Pedagogické i sportovní fakulty jsou tradičně mezi školami, které nemají o uchazeče nouzi. Ani letos nejspíš neuspokojí všechny zájemce.

V podskupině pedagogických porovnáváme devět fakult veřejných VŠ a jednu soukromou VŠ. V rámci skupiny FTVS porovnáváme tři veřejné a jednu soukromou VŠ. Váha pro jednotlivé indexy se počítala v rámci každé podskupiny zvlášť.

Například studenti Karlovy univerzity (vloni tam studovalo 42 lidí s omezenou pohyblivostí, z toho na Filozofické fakultě 12) mohou sice s vozíkem na okraji města do metra nastoupit, ale na většině stanic v centru už nevystoupí.

Dalším odlišujícím faktorem je index konkurenceschopnosti fakulty. Čím větší je jeho hodnota, tím větší podíl přijatých studentů skutečně studium zahájí. Nejlépe z porovnání škol tímto indexem prošla opět Přírodovědecká fakulta OU v Ostravě, kde se ke studiu zapíšou téměř všichni přijatí uchazeči. Naopak nejhůře je na tom z hlediska konkurenceschopnosti Přírodovědecká fakulta UP v Olomouci, kam se k řádnému studiu zapíše pouhá polovina (54 procent) přijatých uchazečů.

Od příštího roku mají do české vědy po sedm let přitékat miliardy z Bruselu, vyrostou nové výzkumné komplexy a laboratoře. Možná díky tomu dohoníme Evropu, ale možná taky ne; výzkum, který se v nových laboratořích rozjede, nemusí státní rozpočet utáhnout. Státní peníze na vědu se totiž v Česku vynakládají zoufale neefektivně. Tečou k výzkumníkům neprůhlednou sítí 22 kanálů, většinou přes nejrůznější ministerstva a úřady.

Elitní chirurg Pavel Pafko: "Otázka zní, jestli je cíl dvě třetiny stát a jedna třetina univerzita, anebo je to mezistupeň k dalšímu pokračování eventuální privatizace těchto nemocnic." Více na

"Otázka zní, jestli je cíl dvě třetiny stát a jedna třetina univerzita, anebo je to mezistupeň k dalšímu pokračování eventuální privatizace těchto nemocnic. Pak se děsím a ptám se, co bude dál," říká profesor Pafko.

„Postoj ministerstva je zarážející o to víc, že původní věcný záměr zákona o univerzitních nemocnicích Česká konference rektorů odmítla,“ dodala Yvona Jungová.

Výsledky v tabulce zahrnují biotechnologie, nanotechnologie, energetiku, strojírenství, stavebnictví, hutnictví, důlní činnosti, telekomunikace, dopravu, vědy o materiálech. Pro čtenáře bude asi překvapením, že v čele tabulky je Univerzita Karlova, třebaže žádnou technickou fakultu nemá.

Za přihlášku vybírají české veřejné vysoké školy částky okolo pěti set korun. V případech, kdy je poplatek nižší, kolem 250 korun za přihlášku, musíte počítat s tím, že fakulta vyžaduje k přijímacímu řízení testy společnosti Scio, které budete platit také.

Klinická a toxikologická analýza (Přírodovědecká fakulta UK, Praha) Absolventi se uplatňují především v laboratořích, výrobních linkách a kontrolních odděleních průmyslových podniků, úřadů a orgánů státní správy. Mají-li dobrou laboratorní praxi, mohou řídit výzkumné, produkční a administrativní skupiny.

V devadesátých letech přijaly vysoké školy polovinu zájemců o studium. Loni uspělo 72 procent uchazečů. A letos slibují školy přijmout tři čtvrtiny přihlášených. Šance se zvyšují hlavně tehdy, pokud vás baví chemie, matematika, fyzika nebo jste technicky nadaní. Až devadesátiprocentní naději na úspěch dávají chemické a strojní fakulty, které často nevyžadují přijímací zkoušky.

Číst, zajímat se o aktuální poznatky, mít vlastní vědeckou činnost. Sledovat televizní dokumenty též nemusí být k zahození. Nicméně ten, kdo má v hlavě středoškolské osnovy, má prakticky jisté, že zkoušku zvládne bez problémů. Nadprůměrné znalosti nejsou nezbytné.

Technické veřejné fakulty, místění, univerzita fakulta, celk. index   průměr

Jak hojně které slovo Češi při mluvení užívají? Na první pohled to vypadá jako nezměřitelné. Týmu profesora Františka Čermáka z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy se to ale změřit povedlo a před nedávnem vydali unikátní Frekvenční slovník mluvené češtiny.

Vypadá to, že studium chemie, fyziky a matematiky je jen pro opravdové nadšence. Pro tyto obory je víc než pro ostatní typické, že studenti, kteří se na vysokou školu dostali, ji nakonec vůbec nezačali studovat a zkusili štěstí někde jinde.

V rámci indexu konkurenceschopnosti se nejlépe umístila Fakulta technologická UTB ve Zlíně, kde se tři čtvrtiny přijatých uchazečů dostavily k zápisu. Naopak pouze každý 4. úspěšný uchazeč z 10 se k zápisu dostavil na Fakultě potravinářské a biochemické technologie VŠCHT v Praze.

Další vzdělávání pedagogů je potřeba zefektivnit, shodli se odborníci na dnešní diskusi v Praze. Učitelům podle nich chybí k dalšímu vzdělávání motivace, protože nemá vliv na jejich kariérní růst a finanční ohodnocení. Zástupci Národního institutu pro další vzdělávání (NIDV) představili projektový záměr, který by měl systém zlepšit. 

V bakalářských a magisterských studijních programech zde studuje více než tři a půl tisíce mladých lidí, v programech celoživotního vzdělávání je to bezmála deset tisíc učitelů a dalších odborných pracovníků.

Historie fakulty se začala psát 17. listopadu 1946. Fakulta byla slavnostně ustavena na základě prvních prezidentových dekretů po obnově samostatné Československé republiky. Prezident Edvard Beneš se zúčastnil i jejího otevření.

Kromě strojařů z ČVUT tam studují i adepti České zemědělské univerzity a Karlovy univerzity. „Navíc můžeme vysokoškolákům v oblasti strojírenství a elektrotechniky nabídnout i získání výučního listu. To znamená, že mohou skončit vysokou školu a zároveň mít v ruce výuční list. Mohou si vyřídit živnost a podnikat,“ popsal ředitel sezimovoústecké školy František Kamlach.

Vedení Univerzity Pardubice včera přivítalo dva vzácné hosty. Titul "doctor honoris causa" na její půdě převzali fyzikální chemička Blanka Wichterlová, snacha akademika Otty Wichterleho, a filozof a disident Radim Palouš, bývalý rektor Univerzity Karlovy.

Studium chemie má u nás léta pověst neatraktivního oboru. Skutečnost je ale spíše opačná: tento obor má na nejlepších českých vysokých školách velmi dobrou úroveň. Nejvíce impaktovaných publikací má z českých univerzit adresu na Univerzitu Karlovu (282).

I když vysokoškoláci v Česku školné neplatí, jejich studium není zadarmo - ročně vyjde v průměru na 60 tisíc. Ukazují to čerstvé statistiky ministerstva školství, podle nichž potřebuje vysokoškolský student měsíčně na dopravu, jídlo, knihy a bydlení minimálně 5600 korun. Tedy o zhruba dva tisíc více než před třemi lety.

Zdravý rozum v našich zemích obvykle označujeme pojmem „selský rozum“. Bez něho se úspěšný sedlák nikdy neobešel. Neobejde se bez něho žádný hospodář, který chce být úspěšný v práci - nejen v zemědělství - a také v osobním životě.

Kromě medicínských oborů se mohou vzdělávat studenti Lékařské fakulty UK v Plzni i v oblasti fyzioterapie. Masérský kurz jim nabízí rehabilitační středisko Evy Janovcové v Plzni na Doubravce.

Plzeň - Stres, nervózní rodiče a davy ostatních uchazečů, kteří vypadají vždy chytřejší než vy. Zhruba tak vnímají studenti přijímací zkoušky na vysoké i střední školy. Vyzkoušet si tuto situaci ale mohou žáci základních škol i maturanti už předem.

Další studijní možnosti nabízí Univerzita Karlova v Praze, která v Hradci Králové provozuje fakultu lékařskou a farmaceutickou. Zajímavou příležitost nabízí uchazečům právě zmíněná fakulta lékařská. Podle informaci ze studijního oddělení se mohou někteří zájemci vyhnout přijímacím zkouškám.

Práce orálního historika nespočívá jen v rozhovoru s pamětníky. Všemu předchází třeba i roční práce v archivech s literaturou. Rozhovory jsou pak zaznamenány a uchovávány pro další generace. Od letošního podzimu bude možné studovat tento obor na Karlově univerzitě.

V tabulce najdete údaje o počtech přihlášených a přijatých na jednotlivé fakulty vysokých škol. Podle procenta ÚSPĚŠNOSTI UCHAZEČŮ v minulém roce poznáte, jakou máte zhruba šanci na přijetí.

Hostem dnešního diskusního pořadu Křeslo pro Fausta bude profesor Ctibor Povýšil, přednosta Ústavu patologie 1. LF UK a VFN. Promluví o významu svého oboru i antropologickém výzkumu historických osobností, jemuž se věnoval profesor Emanuel Vlček. Začátek v 16.30 hodin ve Faustově domě na Karlově náměstí v Praze.

Pokud se chcete rozhodovat déle než do konce února, zbude vám zúžený výběr. Po únorovém termínu se dá přihlásit na soukromé vysoké školy, vyšší odborné školy a pouze některé fakulty škol veřejných. O 14 dnů déle mohou přemýšlet nad budoucím studiem třeba zájemci o Jihočeskou univerzitu v Českých Budějovicích.

“Školu si vybírám podle šance na přijetí Obor moc roli nehraje, hlavně abych školu dostudovala. Zjišťuji si i složitost studia, protože kolikrát není složité se dostat, ale ve škole zvládat a dostudovat. Pokud by byla možnost přijetí bez přijímaček, tak bych to brala. Kristýna Hrdinová (18), 3. ročník

Za přípravu jednoho čerstvě vystudovaného lékaře chce ministerstvo vyplácet podle finanční náročnosti oboru v průměru 25 000 korun měsíčně. Za tyto peníze by podle návrhu novely zákona o vzdělávání lékařských a nelékařských profesí měla vzniknout tzv. rezidenční místa ve zdravotnických zařízeních, kde by lékaři a další zdravotníci po ukončení vysoké školy získali potřebnou odbornost.

Veřejné vysoké školy jsou zakládány zákonem. To znamená, že o jejich založení rozhoduje Parlament ČR. Po založení se platí ze státního rozpočtu. Mezi veřejné vysoké školy dnes patří i tradiční, historické univerzity, jako je třeba Univerzita Karlova, Masarykova univerzita, České vysoké učení technické nebo Univerzita Palackého.

Vzhledem k časové tísni vede rezort školství s EK neformální konzultace, aby si ušetřil další kolo připomínek. "Nemám obavy z toho, že by mohlo nastat další zdržení", uvedl Liška.

Plán ministra zdravotnictví Tomáše Julínka na přeměnu fakultních nemocnic v univerzitní zadrhává. Univerzity totiž mají velké výhrady vůči návrhu zákona, který ministr pro transformaci připravil.

Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy v Praze (UK) otevře pro své studenty i absolventy kariérní poradenské centrum. Pilotní provoz, který je plánovaný do letošního září, bude zahájen 18. února. Pokud bude o služby centra zájem, bude fakulta uvažovat o jeho dlouhodobé činnosti.

Mezi čtyřmi českými právnickými školami je nejlepší Právnická fakulta Univerzity Karlovy v Praze. Vyplývá to z dosud nejpodrobnějších žebříčků kvality, které sestavily HN.

Nejvyšší převis poptávky byl v posledním přijímacím řízení v Brně a na 2. LF UK (přijímali shodně kolem 14,7 %). Fakulta vojenského zdravotnictví v Hradci Králové brala 19 % z uchazečů. Těsně za sebou následovaly Olomouc, 3. LF UK a LF Hradec.

Co jsme zjišťovali: Kolik procent absolventů po šesti měsících od ukončení školy dál pokračuje v oboru; jak hodnotí svou spokojenost s fakultou; jaký je jejich průměrný plat po pěti letech od ukončení školy.

Co jsme zjišťovali: Lékaři a manažeři v rozhodujících pozicích v nemocnicích, pojišťovnách i v politice měli seřadit fakulty podle toho, kterou by doporučili uchazeči o studium.

Ojedinělým způsobem chce svým studentům pomáhat při vstupu do profesního života Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy v Praze. Od zítřka otevře pro zájemce nové Kariérní poradenské centrum (KPC).

Přibližně dvě desítky lidí přišly dnes na ministerstvo kultury předat petici kvůli pražskému Klementinu. Její signatáři požadují, aby po případné dostavbě nové budovy Národní knihovny (NK) přešlo Klementinum do správy Karlovy univerzity.

Nebude to trvat dlouho, jen dvanáct let, ale technika určitě neztratí tempo. Spíš přidá do sprinterského kroku. Vždyť co se všeobecně vědělo před stejnou dobou o Internetu a mobilních telefonech?

V ten studený únorový den před deseti lety vyšel národ do ulic. Statisícový dav křepčil v centru Prahy, desítky tisíc lidí v menších městech. Dodnes je to největší srocení lidu od listopadu 1989. Všelidové veselí nezpůsobila volba prezidenta ani vstup do Evropské unie. To jen hokejisté vyhráli olympijské hry v Naganu.

Česká konference rektorů dnes v Praze ukončí dvoudenní zasedání svého pléna. Představitelé vysokých škol jednají například o reformě vysokého školství, která má posílit vazby vysokých škol na průmysl a regiony.

Studenti, kterým záleží na studiu jazyků a možnosti vycestovat do zahraničí by měli volit Filozofickou fakultu Karlovy univerzity. Škola se pyšní širokou nabídkou jazykových kurzů, prohlašuje o sobě, že je »jedinou evropskou fakultou, na níž lze studovat všechny jazyky, jimiž se mluví v členských zemích EU.« Studenti psychologie mohou volit z nabídky 180 jazykových kurzů.

Pražský Institut ekonomických studií Univerzity Karlovy skončil v žebříčku HN poprávu vysoko - ze všech hodnocených škol má při řešení projektů nejvyšší relativní vědecký výsledek v přepočtu na pedagoga, což značí opravdu efektivní výzkumnou práci.

Mezi expertní porotou panovala v názoru na školy, kde se vyučuje nejen ekonomie, velmi vzácná shoda. Jasně u nich zvítězil pražský Institut ekonomických studií na Univerzitě Karlově. Ten zmínilo ve svých odpovědích všech jedenáct expertů.

Institut ekonomických studií Univerzity Karlovy je jasným favoritem pro studenty, kteří by chtěli vyrazit na studijní pobyt do zahraničí. Škola totiž do ciziny vysílá zdaleka nejvyšší procento studentů - alespoň na jednosemestrální pobyt vyjede každý třetí.

Právnická fakulta UK získala v žebříčku 25 bodů, těsně za ní se umístila s 22 body brněnská "práva", tedy fakulta Masarykovy univerzity. S odstupem pak skončily na třetím a čtvrtém místě právnické fakulty z Univerzity Palackého v Olomouci (12 bodů) a Západočeské univerzity Plzeň (11 bodů).

Nejlepší medicínou v Česku je možná oproti všeobecnému očekávání lékařská fakulta Masarykovy univerzity v Brně. Vyplývá to ze srovnání, které Hospodářské noviny sestavily podle několika kritérií, názorů lékařů, absolventů fakult, expertů z oboru.

Chcete-li studovat architekturu a mít přitom velkou naději, že sáhnete po kvalitní škole, měli byste uvažovat o pražské Vysoké škole umělecko-průmyslové. Vyplývá to ze srovnání, které Hospodářské noviny sestavily podle několika kritérií, názorů architektů, absolventů fakult, expertů z oboru.

Zájemci o studium vědního oboru chemie, který nabízí velké vědecké výsledky i široké výzkumné možnosti, neudělají krok vedle pokud si vyberou studium v Praze nebo v Brně. Právě v těchto dvou městech jsou čtyři nejlepší školy, které umožňují věnovat se studiu chemie, jak vyplývá ze srovnání Hospodářských novin, které sestavily podle několika kritérií, názorů architektů, absolventů fakult, expertů z oboru.

Nejlépe ze srovnání vychází brněnská Fakulta sociálních studií Masarykovy univerzity, na druhém místě se umístila Filozofická fakulta Univerzit Karlovy v Praze a třetí skončila Fakulta sociálních věd v Praze.

Informatika je v České republice poměrně hojně využovaným oborem, který se učí na velkém množství fakult. Vybrali jsme tedy 10 škol, které dosahovaly nejlepších výsledků. Výhodu měly i ty školy, které spolupracovaly a dodaly potřebná data.

Učitelství je po řadu let jedním z nejstudovanějších oborů. Povolání učitele si nakonec vybírá jen část absolventů kvůli tomu, že mzda je v tomto oboru velmi nízká a proto dávají přednost "lukrativnějšímu" zaměstnání. I přesto se na pedagogické fakulty hlásí stále hodně mladých lidí.

Podle srovnávacího hodnocení Hospodářských novin je u nás nejlepší Fakulta strojního inženýrství Vysokého učení technického v Brně, kterému prvenství v žebříčku vynesla především vědecká a výzkumná činnost.

Vážení čtenáři, 28. února je poslední termín pro podání přihlášky na většinu vysokých škol. HN a iHNed.cz vám postupně přinesly podrobné žebříčky pro deset oborů, které považujeme za důležité a zároveň jsou natolik konkurenční, že v nich má srovnávání smysl.

Hlavním důvodem je obava, že přeměna fakultních nemocnic na akciové společnosti ohrožuje výchovu nových lékařů. Právě fakultní nemocnice jsou dosud plně odpovědny za jejich profesní přípravu.

Proto stojí pražští akademici v čele odporu proti reformnímu zákonu o univerzitních nemocnicích. Ten má převést fakultní nemocnice na akciové společnosti, kde by dvě třetiny akcií držel stát a třetinu samy vysoké školy.

I když debata o Julínkově reformě probíhá v utajení, redakci Aktuálně.cz se přesto podařilo zjistit, že hlavní překážkou je rozpor s evropskými přepisy.

Vysoké školy připravují vlastní návrh zákona o univerzitních nemocnicích. Odmítají jejich přeměnu na akciové společnosti, jak to plánuje ministr zdravotnictví Tomáš Julínek (ODS).

Při hodnocení vědy využily HN databáze spravované vládní Radou pro výzkum a vývoj (RVV). Ta každý výsledek oboduje (bodování vyjadřuje poptávku státu po určitých výsledcích - nejvýše jsou hodnoceny mezinárodní patenty) a body sčítá pro jednotlivé fakulty. Každý si pak může zjistit, jak je která škola vědecky výkonná. V tabulce RVV jsou jednotlivá pracoviště seřazena podle toho, kolik bodů vygenerovala z každého milionu korun určených na výzkum.

Lidovci navíc odmítli i hlavní body velké reformy zdravotnictví, kterou chystá ministr Tomáš Julínek od příštího roku. Jsou jak proti převodu fakultních nemocnic na akciové společnosti, tak proti tomu, aby zdravotní pojišťovny mohly vytvářet zisk.

Širší vedení Strany zelených se postavilo proti privatizaci fakultních nemocnic. Výhrady má také proti tomu, že u lékaře platí poplatky i děti a senioři. Zdravotní experti strany i poslanecký klub zelených se podle usnesení republikové rady mají nyní vyhodnocením poplatků zabývat. Po jednání širšího vedení zelených to řekla mluvčí strany Eva Rolečková.

Trh ovládá farmaceutický průmysl a výrobu zdravotní techniky a logiku chování sdružení distributorů léčiv a zařízení. Trh je třeba chránit před zlem monopolní síly – i ve zdravotnictví. Jsou hranice, kam trhy nemohou… Reforma zdravotnictví by měla být nejen reformou institucí, ale i mravů. Bez návratu k hledisku věčnosti má úloha sotva řešení.

LUBOMÍR MLČOCH Katedra institucionální ekonomie FSV UK

Pražští lékaři mají k dispozici novou experimentální laboratoř. Slouží k testování zatím nevyzkoušených metod vyšetření srdce. Na jejím vzniku se podílela Nemocnice Na Homolce a 1. Lékařská fakulta.

"Alternativní návrh je založen na univerzitních nemocnicích jakožto právnických osobách veřejného práva svého druhu, které nejsou založeny za účelem podnikání," uvedl Hájek. Na normě pracují společně zástupci univerzit, které mají lékařské fakulty, kromě UK tedy ještě Masarykova univerzita v Brně a Univerzita Palackého v Olomouci.      

Tomáš CIKRT: Psychiatři chodí plakat na nesprávné místo. My jsme v systému veřejného zdravotního pojištění a jejich odborná společnost musí posbírat argumenty, data, tvrdá data, jasná čísla a jít do vyjednávání se zdravotními pojišťovnami. Tam, kde jde o péči, která je hrazena v oblasti zdravotnictví. Tam kde to jde do sociální oblasti, tam musí komunikovat nejen s ministerstvem práce a sociálních věcí, ale také třeba s obcemi, městy a jaksi i obrátit pozornost veřejnosti k takové všeobecné spoluodpovědnosti, komunitní spoluodpovědnosti, která se  někdy i z té psychiatrie vytrácí.

Ale obecně je asi docela dobré, že noviny letos velmi masivně začaly prostě sdělovat různé žebříčky a různé sestavy vysokých škol a pořadí a tak dále, Hospodářské noviny například minulý týden, ale i Mladá fronta, Lidové noviny, což si myslím, že je velmi pozitivní. I když musím přiznat, že ty ukazatele, které oni tam dávají, jsou ještě velmi nedostatečné a v prvopočátcích.

Ples Karlovy Univerzity, Lékařské fakulty v Plzni, si studenti i lékaři užijí v Měšťanské besedě v Plzni 28. března od 20 hodin. Vstupenky jsou v prodeji v sekretariátu děkana Lékařské fakulty a pro studenty také v úředních hodinách na studijním oddělení.

. Dvě třetiny studentů druhých až pátých ročníků si při studiu na vysoké škole přivydělávají. Motivací jsou většinou peníze. »Zájem získat zároveň i praxi v oboru má jen každý desátý student,« doplňuje Pavel Závitkovský. Každý dvacátý vysokoškolák naopak přiznává, že prací při studiu pouze vyplňuje volný čas nebo se snaží vyhovět rodičům.

Zdravotní sestrou roku byla v úterý večer na pražském Žofíně vyhlášena doktorka filozofie Alena Mellanová, kandidátka věd. Získala tak uznání za celoživotní dílo v ošetřovatelství.

Legislativní rada vlády sice při jednání nad jeho sedmi dalšími reformními zákony připustila, že Julínek může převést fakultní nemocnice i zdravotní pojišťovny na akciové společnosti, ministr však přistoupil na jiná pravidla nakládání s akciemi.

V dnešní době je další vzdělávání pro většinu kvalifikovaných lidí samozřejmostí, uvádí Miroslava Mandíková z Národního vzdělávacího fondu. Téměř všichni zaměstnanci s dlouholetou praxí se vzdělávají v otevřených kurzech a na školeních.