Studium při práci? Omezený výběr ****************************************************************************************** * Studium při práci? Omezený výběr ****************************************************************************************** 3.3.2008, autor: MILOŠ CIHELKA Jen v loňském roce představovali studenti tzv. kombinované formy studia téměř čtvrtinu vše vysokoškoláků. Největší zájem byl o ekonomii a pedagogické obory. Co mají společného prezidentův mluvčí Petr Hájek, senátor Jaromír Štětina, ředitel České t Janeček či europoslanec Richard Falbr? Všichni, stejně jako celá řada dalších známých osob své vysokoškolské vzdělání, nebo jeho část dálkovým studiem. Při zaměstnání nebo vedle jiné výdělečné činnosti studují vysokou školu desetitisíce lidí Konkrétně v loňském roce jich bylo téměř 67 tisíc z celkového počtu 277 774 českých vysoko bezmála celá čtvrtina všech studujících. Největší zájem je přitom o ekonomické a pedagogic Změnou proti minulosti je především forma studia, kterou si tito studenti doplňují vzdělán zejména za minulého režimu převládala skutečně forma dálkového studia, dnes v drtivé větši kombinované studium. byť i jeho posluchačům se neformálně a poněkud nepřesně stále říká „d Rozdíl je v počtu hodin ve škole Rozdíl mezi oběma formami je zjednodušeně řečeno především v míře, v jaké se musí studenti skutečně dostavovat. Podle současného školského zákona by bylo možné jako dálkové označova nějž student absolvuje konzultace v rozsahu 200 až 220 hodin za jeden školní rok. Pokud by se školou komunikoval například výhradně prostřednictvím počítače v rámci tzv. e-learningu by se o studium distanční. Zatímco klasické dálkové studium až na výjimky české vysoké ško nenabízejí, e-learning, tedy distanční forma studia se začíná pomalu rozvíjet. Zatím je vš doménou některých soukromých škol a jeho účastníci tedy obvykle platí školné. Kombinovaná která je jakýmsi kompromisem mezi denním a dálkovým studiem, zatím zcela jednoznačně vede. kteří si ji zvolí, docházejí vedle domácího samostudia na některé přednášky, často vypsané a absolvují pravidelné konzultace se svými pedagogy. V praxi se počet povinných přednášek liší nejen školu od školy, ale většinou i u jednotlivých studentů stejného oboru. Záleží t na jejich potřebách, schopnosti studovat samostatně a dohodě s vyučujícími. Zkoušky jsou p kombinované formy stejné jako u studentů formy denní neboli prezenční. Proto je i podle zá dosažené kteroukoli z uvedených forem pokládáno za zcela rovnocenné. Medicína jen na denním studiu Hlavní nevýhodou kombinovaného studia je především v nepoměrně nižším výběru oborů, na kte ve srovnání s denním studiem hlásit. Například medicínu, farmacii či architekturu nelze ta vystudovat vůbec. Jiné obory, jako jsou třeba práva nebo filozofie, se sice kombinovanou f dají, ale zájemci se podstatně zužuje výběr školy nebo specializace. Pokud se tedy pro kom filozofie rozhodne například uchazeč z Prahy, nezbude mu než hlásit se na Masarykovu unive bude muset absolvovat i všechny přednášky, konzultace, semináře a zkoušky. Ani zájemce o p Karlově univerzitě s požadavkem na kombinovanou formu neuspěje. Pokud nebude chtít navštěv školu, zbude mu na výběr opět brněnská Masarykova univerzita či pražská Policejní akademie školách si může potom vybrat například z oborů, jako jsou bezpečnostně právní studia, veře některé majetkově právní specializace.