytky. Strom tam, kde jsou potůčky a strmé srázy,“ říká Riegert. Ten se s kolegy zabývá jiným tématem. Odkrývají vývoj vztahů mezi ptákem strdimilem a rost opyluje. Jedna z nich, netykavka, se stejně jako strdimil vyskytuje pouze tam. Zkoumají je mění hladinu nektaru. Vzniká tak srovnávací studie, první článek už otiskli v prestižním časopise Journal of Bio námětem na projekt je to, jak se zbavit kapradiny hasivky, která v okolí zaplavila kopce a nemohou stromy vyrůst. Vědci kromě výzkumu rozvíjejí i spolupráci na výuce s univerzitou v hlavním městě Yaoundé. výsledky jednoho plánu z hospody. „Na počátku byli 'šílení' studenti, kteří jeli s báglem divočiny na vlastní pěst. A tohle je jeden z případů, kdy z toho začíná být skutečná věda. že na přírodovědecké fakultě je tropických projektů víc, v Jižní Americe, na Papui, v afri jihovýchodní Asii,“ upozornil prorektor Jihočeské univerzity pro vědu a výzkum Jan Zrzavý. Jihočeši se v Kamerunu pohybují na území se zbytky sopek, v oblasti Mendongbuo, česky Dvoj jsme si srandu, jestli na ně nezaútočí teroristé,“ vtipkuje Riegert. Úsměv budí i to, že k jejich tamní spolupracovník Ernest Vunan požádal o pět fixů. Méně veselý je ale fakt, že součástí rozpočtu jsou peníze na úplatky - Kamerun je jednou z nejzkorumpovanějších zemí světa. Doslova pak zamrazí při slovech o Vunanově platu. Když mu reagoval takto: „To je moc, to by mě tady někdo brzy zavraždil.“ *** * Výzkum v Kamerunu Kácení a vypalování lesů Jak ovlivňuje přírodu či ohrožené druhy. Jede nabízí farmářům, aby nekáceli a na polích chovali včelstva. Opylování Vztah ptáka strdimil netykavky, dvou druhů, které nežijí nikde jinde na světě. Pozn: Vědci z Jihočeské univerzi ústavu AV v Třeboni a Přírodovědecké fakulty UK