Neutěšená situace v oboru psychiatrie ****************************************************************************************** * Neutěšená situace v oboru psychiatrie ****************************************************************************************** ČRO 6, 29.2.2008,| 22:10, pořad: Studio STOP Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka -------------------- A závěr bude patřit tématu domácímu. Legislativní rada vlády přijala tento týden podle vyj mluvčího ministerstva zdravotnictví Tomáše Cikrta věcné záměry všech sedmi reformních záko s připomínkami, které jsou pro ministerstvo zdravotnictví zcela akceptovatelné. Normy počí zdravotních pojišťoven na akciové společnosti, totéž čeká i univerzitní nemocnice. Terčem opět staly manipulační poplatky, přestože se vládní koalice dohodla na tom, že budou revid půl roce. Lidovci, kteří chtěli původně s vyhodnocením poplatků čekat, názor změnili a žád projednání jejich zrušení pro předškolní děti, osoby nad sedmdesát let a obyvatele domovů k poplatkům, tedy devadesáti korunám za návštěvu pohotovosti, šedesáti korunám za den na l a třiceti korunám za návštěvu lékaře a položku na receptu mají i zelení. Předseda této str však uvedl, že strana chce o poplatcích jednat korektně a bez nátlaku a že mají další pods k reformě zdravotnictví. Vysoké školy nesou nelibě chystající se změnu fakultních nemocnic společnosti. Podle slov tiskového mluvčího Univerzity Karlovy Václava Hájka uveřejněných v deníku Právo školy v brzké době zveřejní principy alternativního návrhu. Převod fakultních akciové společnosti nevítají ani lidovci. V úterý ve chvíli, kdy ministr Julínek v Legisla vlády obhájil sérii zákonů, jimiž chce pokračovat v reformě zdravotnictví, přišli s tímto šéfa lidovců Jiřího Čunka sdělili, že chtějí, aby nemocnice byly neziskové a tak dále. Je že zdravotnické vody jsou opět v tuto chvíli značně zčeřené. Středeční Studio STOP se ovše opomíjeným oborem české medicíny - psychiatrií. Tak by se toto odvětví dalo nazvat proto, proudí pouhá tři procenta z celkových výdajů na zdravotnictví v České republice, a to je, dozvíte, žalostně málo. Psychiatr Zdeněk Bašný je koordinátorem pracovní skupiny pro reviz psychiatrie a ředitelem obecně prospěšné společnosti BONA, která se stará o podporu chráně sociální rehabilitaci lidí s duševním onemocněním. Zdeněk BAŠNÝ, koordinátor pracovní skupiny pro revizi koncepce oboru psychiatrie, ředitel společnosti BONA -------------------- Za poslední dva roky se nic závratného v systému péče nestalo, což je ale do určité míry a v oblasti lůžkové tak ambulantní péče. Lůžková péče je problémem, že si struktura lůžek zů jaká už je po desetiletí. To znamená, že největší tíhu psychiatrických hospitalizací leží léčebnách, které pro to mají odpovídající podmínky a potom pochopitelně i prožitky. Lidé, takovým systémem lůžkové péče, tak je negativní a lůžkové péče se obecně bojí. Co je druhý alarmujícím problémem v poslední době, je stoupající potřeba psychiatrické péče a to plně Stoupá velký počet lidí, kteří trpí především poruchami v oblasti emocí, nálady, úzkostným vzhledem k tomu, že nedošlo k rozšíření ambulantní péče, tak tito lidé zůstávají dlouho be dneska objednací doba například na území Prahy do psychiatrické ambulance se pohybuje kole To znamená pro lidi, kteří jsou v depresích a deprese je velkým utrpením, tak když se mají pomoci po několika týdnech, tak si myslím, že to neodpovídá potřebě přiměřené zdravotní pé v takto těžkých situacích. Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka -------------------- To znamená, pokud tomu dobře rozumím, ta lidé, kteří mají depresivní epizodu a čekají na a ošetření, tak s tou délkou prodlužující se čekání se i může zhoršovat nebo s velkou pravdě zhoršuje jejich stav a dochází pak k tomu, že ti lidé následně potom se ocitají až v léčeb dříve navštívili lékaře, tak by mohli ambulantně zvládnout svůj stav? Zdeněk BAŠNÝ, koordinátor pracovní skupiny pro revizi koncepce oboru psychiatrie, ředitel společnosti BONA -------------------- Ano, je to velké riziko. Je to za a) pro ne velké vnitřní utrpení. Má to vliv na jejich ok v rodině nebo v zaměstnání. To znamená, že to do určité míry ohrožuje i sociálně, ale to c zabezpečené je, že prohlubující se depresivní stav může potom vést ke stavu, kdy pro toho už nesnesitelný a může potom v extrémních chvílích sáhnout i k sebevražednému pokusu. Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka -------------------- Jaké systémové změny by si česká psychiatrie zasloužila? Z podtextu samozřejmě zaznívá, že Nicméně odkud začít? Zdeněk BAŠNÝ, koordinátor pracovní skupiny pro revizi koncepce oboru psychiatrie, ředitel společnosti BONA -------------------- Ono se ukazuje, že všechny koncepční materiály a já sám se podílím na revizi koncepce obor podílel jsem se na tvorbě modelu psychiatrické péče na území hlavního města Prahy. Tak sku penězích a ty peníze závisí přes nejrůznější proklamace, tak na faktickém nezájmu odpovědn můžou do toho systému přinést ty prostředky, a to podfinancování našeho oboru je tak vysok bez přísunu dalších prostředků se nejsme schopni hnout z místa. Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka -------------------- To znamená, nezájem odpovědných osob, můžete být konkrétnější? Zdeněk BAŠNÝ, koordinátor pracovní skupiny pro revizi koncepce oboru psychiatrie, ředitel společnosti BONA -------------------- Tak je to pochopitelně ta otázka politiků, ať je to na úrovni parlamentu, oblasti místních to znamená, tam se to prolíná až do systému komunitní péče. To znamená, že oni uznávají ty nezpochybňují statistické údaje a když se rozhoduje o rozpočtu, tak potom tam se tyto ukaz a já si myslím, že pro naši republiku je ostudné, že se spolu se Slovenskem pohybuje vlast místě mezi zeměmi evropského hospodářského prostoru ve výši financí poskytovaných ze zdrav prostředků na psychiatrii. My jsme to zkoušeli přes naše politiky, přes poslance, v Senátu zkoušíme to, jednáme pochopitelně s primátorem hlavního města Prahy, jednáme se všemi, ale zatím velmi slabý. Já se bohužel obávám toho, že bude jako je to v některých státech, že p nějaký velký průšvih, nějaká tragická událost v celém tom systému, která demaskuje tu situ možná hne nejen mysl, ale odpovědnost všech, kteří o tom rozhodují. Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka -------------------- Jakou tragickou událost máte na mysli? Co by tak odkrylo více ještě tu situaci? Zdeněk BAŠNÝ, koordinátor pracovní skupiny pro revizi koncepce oboru psychiatrie, ředitel společnosti BONA -------------------- Asi to byla situace, která by byla modifikována do jiných, který si pochopitelně nikdo nep systém to zatím zvládá, ale asi jako to byla situace, kdy vraždili nezletilí. A ukázalo se není odpovídající zařízení. Tady vlastně lidé ohrožují ne, že by někoho vraždili, ale ohro ohrožují vlastně své zdraví a svojí budoucnost tím, že není pro ně vhodná síť poskytovanýc znamená, že já teď si ..., pochopitelně konstrukce, ale je otázka zabezpečení, individuáln v těžkých životních krizích a podobně, tam kdyby se stala nějaká alarmující situace, třeba pohnulo, ale pochopitelně nikdo si takovou situaci nepřeje a musím říct, že ukazuje to na práci všech, kteří v těch problematických podmínkách pracují, že se tyto dramatické situac s větší četností. A vzhledem k tomu, že právě v oblasti represivních poruch, počet lidí, k v posledních desetiletích enormně stoupá, tak pochopitelně stoupá nebezpečí sebevražedného tím i dokonaných sebevražd. A lidé, kteří trpí depresemi, tak většina z nich je léčitelná, ovlivnitelný, to znamená, že každá dokonalá sebevražda je prohrou systému i našeho oboru. především, že ta situace je problematická v tom, že jestliže nemáte systém, který můžete p člověka dle jeho aktuálního stavu, to znamená i v oblasti lůžkové, ambulantní péče, případ stacionářů, krizových center, tak pochopitelně potom /nesrozumitelné/ populaci zatíženou t zvýšenému nebezpečí, závažného ohrožení jejich života, ať je to ve smyslu sebevražedného j pochopitelně je to otázka i zbytečného narušení jejich sociálních vazeb a podobně. Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka -------------------- Dle dat z ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky bylo mapováno obdob a tam se mezi těmi čísly ukázalo, že byl zaznamenán nárůst prvních ošetření u psychiatrick psychiatra a to o skoro dvě procenta, konkrétně o jednu celou a devět desetin procenta. Vy i o tom, co vy jste řekl před chvílí, že neexistuje větší nárůst psychických problémů ve s nemůže to být také tím že lidé mají menší ostych z toho navštívit lékaře, psychiatra, jiný na to, jestli to stigma, které provázelo a do jisté míry provází psychiatrii, stále přetrv jsme učinili nějaký malý pokrok a je pro nás, jako pro Čechy normálnější navštívit psychia Zdeněk BAŠNÝ, koordinátor pracovní skupiny pro revizi koncepce oboru psychiatrie, ředitel společnosti BONA -------------------- Tak já myslím, že se stigma v posledních letech psychiatrie určitě zmírnilo. Je to dáno ta právě tím počtem lidí, kteří již se nevyhnuli psychiatrické intervenci, tak potom vidí, že stát každému, každé rodině, že to není nic zahanbujícího a že skutečně ti lidé dneska s vě vyhledávají odbornou pomoc. Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka -------------------- Uvedl psychiatr Zdeněk Bašný. A tiskového mluvčího ministerstva zdravotnictví Tomáše Cikrt na to, jestli podle něj svítá v oboru psychiatrie nějaká naděje. Tomáš CIKRT, tiskový mluvčí Ministerstva zdravotnictví ČR -------------------- Jsem přesvědčen, že nové reformní zákony jsou nadějí pro českou psychiatrii a pro pacienty psychiatrie, protože dají více pravomocí zdravotním pojišťovnám, ale také více odpovědnost jasněji napsáno, než je tomu dnes, za co ty pojišťovny odpovídají, mimo jiné i za dostupno konkrétní zdravotní péče, čili v tomto případě i konkrétní psychiatrické péče. Pojišťovny moci vymlouvat, protože v zákoně budou uvedeny parametry té dostupnosti, ať už dané vzdále nějakými časovými faktory. To bude prostě konkrétní právní opora, na základě které budou m pacientů domáhat se jejich práv. Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka -------------------- Řekl tiskový mluvčí Tomáš Cikrt, jehož slovy uzavíráme dnešní vydání inventury Studia STOP děkuji Jitce Procházkové a Davidu Schneiderovi a ze studia Českého rozhlasu 6 se s vámi lo klidnou noc. Na slyšenou se těší Terezie Jirásková.