TOULKY ČESKOU BUDOUCNOSTÍ ****************************************************************************************** * TOULKY ČESKOU BUDOUCNOSTÍ ****************************************************************************************** RÉBUS ZVANÝ PROFESE Nebude to trvat dlouho, jen dvanáct let, ale technika určitě neztratí tempo. Spíš přidá do kroku. Vždyť co se všeobecně vědělo před stejnou dobou o Internetu a mobilních telefonech? že právě v roce 1996 Microsoft uvedl na trh Internet Explorer 3.0 a shodou okolností jsme roku začali v České republice používat mobilní telefony systému GSM. Kolik profesí ve spoj vynálezy vzniklo a kolik lidí dnes živí? Troufnete si tedy odhadnout, jak profesně oriento která letos třeba absolvují mateřskou školu, aby v roce 2020 stála na optimální startovní Moji předkové byli rolníci, takových nás bude v české kotlině hodně. Kdekdo přece jezdil v prázdniny k příbuzným na venkov a v devatenáctém století v Čechách pracovalo v zemědělství obyvatel. Oba dědové – z otcovy i matčiny strany – sedlačili. Ani jednoho jsem osobně nepo příliš mladí a prací sedření, jak jsem se doslechl. Genealogickým stromem obou rodů jsem s soudě podle příjmení, je víc než pravděpodobné, že kdosi z předků mohl ovládat kovářské ře špatně. Můj otec opustil rodný grunt, absolvoval obchodní akademii a celý život byl úředníkem. Ost život a dnes pracují v zemědělství jen tři procenta Čechů. Současně měl otec trvalý vztah desítky let doma amatérsky truhlařil, v předsíni našeho pražského bytu vyráběl stoličky, p Já jsem propadl novinařině, moji oba potomci rovněž. Ale čím budou moji případní vnuci a v nemám nejmenší tušení. Proto jsem do internetového vyhledávače zadal slova: povolání budoucnosti. A pak jsem s na první stránce se objevily dvě profese: kuchař a sommelier, což je znalec vína, jeho ochutn závěru dospěly gastronomické a vinařské firmy. I když to nezní špatně, ani trochu tomu nel jsem sáhl po odborné literatuře a kontaktoval odborníky. V PASTI ÚSPĚCHU Americký sociolog a ekonomický analytik Robert B. Reich, který byl svého času ministrem pr věcí v Clintonově vládě, napsal knihu V pasti úspěchu s podtitulem Diagnóza kapitalismu 21 vydal Prostor, 2003). V tomto eseji se pokouší přímočaře nahlížet do nejbližší doby, ktero převratnou podobně, jako byla průmyslová revoluce na přelomu 18. a 19. století. Samotný název napovídá, že pakliže se v lidském konání dostaví úspěch, ocitneme se zároveň Reich to vysvětluje hned v úvodu: Ekonomika bude mnohem náchylnější k turbulencím, než byl v minulých letech. A to proto, že se peníze pohybují rychleji. Vznikají nové podniky, daří vzápětí zanikají. A s nimi i pracovní místa. Roste spekulativní šílenství, které vede ke v bublin, které se rychle nafouknou a prasknou, jako byly například internetové firmy „dot.c Myšlenky, klepy, horké peníze, „nové“ nové věci, celebrity a šílenci všeho druhu – to vše světě. Tohle Reich realisticky konstatuje, nicméně věří, že nové technologie poskytnou zákazníkům a snazší přístup k něčemu lepšímu. Takže budeme utrácet stále větší část osobních příjmů z jež budou přesahovat základní potřeby života. Mluví o sedmi oblastech osobních služeb: zdr přitažlivost pro ostatní, intelektuální podněty, styk, rodinný život, finanční jistota. A těchto „přání“ najde zaměstnání mnoho odborně kvalifi kovaných lidí. ZDRAVÍ, ZÁBAVA, MÓDA Co si lze pod těmi sedmi hesly představit? Lidé v touze zachovat si zdraví budou cvičit a léčit se. Budou se bavit filmem, divadlem a přitažlivost budou zvyšovat módním oblékáním, kosmetickými operacemi a rekreačním sportová i po intelektuální potravě, literatuře, informacích z politiky, vědy i historie. Bude exis společenského styku, přetrvá i zájem o poskytování sexuálních rozkoší. Rovněž rodinný živo nových produktů. Pokud jde o finanční jistoty, na ně se napojí trh nejrůznějšího poradenst Tady najde podle Reicha i dalších prognostiků, kteří zde trochu kopírují starší teorie eko Galbraitha, uplatnění kolem 30 procent pracovníků. Nelze ani tak mluvit o profesích budouc známe již dnes. Budou to například instruktoři aerobiku, osobní trenéři, fyzioterapeuti, c soukromí trenéři, učitelé, řidiči, číšníci, ošetřovatelé dětí i seniorů, tvůrci i odborní druhu. Dalších asi 20 procent lidí postačí na práci v běžné výrobě. Zbylých 50 procent pracovníků lze podle prognostiků rozdělit na přibližně dvě stejné polov zaměstnána ve státní správě a v ostatních profesích, druhou by měli tvořit tvůrčí pracovní na zlepšování výroby, ale i zábavy, kteří budou také nejlépe placeni. KEJKLÍŘI A CVOKAŘKY „Nedávno jsem dostal e-mail od své bývalé studentky,“ líčí Reich na stránkách své knihy hi pro malou společnost v New Yorku a vymýšlí hry, které mohou hrát na Internetu tisíce lidí. jí zabere vymýšlení a dvanáct hodin se zabývá tím, aby je prodala. Považuje to za senzaci uváží, kam až vyšplhá cena jejích akcií do tří let, tak je multimilionářka.“ Tahle žena pa skupiny tvůrčích pracovníků, již si ale Reich rozděluje ještě na dvě podskupiny – na kejkl Kejklíř je vynálezce, umělec, projektant, finanční kouzelník, vědec, spisovatel či skladat osobnost schopná vidět nové možnosti v konkrétním médiu. Je to mnohdy i snílek a vizionář. osoba rovněž kreativní a Reich hned vysvětluje, proč volil ženský rod: „Protože jsem se ch nemotorné konvenci emancipované doby, která žádá uvádět hned u všeho důležitého ‚on‘ nebo je agent, marketingový pracovník, podnikavec schopný rozpoznat možnosti trhu. Uvádím ji ja existují i cvokaři stejně jako kejklířky.“ Ostatně v historce zmíněná studentka byla přece vymýšlení hry kejklířem a dvanáct hodin při jejím prodeji cvokařkou. Kdybych měl za sebe o povolání budoucnosti s tou největší perspektivou, pak jsou to tyhle dvě skupiny kreativníc SYMBOLICKÝ ANALYTIK Profesor Martin Potůček, šéf Centra pro sociální a ekonomické strategie (CESES) Karlovy un (rozhovor s ním najdete níže), má pro kejklíře a cvokařky jiné pojmenování, akademičtější Nazývá je symbolickými analytiky (což je mimochodem pojem pocházející také od Reicha), pro slov je zacházení se symboly náplní jejich práce. Jaké jsou základní předpoklady pro takov „Vlohy pro matematiku a pak kvalitní humanitní vzdělání s co nejširším záběrem,“ zní skoro Potůčkova odpověď. Matematika, no prosím, takže ty věčné diskuse o povinné či nepovinné ma dostávají jasnou odpověď. „Symboličtí analytikové vytvářejí i speciální softwary. Napříkla kampani v USA má údajně paní Clintonová v tomto směru lepší analytiky než její soupeř Obam konečném výsledku rozhodující,“ dodává profesor Potůček. Kdekoho se znalostmi současné praxe napadá, že zatím se tvůrčí pracovníci uplatňovali spíš činnostech. To však přestává platit, protože nyní vstupují do sféry svobodných povolání, k stále přibývat. Jsou to právníci, auditoři nebo daňoví poradci a taky různí ekonomičtí ana umělci, a dokonce i odborníci na humanitární pomoc, tedy tvůrčí lidé, kteří nepropadají ru těžko nahraditelní. Tihle lidé pracují na principu outsourcingu (viz rámeček na str. 8) a samostatně výdělečně činní a honorovaní za účast na určitém projektu. Proto se sami budou vzdělávat a také budou sami (možná s pomocí agentur) usilovat o získání účasti na dalším p JEDEN ŽIVOT, VÍCE POVOLÁNÍ? Kvalifi kovaná a tvůrčí práce bude zřejmě v budoucnu spojována vždy jen s určitým projekte hodinové mzdě a pravidelné pracovní době. Zároveň to přinese konec obvyklých kariérních po Odtud je jen krůček k dalšímu očekávanému trendu, že totiž současné generace, ale spíše je budou vykonávat během života několik různých povolání. Čili přestane platit „jeden život, O takových prognózách se mluví již delší dobu, ale zatím se nenaplňují. Důvod nejspíš spoč lidé tuhle nepohodlnou změnu práce odmítají a firmy v rámci sociálního smíru na její zaved Firmy se navíc obávají, že by najatí pracovníci mohli zároveň pracovat pro konkurenci. Tak výhodné připoutat určité zaměstnance k firmě pomocí smlouvy. Nicméně z čím dál jasnějších trendů vyplývá, že všechny opakující se činnosti vyřídí ve fi systémy nebo budou takzvaně outsourcovány. Proto prudce stoupne poptávka po vysoce kvalifi „znalostních“ pracovnících na smlouvu a naproti tomu bude klesat počet „pevných“ zaměstnan předpokládá, že část rutinních činností převezmou u firem sami zákazníci, kteří například objednávek, dotazníků s upřesněním požadovaného zboží na webových stránkách nahradí práci oddělení. Což se už děje, jak na to neustále upozorňuje ve svých sloupcích a knihách napří americký novinář Thomas Friedman z prestižního listu The New York Times. OPRAVDU SLIBNÁ BU Všechno, o čem byla řeč, se bude pochopitelně týkat v dnešním, globalizovaném světě i tuze terénu. Tým profesora Potůčka z CESES vypracoval proto studie, v nichž se nastiňují tři sc České republiky do roku 2025. Už jen samy jejich názvy znějí slibně: Přežít v klidu a poho toho? Česká republika středoevropským tygrem Čechy a Morava – zahrada Evropy Publikace vyšla v r se kolem ní rozpoutala veřejná debata, byť spíše na sociologickém písečku. I když autoři t že scénáře zpracovali za předpokladu, že nedojde k zásadním civilizačním zvratům, jež by v podmínky života v České republice, jejich vyznění je až příliš pozitivní. Proč? Protože vůbec neberou v potaz, že by například mohla vypuknout krize „blahobytného s řada lidí předpokládá. Tu by mohl vyvolat nejspíš konfl ikt mezi demografi ckými a ekonomi (například současná vláda ČR začala řešit důchodovou reformu, ale je teprve na prvopočátku mohou vzniknout kolem zvýšené míry migrace. V tomto duchu reagoval na studii i Ivan Dvořák z neziskového občanského sdružení Societas se zabývá managementem znalostí a transferem technologií. Dvořák ve své recenzi studie zmí krize ve vztazích euroatlantických či vnitroevropských, které mohou zbrzdit evropskou inte hrozbu neblahých důsledků praktického uplatnění nových technologií v komunikacích, telemet určování místa na dálku, třeba zaměření auta prostřednictvím družice) či genetickém inžený výrazně změnit život k horšímu. Připustil i jakousi „zpětnou reakci přírody“, která se může projevit epidemií dosud neznám úmrtností jako AIDS. Mluvil i o dalších ani trochu optimistických aspektech, jež by však z Reichovy vize. Za této situace by se nepochybně i tolik opěvovaní kejklíři, cvokařky i sym museli rychle přeorientovat na jiné produkty. DOBRÁ I ŠPATNÁ ZPRÁVA Ivan Dvořák, s nímž nemusíme ve všem souhlasit, podotýká, že autoři z Potůčkova týmu jako tématech styděli mluvit. Sám pak přináší dva možné závěry scénářů o české budoucnosti; nen že o nich píše v minulém čase. První: Ještě v roce 2019 se řada anarchistických a teroristických skupin pokusila ojediněl destabilizovat poměry, tyto snahy však byly potlačeny tvrdými represemi (za tichého souhla obyvatelstva). Řada intelektuálů však emigrovala. V roce 2020 byla ČR na 31. místě podle u pocitu individuální svobody, na 7. místě, pokud jde o stabilitu a zákonnost, a na 16. míst konkurenceschopnosti. Její další světlá budoucnost se jevila zajištěná. Druhá: Další pokles průměrné životní úrovně byl doprovázen dalším rozvojem kultury a sport akce, hudební festivaly, divadla i film kvetly. V zahraničním tisku začala být ČR označová jehož palubě hrají kapely“. Rozdíly mezi jednotlivými vrstvami společnostmi i oblastmi a o zvětšovaly. V roce 2020 byla ČR na 11. místě, co se týče pocitu individuální svobody, na 6 podle ukazatelů stability a zákonnosti a na 47. místě v konkurenceschopnosti. Její další b jevila jako velmi problematická. Tak ... a teď si vyberme. I když si myslím, že přirozenější je být mírným skeptikem než na optimistou, neviděl bych budoucnost zase tak moc špatně, pokud ovšem nepřijdeme na to, jak s tenčícími se zdroji energií. A tady bych se jako ateista ze všech sil modlil za to, aby s nějakým ještě epochálnějším vynálezem, než byla elektřina. „Stačil“ by třeba i objev toh elektřinu efektivně skladovat, což by umožnilo pracovat z míst, kde není zavedena. Nebyl b převrat, jaký znamenalo používání Internetu či mobilu? O tom však prognostici mlčí. Nelze Místo planého fantazírování zůstávají raději při zemi a předvídají například velký nárůst v oblasti osobních sociálních služeb. Při demografi ckém vývoji populace v euroatlantickém totiž brzy péče o milióny seniorů velmi dobrým džobem. + ČEŠI JEN LEVNOU PRACOVNÍ SILOU? Stovka českých osobností podepsala v září loňského roku výzvu varující před poklesem úrovn Podle vědců a pedagogů se na našich školách soustavně snižují požadavky na znalosti a dove se český národ nechce stát levnou a podřadnou pracovní silou, musí se vzdělávat a rozvíjet dovednosti, uváděla výzva. „Absolventi základních, středních i vysokých škol mají dnes podstatně horší všeobecný rozh jejich rodičů,“ stálo v textu, jejž sestavil Jindřich Bečvář z matematickofyzikální fakult univerzity. Výzvu podepsali například historik Zdeněk Beneš, psychiatr Jan Cimický, astrofyzik Jiří Gr Tomáš Halík, informatik Ivan Havel, lékař Josef Koutecký, lingvista Petr Piťha, filozof Ja socioložka Jiřina Šiklová, spisovatel Josef Škvorecký a herci Petr Kostka, Viktor Preis a Žáci a studenti jsou prý stálé méně ochotni a také schopni porozumět světu. „Výrazně pokle přírodovědné i společenské jevy, vyznat se v historii, literatuře a výtvarném umění,“ uvád Mnozí maturanti prý mají problémy s vyjadřováním i pravopisem, početními úkony, nejsou sch textu a neznají základní historická fakta. Zmenšený důraz na vědomosti přinesl nový školský zákon. Podle signatářů výzvy vede nedostatečná vzdělanost a malý všeobecný přehled „k degradaci p nemyslící dav spotřebitelů všeho možného i nemožného, vytváří živnou půdu pro nejrůznější extremisty, je zdrojem ignorance a agresivity vůči lidem i přírodě“. OUTSOURCING: „VLCI SAMOTÁŘI“ Slovo anglického původu vzniklo spojením slov outside (vnější) a resourcing (zdroj) čili o Sedíte doma u počítače a pracujete – to je přesně ono. Nikdo vás neruší, pokud zrovna soused neseká trávník nebo váš pes neškrábe na dveře se žád s ním šel ven. Rozvoj telekomunikační a výpočetní techniky umožňuje řadě firem, aby s pomo externistů takto virtuálně existovaly. Dokonce se jim to začíná vyplácet. Firmám, které ne pracovní sílu, stoupají náklady až o pětinu. Před dvěma lety takto v Česku pracovalo na st samotářů“. Do budoucna budou přibývat, protože jim takové pracovní podmínky vyhovují, a na ukazuje, mimořádně výkonní. Mobilita totiž láká talentované pracovníky. Tím, že neztrácejí do zaměstnání, mohou být produktivnější jak v profesním, tak i v soukromém životě. Jsou tu však i námitky vůči trendu „vlků samotářů“, protože podniky drží pohromadě nejen v ale také jejich kultura, jež stojí na pracovnících spojených s tradicemi a příběhy. Pouze tmelem firmy, zatímco od „žoldáků“ zaměstnaných na dálku nemůže nikdo takovou identifi kac Další názor na outsourcingová pracoviště uvádí, že někteří lidé se při práci v domácím pro soustředí, ztrácejí motivaci, a proto je pro někoho vhodnější pronajmout si po všech strán funkční kancelář. To je zřejmě další trend.