Odflinknutý doktorát ****************************************************************************************** * Odflinknutý doktorát ****************************************************************************************** 1.3.2008, autor: Marek Skovajsa Bez rychlého a zásadního zlepšení doktorského studia už české sociální vědy evropské úrovn nedosáhnou České doktorské programy se jen pozvolna mění z karikatury skutečného studia na trochu smy akademické přípravy. Místní studenti přitom stále chybějí na místech, kde se vzdělává evro elita. S uvolněním hranic po rozšíření schengenského prostoru to vypadá, že Češi se zase o jeden více otevřeli světu. Schengenská svoboda pohybu je jistě důvodem k uspokojení. Avšak ani o na tom, že mezi oběma částmi unie přetrvávají sice méně viditelné, ale velmi podstatné roz se dají najít na místech, kam málokdy dohlédlo kritické oko unijních úředníků a která příl ani politiky, ani média. Patří k nim bohužel i oblasti, v nichž se rozhoduje o české budou vysokoškolské vzdělávání a akademický výzkum. Podle jakýchkoli běžných indikátorů kvalita výuky i výzkumu v Česku stále výrazně zaostává špičkou, a to znamená, že budoucí generace doma vyškolených absolventů se budou na globáln trhu, jehož je ten český stále více součástí, potýkat s velkým handicapem. O tom, že bude překonat, protože konkurence rychle roste, se dá přesvědčit jednoduchým nahlédnutím za brá západní univerzity, kde se vzdělávají statisíce vysoce motivovaných studentů z celého svět nachází většina nejkvalitnějších světových univerzit, je podle oficiálních statistik podíl na celkovém počtu zahraničních studentů nepatrný. Akademický Schengen v nedohlednu Na první pohled se může zdát, že s kvalitou českých vysok zas až tak zlé. Ne každý asi někdy slyšel o University of Guelph v kanadském Ontariu, ale nejlépe hodnocená česká vysoká škola, pražská Karlova univerzita, sdílí právě s touto inst na žebříčku nejlepších světových univerzit pro rok 2007 (vypracovaném tchajwanskou Radou p vysokých škol), se nezdá až tak zdrcující. Koneckonců valná většina existujících univerzit hůře. Ale vraťme se na chvíli k Schengenu. Zrovnoprávnění občanů nové a staré Evropy má symbolic význam, kvůli němuž byly také nové členské státy tak netrpělivé, když se zdálo, že EU bude stále odkládat. Touha po zrovnoprávnění je ale chytlavá a umožňuje celou řadu dalších apli českou vědu a české vysoké školství. Vnuká představu o situaci, kdy za českými vědci přijí a kolegové z Evropy i odjinud, aby se u nich poučili o jejich špičkových výsledcích a získ vzdělání v dané specializaci. A kdy čeští odborníci jsou zvanými řečníky na velkých meziná konferencích a jejich texty patří ke světově nejcitovanějším v daném oboru. Občas vydají m editují sborník u některého prestižního světového nakladatelství. Pravidelně jezdí na zápa jako členové komisí pro obhajobu doktorských prací nebo habilitace a aktivně prosazují svo budoucnosti vědy u evropských a mezinárodních institucí. Toto zatím není skutečnost, ale j vší náležité úctě k nepočetným výjimkám. Akademický Schengen zůstává kdesi daleko před nám že už v roce 2010 by měl alespoň podle deklarací evropských ministrů školství vzniknout „E vysokoškolského vzdělávání“ s plnou účastí České republiky. Má-li se něco změnit, pak mimo jiné tím, že se věnuje náležitá pozornost a prostředky vzdě generace špičkových vědců a učitelů. Nestojí mnoho úsilí přijít na to, že přiblížení světo vyžaduje, aby na českých univerzitách a výzkumných institucích působil dostatek vědkyň a v vzděláním srovnatelným s přípravou, kterou svým absolventům poskytují přední západní unive ovšem zatím byla a je jiná. České vlády přes různé ušlechtilé deklarace na školství a vědě vzdělávací a výzkumné instituce zase s modernizací a dosažením evropských standardů nespěc je to, že během 15 let od konce komunismu se tvůrcům české vědní politiky (pokud něco tako existuje) téměř podařilo odepsat celou jednu další generaci vědců a vážně ochromit vývoj č školství na řadu let dopředu. Protože oblast vědy je příliš široká, aby snesla větší zobec mluvit pouze o společenskovědních a humanitních oborech, které znám lépe. Vydrž 8 let do titulu Čtenáři Amisova Štastného Jima vědí, že i v Británii, po USA druhé n akademické velmoci na světě, může doktorské studium dopadnout všelijak. Ale rozdíly mezi západními a českými podmínkami i výsledky jsou stále nepřehlédnutelné. V Česku nepochybně vznikají vysoce kvalitní doktorské práce. Ale úroveň mnoha dalších je n některých případech dokonce naprosto nepřijatelná podle jakýchkoli běžných akademických mě přijímány a procházejí texty, které nemají ani sto tiskových stran, jiné by kvalitou zprac obstály i jen jako bakalářské práce. Stylistická i gramatická úroveň některých disertací j by se daly bez dalších úprav používat jako odstrašující příklady jazykové nekompetence. Ne bibliografických odkazech zase ukazují, že mnozí autoři se ani na samém konci svého akadem nestihli naučit základní pravidla práce s cizími texty. Je také poměrně častým jevem, že d vznikají narychlo jako výsledek horečnatého psaní v posledních týdnech před vypršením osmi dokončení doktorského studia a obhájeny jsou jenom proto, že komise ví, že dotyčný student ve studiu dále pokračovat. Mnohé disertace se těmto základním nedostatkům spolehlivě vyhýbají, a přesto jim stále chy podstatného. Tím, co postrádají, je sevřená a promyšlená argumentace uzrávající během něko systematické práce, důkladná, metodologicky sofistikovaná analýza dostatečně rozsáhlého ma především skutečně originální poznávací přínos. Zkrátka to, co se dá označit termínem svět Původní přínos pro obor je sice vyžadován i českým vysokoškolským zákonem, ale reálné podm studia mu vůbec nenapomáhají. Tím se dostáváme k jádru potíží českých sociálních věd. Vedle nemalého počtu vysloveně špa vznikají i velmi dobré disertace, ale příliš málo vynikajících, které snesou skutečně svět Je to proto, že doktorské disertace v České republice téměř nikdy nevznikají ze soustavné „na plný úvazek“ po dobu několika let, ale v obtížně nacházených oknech volna o víkendech, dovolených, kdy se student/ka na chvíli dokáže uvolnit od starostí svého hlavního zaměstná také rodiny. Dalším vážným problémem je obvykle nedostatečná až nulová spolupráce doktoranda se školite výsledků některých výzkumů zásadní předpoklad kvality disertací. V českých sociálních vědá kvůli poměrům před rokem 1989 vynikajících školitelů nazbyt a ti co jsou, bývají přetížení administrativou. Bylo by nerealistické očekávat, že za takových podmínek bude průměrná úro doktorských prací srovnatelná s průměrem západních zemí a že ty nejlepší práce budou stejn nejlepší západní disertace. Bez jasně nadprůměrné kvality však autor/ka nemá šanci pronikn vědeckých časopisů, což je přesně to, co se dnes od společenských věd chce. Všude na světě je rozhodnutí věnovat se doktorskému studiu nákladné a vliv sociálních nero něm velmi zřetelný. Kupříkladu americký systém však dokáže mnohem lépe vybrat nejnadanější motivovat je ke špičkovým výkonům a získat je pro akademickou dráhu. Prestižní americké un předhánějí v nabídkách stipendií špičkovým zájemcům o doktorské studium a vytvářejí jim do pro nerušenou vědeckou práci. České akademické instituce obecně neumí a nemají za co stude motivovat ke skutečným výkonům. Za posledních 15 let se tak připravily o řadu mimořádně sc kteří dali hlavně z ekonomických důvodů přednost dráze v podnikatelské sféře, médiích nebo organizacích před kariérou na vysoké škole a výzkumném ústavu. I kdyby se najednou zázrake změnilo k lepšímu, doteď nefunkční mechanismus selekce bude mít přímý dopad na úroveň výsl společenských věd ve srovnání s nejvyspělejšími zeměmi světa na několik dalších desetiletí Kdo uteče, vyhraje České doktorské programy se jen pozvolna a s obtížemi stávají z karikat studia aspoň trochu rigorózním a smysluplným završením akademické přípravy. Stále platí, ž pedagogické kvality se dá spolehlivěji a snáze dosáhnout na západních univerzitách než dom náhoda, že mnozí cílevědomí absolventi českých vysokých škol odcházejí studovat magistersk programy na západní univerzity. S ohledem na budoucnost českých sociálních věd je dokonce na západních školách studovalo mnohem více českých studentů než dosud. Háček je ovšem v to kvalitní český absolvent západní univerzity bude mít pramalou motivaci ucházet se o úvazek škole. Je mnohem pravděpodobnější, že dá přednost jednoznačně atraktivnějšímu místu, které například ve velmi otevřeném britském akademickém prostředí. Zatímco v Česku by měl nízký ekonomické únosnosti, nevalnou sociální prestiž a naprosto nevhodné podmínky pro to, aby s věnoval i vlastnímu výzkumu, na západních institucích o něj bude postaráno neporovnatelně vědeckého růstu je navíc neúprosná. Mladý absolvent, který ztratí několik let příliš mnoha a administrativními povinnostmi, bude těžko dohánět, co zanedbal na vlastním výzkumu, a ne konkurenci se svými západními vrstevníky, kteří se naplno a nerušeně věnují své vědecké ka Tím, kdo se v podpoře českých společenských věd rozhodně nevyznamenal, je česká vláda. Kdy rýsovala jedinečná možnost, že v Praze bude působit Sorosova Středoevropská univerzita (CE vysoká škola západního typu se špičkovými světovými odborníky, jaké žádná domácí instituce stále nemůže zaplatit, a také kupříkladu s knihovnou, jíž žádná česká nemůže konkurovat, v Klause se rychle postarala o to, aby se Soros přesunul do Varšavy a Budapešti. Na CEU tak boku západních akademiků maďarští a polští společenští vědci, jimž mezinárodní prostředí, dostali, velmi svědčí, jak je vidět na publikacích, které vydávají. Stěží pochopitelná je že česká vláda - na rozdíl třeba od polské, která v tomto ohledu zaujímá mnohem prozíravěj - vůbec nepodporuje studium českých studentů na špičkovém Evropském univerzitním institutu Fiesole. Pokud Češi dnes chybí na místě, kde se vzdělávají budoucí evropské akademické eli společenských věd, budou v nich i zítra hrát druhé housle. Vstupem do Schengenu opravdu če Evropy ani zdaleka neskončila. Existují ale i světlé výjimky, které ukazují, že věci je možné dělat i jinak. Tou nejvýraz Centrum pro ekonomický výzkum a postgraduální studium fungující jako společné pracoviště U a Akademie věd ČR. Už od počátku 90. let nabízí CERGE-EI na české poměry mimořádně kvalitn studium v angličtině, jež je plně integrováno do mezinárodních vědeckých sítí a pravidelně světové ekonomy včetně nositelů Nobelovy ceny. Jiné společenské vědy takové štěstí nemají pravděpodobné, že to, co je možné v ekonomii, je stejně tak možné kupříkladu v politologii nebo sociální antropologii. Ale rostoucí počet studentů a vědců, pro které je stále samozř spolupracují se svými západními kolegy nebo tráví několik semestrů na zahraničních univerz naději na postupné zlepšení i v těchto oborech. Vzdělání nejsou jen čísla v tabulkách technokratů, ale skutečný základ budoucí prosperity doktorským studiem na českých společenskovědních fakultách je třeba co nejdříve něco uděla Když se v 90. letech rýsovala jedinečná možnost, že v Praze bude působit Sorosova Středoev univerzita, vláda Václava Klause se postarala o to, aby se Soros přesunul do Varšavy a Bud Doktorské práce často vznikají narychlo před vypršením osmileté lhůty pro dokončení doktor obhájeny jsou jen proto, že komise ví, že dotyčný student už nemá možnost ve studiu pokrač