Skalpelem na vědu ****************************************************************************************** * Skalpelem na vědu ****************************************************************************************** 4.2.2008, autor: Martin Uhlíř Připravovaná reforma české vědy bude bolet, přesto mnozí výzkumníci říkají: čekali jsme na smilování Česko se musí změnit ze země montoven na společnost znalostní ekonomiky, a proto naléhavě české vědy. Její návrh už dala vládě na stůl Rada pro výzkum a vývoj a premiér Topolánek j reformu prosadit co nejdřív. Času je totiž málo. Od příštího roku mají do české vědy po sedm let přitékat miliardy z Br nové výzkumné komplexy a laboratoře. Možná díky tomu dohoníme Evropu, ale možná taky ne; v se v nových laboratořích rozjede, nemusí státní rozpočet utáhnout. Státní peníze na vědu s vynakládají zoufale neefektivně. Tečou k výzkumníkům neprůhlednou sítí 22 kanálů, většinou ministerstva a úřady. V odborné hantýrce se jim říká poskytovatelé a někdy má to slovo dos nádech. Výsledky, jimiž se poskytovatelé pyšní, bývají totiž často k ničemu: článek v málo významn časopise, kapitola ve sborníku a podobně. Aplikovaný výzkum, jehož smyslem je vyvíjet nové obvykle končí nikoliv patentem, ale pouze závěrečnou zprávou dobrou leda k tomu, aby konku zemích prozradila, na čem se v Česku pracuje. Státní příspěvek na vědu se sice zvyšuje (letos to bude téměř 23 miliard korun), úroveň řa oborů ale v lepším případě stagnuje (molekulární biologie a genetika, některé obory chemic fyzika), v horším klesá (část technických věd, pedagogika, historie). Jako celek česká věd jehož kvalitě vypovídají citace, zvolna dotahuje světový (méně už evropský) průměr, v počt ale na chvostu Evropy a zaostáváme i za zeměmi, jako je Maďarsko či Slovinsko. Lepší je jen Kuba Peníze protékají poskytovatelům mezi prsty především proto, že jsou tak trochu v roli kozl Určují výzkumníkům cíle, rozdělují mezi ně peníze a sami sebe pak hodnotí podle toho, jak dosáhnout. Kdyby se v podobné roli ocitl šéf vývojového oddělení automobilky, nejspíš by svým podříze znovu vyvinuli starý trabant – a pyšně by oznámil, že úkol byl splněn. Podobně je tomu s p dosahují dle vlastního hodnocení úspěšnosti 99,2 procenta. Lépe je na tom snad už jen Kuba USA mají 76 % a Evropská unie 66 %. Reforma sníží počet poskytovatelů z 22 na 10, ale o peníze budou všichni vědci soutěžit je institucí: základní výzkum připadne Grantové agentuře ČR (ta již řadu let relativně úspěšn aplikovaný výzkum bude financovat technologická agentura, která teprve vznikne. Zbývající budou hodnotit vědecké týmy a určovat strategii. Měli bychom se tím přiblížit k poměrům, j v Kanadě nebo ve Finsku. Lidé na ministerstvech těchto zemí přemýšlejí o tom, zda investov nanotechnologií a kolik, žádné veřejné soutěže ale neorganizují. Také z pohledu vědců by se vše mělo zjednodušit. Žádá-li nyní český badatel o peníze, zjiš poskytovatel má vlastní pravidla a formuláře. Maje na paměti, že může být někde odmítnut, prosekává tím pralesem víckrát – pošle týž projekt několika institucím. Zbytečně tak zaměs úředníků i svých kolegů. Podaří-li se navíc zavést další z reformních principů, tedy hodnocení podle skutečné kvali důležitém časopise či kapitola v knize zapadlé prachem se už počítat nebudou), mohlo by to Infekce dobrých známostí Vláda by měla reformu schválit do konce března, ale snadné to nebude. Některá ministerstva stále ještě rozdělovala peníze institucionální (v podstatě na provoz ústavů a laboratoří) by je podle toho, jak byl kdo v minulosti úspěšný; ale o prostředky přidělované veřejnými ministerstva přijdou. Peníze přitom znamenají vliv a ten žádný ministr ztratit nechce. Reforma se nemusí líbit ani některým lidem v Akademii věd ČR a na vysokých školách; konkur v aplikovaném výzkumu stát už nebude financovat nikoho, kdo si nedokáže část peněz na proj v soukromém sektoru. Vyrojí se tedy mnoho námitek, některé i oprávněné: snížíme-li počet i poskytujících granty na pouhé dvě, připravíme tím vědce o alternativy. Stačí si pak pohněv příslušné komisi a badatel bude mít smůlu. Dosud nenarozenému dítku technologické agentury nepřející sudičky věštit nemoci, jimž se na malém českém hřišti nejspíš opravdu nevyhne – známostí, epidemie neochoty hodnotit přísně kolegy, kteří nejsou dobří... Jenže pokud vláda reformu neschválí teď, později si už na nový reformní balík kvůli volbám proto řada vědců říká: jinak to nejde. Vláda drží v ruce poměrně ostrý skalpel. Možná se řez v něčem nepovede, a pak by byly nutn ale operace neproběhne, bude pacient rychle chřadnout. Q