Lidoopi kreslí jako malé děti ****************************************************************************************** * Lidoopi kreslí jako malé děti ****************************************************************************************** 26.1.2008, autor: Josef Matyáš Výzkum českého týmu primatologů ukázal, že orangutani používají barevné pastelky nejtvořiv Prásk, prásk a ještě jednou prásk. Urostlý šimpanz buší do silného skla. Pavilonem lidoopů to pořádně duní. Samec Kuba tak zcela netradičně zahajuje další část výzkumu, jehož cílem schopnosti našich nejbližších příbuzných. „S Kubou se znám od jeho útlého věku,“ podotkne specialistka na chování primátů Marina Van humanitních studií UK v Praze. Od roku 1995 zkoumá tzv. spontánní kresebnou aktivitu lidoo zahradě v Ústí nad Labem a postupně i v pražské, liberecké, královédvorské a hodonínské zo výzkumu zahrnuto téměř dvacet šimpanzů, orangutanů a goril. Když primatoložka s projektem začínala, považovali ji zoologové tak trochu za podivína. Li Pochybnosti padly už po několika pokusech. Mláďata lidoopů vydržela nad čtvrtkami papíru p minut. Některá za tu dobu vytvořila až 22 obrázků. Většinou jde o změť linek, barevné skvr uspořádané do vějíře. Jednou se náhodou dostala kresba z „dílny“ lidoopa do rukou učitelky výtvarné výchovy. Kan čmáranici zálibně zadívala, a když si ji pozorně prohlédla, prohlásila, že z autora by za mohl být docela úspěšný malíř. Příhoda s ošálenou učitelkou může posloužit coby drobný důk nezřetelná je hranice mezi kresbami lidoopů a výtvory malých dětí ve věku kolem dvou až tř Hlavní základnou pro studium šimpanzů je zoologická zahrada v Liberci. Došlo k tomu náhodo Ingrid, která pravděpodobně strávila část svého života jako laboratorní zvíře, porodila v několika let čtyři mláďata a odmítala se o ně starat,“ vysvětluje ředitel zoo David Nejedl Všichni její potomci si tak odmalička zvykali na přítomnost člověka, zejména na ošetřovate Kyzlíkovou. Díky tomu mohli primatologové být se zvířaty v přímém kontaktu a pozorovat způ tvorby. „Nejprve jsme dávali papíry, barvy, štětce a pastelky mláďatům. Dnes už jsou to do proto nás zajímalo, jestli budou v kreslení pokračovat a jestli svoje schopnosti dokážou p generaci lidoopů,“ říká Vančatová. Výzkum je světovým unikátem. Všechny podobné studie končí poté, co mláďata projdou puberto agresivní. Projekt se zároveň snaží odhalit, proč a jak začal Homo sapiens kreslit. Picasso by mohl závidět Zatímco samec Kuba dostává papír a pastelky, dvě mláďata a čtyři d liberecké tlupy šimpanzů sledují jeho tvorbu. Primatologové předpokládali, že lidoopi začn podobně jako lidé. Velký omyl. Kuba tužky ihned rozhryže na kousíčky. „Kupujeme zásadně ne pastelky,“ říká Vančatová. Rozdrobenou tuhou pak několik vteřin čmárá po papíru. Když dostane čtvrtky a pastelky celá skupina, vypadá to v herně liberecké zoo jako při chv mateřské školce. Mláďata zkouší na papírech bruslit. Dvě šimpanzí samice nakukují Kubovi p se snaží na jeho papír také něco přimalovat. To ale nejstaršího samce rozčílí a výkres roz Jiný lidoop zase přestane kreslit a jde si hrát do rohu. Po chvíli přijde zpátky ke čtvrtc pár linek nebo čar. „Primáti dokážou kreslit oběma rukama, ale většinou používají pravou, skutečně výjimkou. Jeden šimpanz zvolil zcela originální způsob, pastelku držel v zubech a pohybováním hlavy,“ komentuje dosavadní výsledky výzkumu primatoložka. Ještě větší pozdviž když lidoopi dostali vodovky a štětce. Jedna samice si barvu nalila na dlaň a pozorovala, v rýhách. Šimpanzí samec zase vymačkal barvy z tubiček, udělal stojku a zkoušel čmárat po hlavě. Kreslí všechny druhy lidoopů. Šimpanzi jsou preciznější - dělají tenké až kaligrafické čár mají širokou ruku, a když se rozmáchnou, tak je to znát. Pokud si mohou lidoopi vybrat, volí s oblibou syté barvy a nejraději používají fixky, na k tolik tlačit jako na pastelky. Kolečka, čtverce nebo trojúhelníky nekreslí, spíše jenom ne připomínající amébu. Ti šikovnější dovedou načmárat cosi připomínajícího velké písmeno X. Nejtvořivější ze všech lidoopů jsou podle dosavadních pozorování orangutani. Jedna samice pastelky rozkousala na prášek, spojila slinami a z kašičky dělala prstem čáry. Když při da dostala voskovky, které odpuzují vodu, vytvořila z rozkousané drtě barevný obrazec. Chvíli pak smetla z papíru, podobně jako když tibetští mniši likvidují pracně vytvořenou mandalu. Gorilí graffiti Způsob gorilí tvorby vystihuje příběh samce Assumba a samice Nigry. Assumb první gorilí mládě v zoo Geralda Durella v Jersey. Vychovali ho lidé a pak postupně prochá zoologickými zahradami, až se dostal do Prahy. Všude jej hýčkali, s přibývajícím věkem měl horší povahu a byl poměrně agresivní. „Když začala samice Nigra kreslit a obrázek nám skrze mříže podala, Assumbo jí po gorilím způsobu ,domluvil‘. Pak už dávala pokreslené papíry jenom jemu a samec čtvrtku hned roztrh Vančatová. Ale jednou zůstaly kousky pastelek z pokusů v Assumbově ložnici. Večer, když všichni odešli, samec barevné drobečky sesbíral a počmáral přes noc zdi i mříž když graffiti pokreslují volné plochy,“ říká Vančatová a smutně dodává: „Ošetřovatel bohuž ještě dříve, než jsme stačili výtvory zdokumentovat.“ Kromě volné kresby zjišťoval tým primatoložky Vančatové , jak lidoopi reagují na předkresl Dostali proto čtvrtky, na které lidé udělali například dva tmavé puntíky nebo papír rozděl plochy čárou. Lidoopi většinou tečky spojili několika tahy. „Patrně jim černé body připomí se chtějí zbavit pocitu, že je pozoruje nepřítel. Lidoopi mají patrně i smysl pro kompozic plochu na čtvrtce obvykle rychle zaplnili čárami,“ říká Vančatová. První kresby rukou pračlověka Projekt hledá odpověď také na otázku, jak asi začal kreslit postav, zvířat nebo roztodivných tvarů uchované nejčastěji v jeskyních jsou podle dosavadn už pokročilou formou výtvarného projevu pračlověka. Kreslil zčernalým koncem ohořelého dře připravoval z bobulí nebo namáčel dlaně do hlíny. Stopy po úplně prvních kresbách lidskou rukou jsou ale patrně navždy ztraceny. Tuto domněn pokus Leonida Firsova, ředitele Primatologického centra při zoologické zahradě v Petrohrad uprostřed jezera odvezl skupinku šimpanzů a nechal jim prostor pro zcela volnou tvorbu. Ch se skutečně budou výtvarně projevovat. Místa ke kreslení našli lidoopi víc než dost, neboť ostrov obklopovaly četné písčité pláže chodili po břehu a prsty dělali do písku čáry. Není těžké si představit, že v podobném „at svoje pokusy i náš pradávný předek. Čmáranice, jak odborníci kresbám lidoopů oficiálně řík nevydržely dlouho. Za pár hodin je z písčitého břehu spláchly vlny a po výtvarném projevu ani stopy. Šimpanzí škola kreslení Když se šimpanz naučí v mládí kreslit, bude v tvorbě pokračovat i A dokáže předávat svoje schopnosti dalším generacím lidoopů ve své skupině? Tyto otázky si primatologů vedený Marinou Vančatovou z Fakulty humanitních studií Univerzity Karlovy. Pokud si mohou lidoopi vybrat, volí s oblibou syté barvy a nejraději používají fixy