Právníci posvětili reformu, ale s připomínkami ****************************************************************************************** * Právníci posvětili reformu, ale s připomínkami ****************************************************************************************** 3.3.2008, autor: jak Věcnými záměry sedmi reformních zákonů pro zdravotnictví se zabývala 26. února Legislativn O tom, že jednání nebylo jednoduché, svědčí i fakt, že se protáhlo do pozdních večerních h předseda Legislativní rady Cyril Svoboda nicméně ocenil vstřícnost předkladatele, ministra Tomáše Julínka, který přistoupil na dohodu a slíbil některé nedořešené věci, vůči nimž měl největší výhrady, lépe rozpracovat v paragrafovaném znění. V podstatě bez problémů a vážně prošly Legislativní radou věcné záměry pouze tří reformních zákonů – o zdravotních službác zdravotních službách a o zdravotnické záchranné službě. U posledně jmenované předlohy práv doporučili lépe specifikovat garanci časové a místní dostupnosti vzhledem k tomu, že záchr centrálně řízena, ale je v rukou jednotlivých krajů. Pojišťovny mohou být akciovkami Podle očekávání se několik zádrhelů objevilo při posuzování věcných záměrů zákonů o veřejn pojištění, o zdravotních pojišťovnách a o Úřadu pro dohled nad zdravotními pojišťovnami. „Legislativní rada vlády souhlasila, že existence zdravotní pojišťovny jako akciové společ legislativního hlediska jednou z možných právních forem, nicméně návrh zákona pouze naznač transformaci dojde, není však řečeno jak,“ řekl na mimořádném breefingu po skončení jednán rady vlády její předseda Cyril Svoboda. Záleží na předkladateli, tedy na ministru zdravotn transformace rozpracuje v konkrétních paragrafech budoucího zákona o zdravotních pojišťovn připraví ještě jeden zcela nový reformní zákon zabývající se pouze touto otázkou. Na dotaz MT, zda se Česká republika nedostane do rozporu s direktivami Evropské unie, když existenci zdravotních pojišťoven jako obchodních společností a přitom je na jedné straně p prostřednictvím nového úřadu, na straně druhé jim ze samé podstaty zajistí příjmy formou o přerozdělení pojistného – což obojí může být v rozporu s právem na rovné podmínky v obchod C. Svoboda odpověděl: „Právo Evropských společenství připouští určité výjimky, podle který společnost už ve chvíli, kdy vznikne, zákonem omezit, a to i v tvorbě zisku.“ Může však so subjekt, byť omezený zákonem a úřadem pro dohled, hospodařit s veřejnými zdroji, konkrétně pojistným, které občané platí povinně ze zákona? „Není protiústavní, když veřejné prostřed instituce oddělená od státu,“ tlumočil názor Legislativní rady vlády její předseda, minist „Důležité je, aby byly použity k účelu, pro který jsou určeny – v daném případě k úhradě p zdravotní péče.“ Po jednání Legislativní rady vlády se původní trojice věcných návrhů zákonů týkajících se pojištění možná zredukuje pouze na dva. Právní experti totiž doporučili sloučit zákon o Úř nad zdravotními pojišťovnami se zákonem o zdravotních pojišťovnách. „Není šťastné, má-li b státní správy vytvořen speciálním zákonem. Osobně jsem ostatně skeptický ke snahám vytváře supernezávislé orgány, protože nikdy nic nemůže být absolutně nezávislé,“ dodal C. Svoboda Stát vs. univerzity: rovný s rovným Nejvíce výhrad se od členů Legislativní rady vlády dočkal věcný záměr zákona o univerzitní univerzitních zdravotnických pracovištích. „Z legislativního hlediska pro nás bylo absolut zakotvit přímo v zákoně nerovnost účastníků právního vztahu,“ vysvětlil C. Svoboda. „Zatím majoritní akcionář měl mít možnost s akciemi budoucích univerzitních nemocnic volně naklád jako vlastníci pouhých třetinových podílů by mohly své akcie pouze převádět, a to zase jen Zde jsou pouze dvě možná řešení. Buď bude zákonem zakázáno volné nakládání s akciemi oběma naopak oba získají rovné podmínky. Osobně se domnívám, že do paragrafovaného znění předkla druhou variantu,“ řekl C. Svoboda. Druhou vážnou výhradu měla legislativní rada ke způsobu vzniku univerzitních nemocnic. Min zdravotnictví předpokládal, že k 1. lednu 2009 vyjde jejich seznam jako příloha zákona. „T řešení, protože jakákoli budoucí změna – například vznik nové univerzitní nemocnice – by s vydání novely zákona. Proto ministr Tomáš Julínek od svého původního záměru ustoupil a je paragrafovaného znění návrhu zákona zapracoval proces, kterým budou moci univerzitní nemoc zanikat,“ upřesnil C. Svoboda. Podle něj také předkladatel slíbil dořešit v konkrétních pa čím a zda vůbec bude univerzitní nemocnice coby akciová společnost ručit za své případné d Legislativní rada vlády se naopak nezabývala připomínkami rektorů, podle nichž může být v nemocnicích provozovaných jako akciové společnosti ohrožena výuka. „Radě nepřísluší posuzo otázky ani konkrétní dopady zákona, například na výuku studentů či na rozvoj vědy a výzkum C. Svoboda. „Hodnotíme pouze legislativně technickou stránku věci – a z té mimo jiné vyplý forma univerzitní nemocnice jako akciové společnosti je možná a není v rozporu s právním ř Svoboda.