Učitel se dvěma pracemi? V cizině nemyslitelné

31.1.2008, autor: Josef Berger

ŽEBŘÍČEK TVŮRČÍ AKTIVITY

Počet impaktovaných prací ve společenskovědních oborech bývá v celém světě nižší než počet přírodovědných, lékařských a technických publikací. Ostatně nižší bývá i počet učitelů v této oblasti. Uveďme pro srovnání, že loni byla adresa prestižní University of Oxford v těchto disciplínách u 338 impaktovaných sdělení, zatímco například Univerzita Karlova si připsala 43 impaktovaných textů.

Tabulka na str. VII uchazeči o studium řekne, kde bude mít kvalitních příležitostí více (a současně kde pro něj bude studium zřejmě náročnější).

Z českých univerzit mají největší kvalitní kapacitu ve společenských vědách Univerzita Karlova v Praze a Masarykova univerzita v Brně. Nejvíce se na tom podílí filozofie a psychologie, v obou oborech měla nejvíce publikací Univerzita Karlova. Ostatní disciplíny nemá pro náš účel význam porovnávat, protože by šlo o srovnávání malých čísel a to by ze své podstaty mělo jen malou výpovědní hodnotu. Talentovaný student si může položit otázku, zda by nemohl jít studovat na zahraniční univerzitu, která má větší prestiž než třeba naše, a obor, o který má zájem, tam vzkvétá. Životní náklady a různé poplatky na nejlepších zahraničních školách však bývají pro našeho občana velmi vysoké. Nicméně talentovaní a pracovití studenti na nich mohou získat stipendia, která tyto náklady pokrývají. Někde existují i stipendia pro sociálně slabé studenty, např. z rozvojových zemí. Kdyby čeští studenti v zahraničí dostávali od českých úřadů navíc stipendium ve výši, kterou státní pokladně ušetří tím, že nestudují doma, mohlo by to také zvýšit žádoucí studentskou mobilitu. Podobně jako už dostávají příspěvky na bydlení místo dřívější slevy na kolejném. Pětiměšíční prázdniny?

Na to zapomeňte Nejlepší univerzity totiž o celosvětově nejlepší studenty stojí. Uchazeči musejí samozřejmě projít sítem konkurzů, aby prokázali, že jsou opravdu vynikající. V konkurzech se posuzuje schopnost pracovat tvůrčím způsobem a s vysokým nasazením. Pouhé biflování se neuznává a národnost nezohledňuje - a to ani u „domorodců“. Vítěz konkurzu pak může zapomenout na siestu na českých univerzitách: žádné pětiměsíční prázdniny, ale tvrdá práce rovněž o sobotách a nedělích. Kdo zvolní, bude nahrazen konkurencí jiných studentů. Podobně tvrdé požadavky tam platí také na profesory. Ti kvůli pracovnímu zatížení o „bokovkách“ (jiné firmy, ordinace aj.), běžných u českých profesorů, nic ani netuší. Platí to jak pro společenské, tak pro přírodní, lékařské i technické obory.

A pokud jde o smysl společenských věd v současnosti? Stále platí starověká Epikurova moudrost, že dobrý filozof zapuzuje bolest lidské duše. Proto filozofy, a to ty dobré, potřebujeme jako sůl.