Šplhejme po správných žebříčcích












            ******************************************************************************************

            * Šplhejme po správných žebříčcích
            ******************************************************************************************
            27.2.2008, autor:Tomáš Opatrný

            Zveřejněné žebříčky vysokých škol vycházejí z mnoha kritérií - ke každému je třeba sesbíra
            jim nějakou váhu. Který parametr je důležitější? Pokud byste o tom nechali diskutovat akad
            tím sedět dodnes. Redaktoři HN položili na stůl něco, co zdaleka není dokonalé, ale dá se 

            Loni žebříček českých vysokých škol uveřejnila MF Dnes. Autor tam vycházel z prostého krit
            publikací v mezinárodních vědeckých časopisech dělený počtem studentů). Oba údaje jsou doh
            veřejně přístupných databázích, navíc vědecký výstup u vysokých škol hraje významnou roli.

            metoda, poskytující jednoduchou informaci.
            Bohužel však autor ani toto nezvládl a nedokázal zjistit správné počty publikací na jednot

            výsledky pak byly zkreslené u některých škol třeba 60% chybou. Takový žebříček je k ničemu
            vědy využily HN databáze spravované vládní Radou pro výzkum a vývoj (RVV). Ta každý výsled
            (bodování vyjadřuje poptávku státu po určitých výsledcích - nejvýše jsou hodnoceny mezinár

            a body sčítá pro jednotlivé fakulty. Každý si pak může zjistit, jak je která škola vědecky
            tabulce RVV jsou jednotlivá pracoviště seřazena podle toho, kolik bodů vygenerovala z každ
            určených na výzkum.

            K dispozici tak již máme žebříčky, které vystihují jednu stránku dané školy či instituce -
            zhodnocuje veřejné prostředky na výzkum a vývoj. Nejlépe se umístil ten, kdo vytvořil za m
            (vědecké) muziky. Autoři HN dali přednost jinému přístupu -množství výsledků z tabulek RVV

            parametr a za druhý zvolili množství výsledků vztažené na jednoho pracovníka. Podle prvníh
            velké instituce produkující velkou masu výsledků, podle druhého školy zaměstnávající vědec
            nadstandardní publikační aktivitou. V tabulce se pak objevil jakýsi průměr z obou těchto k

            Který přístup je lepší? Pokud by instituce jednoho dne začaly brát podobné tabulky vážně a
            o lepší umístění, metoda výsledků na hlavu by je tlačila snižovat stavy lidí a produkovat 
            »outsourcingem«, kdežto metoda RVV je motivuje produkovat hodnotnější výsledky hospodárněj

            státního rozpočtu je to lepší, ale jistě ne zcela ideální - relativně lépe dopadnou teoret
            bych byl ale vědychtivý student poohlížející se po dobrém pracovišti, mají kritéria HN svů
            jít tam, kde se toho hodně vytvoří a zároveň je tam vysoká koncentrace nadprůměrně šikovný

            Nyní slabiny. Problematické je srovnávání v oblastech, kde nejde jen o jednooborové fakult
            chemie). Další slabinou žebříčků HN je jejich nízká transparentnost. U hodnocení RVV vím p
            udělat, abych měl příště o deset bodů víc. To zde bohužel zřejmé není - školy se seřadí v 

            a pak očíslují body. Nereflektuje to velikost náskoku, nedá se to použít pro srovnání se ž
            školou.
            Což je škoda, protože naším prostorem nemá být jen ČR.


            ***


            Slabinou žebříčků byla jejich netransparentnost. A také nemožnost poměřovat každý rok zlep
            školy.


            O autorovi| Tomáš Opatrný, Autor vyučuje na Přírodovědecké fakultě UP