Reforma zdravotnictví ****************************************************************************************** * Reforma zdravotnictví ****************************************************************************************** 27.2.2008   JAN SCHWARZ chirurg, FN Motol Zdravotnictví je jednou z mála oblastí našeho života, kde cena práce neodpovídá její skute na trhu práce, ale je určena relativně tak, aby vybrané prostředky pokryly velmi širokou, poptávku po zdravotní službě. Tento stav utváří patologický prostor jakéhosi reálného soci jeho známými negativními důsledky. Cílem reformy musí být tento neutěšený stav změnit. Prvním krokem je stanovení správné ceny zdravotního výkonu na principu náklady plus přiměř V jednotlivých položkách musí být kalkulována odpovídající odměna zdravotníků, čas potřebn výkonu, amortizace přístrojů, cena spotřebního materiálu. Další položky jako nájemné, ceny elektřiny, pohonných hmot apod. můžeme vyjádřit minutovými náklady ordinace, popř. operačn musí být pravidelně upravována s inflací a zvyšováním nákladů. Pro upřesnění problému uvád V současném sazebníku je minutová režie operačního sálu stanovena na 2,90 Kč. Ministerstvo zdravotnictví navrhuje její zvýšení na 3,02 Kč. Prokázané průměrné náklady vš 2004 byly 34,15 Kč! Zatímco kapitační platby pro terén pravděpodobně vyhovují, je nezbytné platby pro nemocniční zařízení a nahradit je výkonovým systémem. Toto narovnání je samozře náročné, proto je nezbytné zajistit finanční zdroje, respektive jejich správné rozložení. Proto hlavním krokem reformy je definovat rozsah péče, která bude z povinného pojištění hr pojištění musí pokrývat léčbu akutních stavů, závažných chronických chorob, ale i preventi Je patrné, že určité oblasti by z něho neměly být hrazeny, např. některé lázeňské pobyty, umělé oplodnění, antikoncepce apod. Špičková péče, která je nyní poskytována v mnoha oblas infarktu myokardu, cévní mozkové příhody, onkologických nemocí, operace ve všech oborech, je však velmi nákladná. Proto se nelze vyhnout větší spoluúčasti nemocného, současné regul nestačí. Na druhou stranu bude mít nemocný jistotu, že se mu v případě potřeby dostane ste péče, ve standardní kvalitě a odpovídajícím čase. Nemocní musí mít možnost čerpat i péči, kterou povinné pojištění nepokrývá. Jen malá část schopná tuto péči hradit přímo, proto pro širokou veřejnost bude třeba zavést komerční při nezbytné odstranit stav, kdy nelze k péči hrazené z povinného pojištění připlatit určité v lepší materiál, endoprotézu, ale také osobu lékaře provádějícího výkon, operaci nebo časně Reforma však musí pokrýt i další nezbytné oblasti. Stabilizovat síť zdravotních zařízení, budou garantovat základní péči terénní i nemocniční (zde je privatizace velkých nemocnic s kontraproduktivní). Dokončit privatizaci menších nemocnic. Na jedné straně omezit, na druhé zachovat síť pohotovostní služby. Dohodnout pravidla post dodržovat evropskou legislativu a mnohé další. Tyto změny zajistí funkční, liberální a ufinancovatelné zdravotnictví, které bude na evrop přitom v nezbytných oblastech přístupné celé populaci. Odstraní plýtvání a prostor pro kor stále se zhoršující frustraci zdravotníků a otevře prostor pro zlepšení vztahů a komunikac – pacient. JOSEF JELÍNEK, zabývá se pojišťovací problematikou Český občan má již od doby totality hluboce zakořeněný pocit „bezplatného zdravotnictví“, každému pacientovi poskytnout maximální zdravotní péči. Současný systém financování téměř péče prostřednictvím veřejného zdravotního pojištění, jehož příjmy a výdaje si občan prakt v nás tento pocit nadále posiluje. Systém nemotivuje občany ke zdravému životnímu stylu a adekvátně preventivní péči, která by onemocnění občanů předcházela, a tak náklady jejich l V ostrém protikladu proti pocitu „bezplatného zdravotnictví“ stojí realita a vývojové tren zdravotnictví stoupají, zatímco nepříznivý demografický vývoj v naší zemi zhoršuje a bude zhoršovat poměr mezi počtem zdravých osob v produktivním věku, které systém veřejného zdra financují, a osob v postproduktivním věku, které největší část zdravotní péče spotřebováva Způsob financování českého zdravotnictví je proto dlouhodobě neudržitelný a nutně potřebuj Podoba reformy se stala důležitým politickým tématem, obě největší politické strany bohuže žádnou ochotu se na podobě dlouhodobé reformy dohodnout a jakékoliv reformní pokusy svého soupeře ostře (a většinou oprávněně) napadají. Občanům – v převážné většině jenom pasivním účastníkům a občasným spotřebitelům stávajícíh jsou nyní předkládány dvě protikladné verze, které vyžadují důvěru vůči jejich autorům, an schopny svůj nárok na tuto důvěru racionálně zdůvodnit. V situaci, kdy stávající systém fu příjmů a výdajů, i když se špatnými vyhlídkami do budoucna a s projevovanou nespokojeností účastníků, především zájmových skupin poskytovatelů zdravotní péče, připravuje ministerstv radikální reformu, jež má prvky tržního hospodářství vnést i do tohoto sektoru ekonomiky, stabilizovaných ekonomikách starých členských zemí EU ryze tržní princip dosud nefungoval. západoevropské systémy financování zdravotnictví je možno charakterizovat jako systémy veř neziskové, vybudované na solidaritě zdravých a bohatších s nemocnými a nízkopříjmovými, če reformátory, kteří nyní řídí ministerstvo zdravotnictví, daleko více inspirují v Evropě dl neodzkoušené radikální reformy, které se na zdravotnictví a jeho financování dívají jako n činnost jako každou jinou. Pokud se navrhovaná reforma uskuteční, bude to radikálně destab systém financování zdravotnictví a princip solidarity bude nahrazen klasickými tržními fak etického se bude jednat o návrat před Bismarckovu reformu, která se uskutečnila ve druhé p století. V ostrém protikladu vůči připravované reformě stojí nedávno vyhlášená „antiteze“ modelu, který funguje ve Velké Británii – jedna univerzální zdravotní pojišťovna, která bu stejné, veřejným systémem hrazené služby (ve Velké Británii to znamená stejně bídné služby občany, z nichž nemalá část tyto služby nevyužívá a platí si podruhé a využívá komerčně hr péči). Jaká opatření mohou stabilizaci financování českého zdravotnictví prospět a jaká ho mohou destabilizovat? Veřejné pojištění provozované nyní prostřednictvím devíti zdravotních poji který se stabilizoval během 15 let své existence, funguje a není rozumné ho zgruntu překop Rozsah zdravotní péče, financované veřejným zdravotním pojištěním, je nutno postupně omezo dlouhodobě udržitelný a schopný financovat zdravotní péči o vážně nemocné občany a o senio oblastí nutného omezení je léčení nezávažných onemocnění. Druhou oblastí je stanovení stan vymezení, jaká péče nad tyto standardy je veřejným zdravotním pojištěním nehrazená. Třetí spoluúčast pacientů na léčení nemocí, které si sami způsobují nebo zhoršují nezdravým živo (kouření, alkohol, přejídání apod.). Zdravotní péči, kterou veřejné zdravotní pojištění přestane hradit, si budou občané muset vlastních prostředků nebo se na takové riziko komerčně pojistit. Situaci ve financování zdravotnictví by značně zhoršilo vytváření monopolního postavení ně subjektů na trhu zdravotní péče. Velmi nebezpečným krokem by byla privatizace zdravotních o které uvažuje současné ministerstvo zdravotnictví. Je velmi pravděpodobné, že do privati zdravotních pojišťoven by se zapojil především dravý bezskrupulózní domácí velkokapitál, k maximalizovat svůj zisk na úkor jak rozsahu poskytované zdravotní péče, tak na úkor malých zařízení; vůči nim by byl pro svou ekonomickou sílu a postavení ve výhodě, a mohl by si ta vlastní podmínky, za kterých je zdravotní péče poskytována a zdravotní pojišťovnou hrazena Pokud budeme mít štěstí a poslanci rozum a privatizační radikální reforma ani „britská“ ro reforma zdravotnictví se u nás neuskuteční, budeme mít naději, že vznikne reforma, která b (radikální reformu nepotřebujeme) a sociálně citlivá (starých a nemocných přibývá). Čím dř všechny významné parlamentní politické strany dohodnou, tím menším problémem bude získat p občanů České republiky a uskutečnit ji. LUBOMÍR MLČOCH Katedra institucionální ekonomie FSV UK Univerzita Karlova si letos připomíná 660 let své existence, a medicína byla od počátku so duchovní. „Srdce Karlova“, kde se dnes nachází největší koncentrace potenciálu lidského ka zdravotnictví, bylo z vůle zakladatele obklopeno chrámy. Medicína a charitas, léčení těla úhlem věčnosti. Církev i medicína byly u nás postátněny, a to radikálně, před 60 lety. Ale desetiny předlouhého života medicínských fakult přetrvávalo mnohé z etických principů před Právník či ekonom má potíže s uvedením úctyhodných představitelů svého oboru z éry reálnéh Ne tak lékaři – ti mluví s uznáním o mnoha svých předchůdcích… Po roce 1989 už bylo jmenov nových profesorů medicíny na základě jmenovacích řízení, jejichž odborné a lidské standard nijak s evropskými zeměmi, jež socialistickou periodou neprošly. Stáže, citační ohlasy, me kongresy, práce v týmech věhlasných univerzit. Máme vyspělé zdravotnictví, a to i v závislosti na předchozí cestě. V sociálním lékařství, hygieně, organizaci – všude tam, kde výnosy z rozsahu a přednosti zdravotnictví jako veřej můžeme ocenit – někdy i lépe než dříve. Kromě žití z etických standardů předchůdců působilo jistě i vědomí mocipánů minulosti, že onemocnět (na těle – když už na duši přestali věřit), a tak medicína trpěla ideologií méně Kauza Diag Human je pro mne jako letitého dobrovolného dárce krve jakousi případnou případ Znamená nové vedení hranice mezi charitas a cupiditas. Trh expanduje a kapitál chce vydělá to dosud nebylo dovoleno. Zkušenost je přitom nejednoznačná: v Británii svého času zkusili krve“ tím, že předchozí systém dobrovolného dárcovství převedli na z USA převzatý systém „ Výsledek byl spíše kontraproduktivní, a už se stačil dostat i do poznatkového fondu instit ekonomie: změna letitých pravidel vedla k odpadnutí dobrovolných a k přilákání výdělečných krve se příliš nezvýšila, ale zhoršila se její kvalita a vzrostly rizikové faktory. Ty si náročnější a nákladnější testy. Nemocnice „Pod Petřínem“ nepatří k těm s největší koncentrací vědeckých kapacit, ani nemá přístrojové vybavení. Její komparativní předností je něco jiného: tvoří benchmark dobropře pacientům. Podle empirických výzkumů mezi pacienty je hodnocena lépe i než slovutnější fak Komparativní ekonom rozpoznává rozdíly v motivaci vedené ochotou k nezištné službě a motiv Mezi penězi a láskou k bližnímu není absolutní předěl, ale trade off . Trh ovládá farmaceu a výrobu zdravotní techniky a logiku chování sdružení distributorů léčiv a zařízení. Trh j před zlem monopolní síly – i ve zdravotnictví. Jsou hranice, kam trhy nemohou… Reforma zdr měla být nejen reformou institucí, ale i mravů. Bez návratu k hledisku věčnosti má úloha s