Většina vysokoškoláků si na studium musí vydělat ****************************************************************************************** * Většina vysokoškoláků si na studium musí vydělat ****************************************************************************************** 7.2.2008, autor: Petra Benešová I když vysokoškoláci v Česku školné neplatí, jejich studium není zadarmo - ročně vyjde v p tisíc. Ukazují to čerstvé statistiky ministerstva školství, podle nichž potřebuje vysokošk měsíčně na dopravu, jídlo, knihy a bydlení minimálně 5600 korun. Tedy o zhruba dva tisíc v třemi lety. I přesto, že rodiče studentům v průměru přispívají tři až čtyři tisíce korun, vše ostatní lidé vydělat sami. To se podle výzkumu týká až dvou třetin vysokoškoláků. »Čeští studenti více než jejich kolegové z vyspělejších zemí silně závislí na rozpočtu své rodiny. Náklady studiem pak mnohé odradí na školu vůbec jít,« vysvětluje Petr Matějů, šéf Analyticko-konce ministerstva školství. Pro něj jsou výsledky studie dalším argumentem pro zvažovaný systém nízkoúročených půjček spoření na vzdělání. Ty by měly mladým lidem v budoucnu usnadnit cestu za vzděláním. Takzv finanční pomoci« studentům vysokých škol by podle odhadů ministerstva mohla fungovat od ro by student začal splácet až ve chvíli, kdy by si vydělával. O půjčku by podle ministerskéh zájem v prvním roce studia až 40 procent studentů. Brigády podle studia Studie navíc ukazuje další zajímavý fakt: náklady na studium jsou stejné pro vysokoškoláky soukromých univerzit. »Ačkoli studenti na soukromých školách musí platit navíc školné, výzkumy ukazují, že přísp mají stejný. Je to dáno tím, že chudí rodiče více peněz nemají, a ti bohatší považují za v si na část nákladů student přivydělá, nebo si na ně půjčí,« vysvětluje Simona Weidnerová z školství. Stále více vysokoškoláků také v posledních letech volí brigády, které jsou blízké jejich o Za pokladny supermarketů tak usedají spíše středoškoláci. »Vydělávala jsem si v ambulanci. takové peníze, jako kdybych šla do jiné firmy, ale byla to praxe, která mi dost pomohla př fyzioterapeutka Zuzana Tětková z Prahy. Studenti farmaceutických, chemických a přírodovědn míří třeba do firmy Zentiva. »Preferujeme dlouhodobější brigády. Studenti si vydělají za hodinu 100 až 120 korun. Pro n investice do budoucna, která se vyplácí. Můžeme si vychovat i budoucí zaměstnance,« upozor Věra Kudynová. Studentům pomáhají školy Brigádu přímo v oboru pomáhají studentům hledat spíše školy než pracovní agentury. »Zprost jim kontakt s firmami. Většinou se pak naši posluchači uplatní na pozicích asistentů, účet pracovníků,« podotýká Martin Lukeš z Rozvojového a poradenského centra VŠE v Praze. »Studentům nabízíme práci i přímo ve škole. Mohou se podílet na různých projektech,« doplň děkan Fakulty elektrotechnické ČVUT.