Většina vysokoškoláků si na studium musí vydělat

7.2.2008, autor: Petra Benešová

I když vysokoškoláci v Česku školné neplatí, jejich studium není zadarmo - ročně vyjde v průměru na 60 tisíc. Ukazují to čerstvé statistiky ministerstva školství, podle nichž potřebuje vysokoškolský student měsíčně na dopravu, jídlo, knihy a bydlení minimálně 5600 korun. Tedy o zhruba dva tisíc více než před třemi lety.

I přesto, že rodiče studentům v průměru přispívají tři až čtyři tisíce korun, vše ostatní si musí mladí lidé vydělat sami. To se podle výzkumu týká až dvou třetin vysokoškoláků. »Čeští studenti jsou i tak mnohem více než jejich kolegové z vyspělejších zemí silně závislí na rozpočtu své rodiny. Náklady spojené se studiem pak mnohé odradí na školu vůbec jít,« vysvětluje Petr Matějů, šéf Analyticko-koncepčního odboru ministerstva školství.

Pro něj jsou výsledky studie dalším argumentem pro zvažovaný systém nízkoúročených půjček na studium a spoření na vzdělání. Ty by měly mladým lidem v budoucnu usnadnit cestu za vzděláním. Takzvaná »Reforma finanční pomoci« studentům vysokých škol by podle odhadů ministerstva mohla fungovat od roku 2010. Půjčku by student začal splácet až ve chvíli, kdy by si vydělával. O půjčku by podle ministerského výzkumu mělo zájem v prvním roce studia až 40 procent studentů.

Brigády podle studia

Studie navíc ukazuje další zajímavý fakt: náklady na studium jsou stejné pro vysokoškoláky veřejných i soukromých univerzit.

»Ačkoli studenti na soukromých školách musí platit navíc školné, výzkumy ukazují, že příspěvek od rodičů mají stejný. Je to dáno tím, že chudí rodiče více peněz nemají, a ti bohatší považují za výchovné, když si na část nákladů student přivydělá, nebo si na ně půjčí,« vysvětluje Simona Weidnerová z ministerstva školství.

Stále více vysokoškoláků také v posledních letech volí brigády, které jsou blízké jejich oboru studia. Za pokladny supermarketů tak usedají spíše středoškoláci. »Vydělávala jsem si v ambulanci. Sice to nebyly takové peníze, jako kdybych šla do jiné firmy, ale byla to praxe, která mi dost pomohla při studiu,« říká fyzioterapeutka Zuzana Tětková z Prahy. Studenti farmaceutických, chemických a přírodovědných fakult zase míří třeba do firmy Zentiva.

»Preferujeme dlouhodobější brigády. Studenti si vydělají za hodinu 100 až 120 korun. Pro nás je to naopak investice do budoucna, která se vyplácí. Můžeme si vychovat i budoucí zaměstnance,« upozorňuje mluvčí firmy Věra Kudynová.

Studentům pomáhají školy

Brigádu přímo v oboru pomáhají studentům hledat spíše školy než pracovní agentury. »Zprostředkováváme jim kontakt s firmami. Většinou se pak naši posluchači uplatní na pozicích asistentů, účetních, či IT pracovníků,« podotýká Martin Lukeš z Rozvojového a poradenského centra VŠE v Praze.

»Studentům nabízíme práci i přímo ve škole. Mohou se podílet na různých projektech,« doplňuje Boris Šimák, děkan Fakulty elektrotechnické ČVUT.