Marx je mrtev, ať žije reforma ****************************************************************************************** * Marx je mrtev, ať žije reforma ****************************************************************************************** 5.3.2008, autor: Tomáš Julínek Zdravotnictví je po celém světě provázeno mýty, jež vyvěrají především z tabuizace medicín nám obraz zvláštního prostředí, které se záhadně liší od jiných oblastí našeho života. Je zázraků, kde neplatí ekonomické zákonitosti, kde potřebujeme zcela jiné typy institucí, kd běžné motivace a všichni se k sobě chovají tak nějak hezky a konají samé dobré skutky… Vidím především dva důvody takové mytizace: jednak určitou kulturně danou psychologickou b dotýká podstaty vnímání života (strach z nemoci a ze smrti), a jednak zcela pragmatické ch skupin, které nestojí o zprůhlednění systému a zavedení standardních pravidel. České prost poznamenáno desetiletími státního socialistického zdravotnictví a následně jeho nedokončen na autentický systém zdravotního pojištění. Před mým nástupem na ministerstvo prožilo české zdravotnictví osm zahnívajících let nečinn „řešily“ pouze pseudoproblémy. Úředníci pracovali na zástupných tématech typu papírové zdr jako univerzálního léku na všechny neduhy českého zdravotnictví. Od ministerského stolu se kde má být kolik lůžek v nemocnici v Dolní Lhotě, a vznikaly zákony, které měly postupně v zdravotní pojištění zpět do podoby státního zdravotního systému. Nakopli jsme zdravotnictví V této atmosféře přicházím s reformou zdravotnictví. Po čtyřech přináším se svým týmem jasnou a konzistentní vizi změny právního rámce ve zdravotnictví, k systému zakomponovat standardní instituce. Zároveň řeší mnoho běžných rutinních úkolů, kte léta zanedbávalo - například tři roky nebyla vyřizována odvolání občanů, nebylo vůbec řeše vzdělávání praktických lékařů apod. Při tom všem jsme pod neustálým tlakem médií, která se kromě reformy zajímají o všechno mo ftalátů v dudlících až po implantaci kmenových buněk do mozku. Ale nevyptávají se pouze no jsme stojaté vody českého zdravotnictví natolik, že se o ně konečně začali pořádně zajímat Ministerstvo je zaplaveno nejen jejich otázkami, ale i stovkami reálných příběhů z ordinac nemocničních pokojů. Pacient versus průmysl Už samo zavedení poplatků ve zdravotnictví otevřelo velmi užitečnou Najednou se lidé ptají, proč jsou zváni na kontroly o víkendech, nebo přicházejí na to, že pojišťovně klinické vyšetření, aniž je fyzicky provádí. Pacienti konečně zjišťují, že jeji levnější alternativu, že existují léčiva s různými názvy, ale stejnou účinnou látkou a pod Co je však největším problémem českého zdravotnictví? Je to osamocenost pacienta v kontakt říci v boji) s obrovskou mašinerií moderního zdravotního průmyslu. Českého občana se nikdo nikdo mu pořádně neporadí! Hlavním cílem předkládaných sedmi reformních zákonů je proto vý postavení pacienta, dodat mu informace a kvalitní zastání. Tyto informace potřebuje pacien rozhodování v běžné péči tak, aby zvládl kontakt s lékařem i bez zdravotní pojišťovny. A t život, při složitých rozhodnutích, při velmi drahých výkonech, musí být zastoupen zdravotn by měla také zajistit pacientům průvodce zdravotním systémem. Za změnami si stojím Reforma přináší jasně definovaný zákonný nárok na zdravotní péči hraz zdravotního pojištění, fungující zdravotní pojišťovny, které si budou vážit svého pojištěn informovat, budou se ho zastávat v boji s agresivním, neosobním a podbízejícím se zdravotn Stát získá silné nástroje pro dohled nad zdravotními pojišťovnami, které pak budou plnit p roli vůči občanům a efektivně investovat získané prostředky. Podstata veřejného zdravotníh ústavní právo na dostupnou a kvalitní zdravotní péči se nemění, solidarita zůstává, respek posiluje - například díky ochrannému ročnímu finančnímu limitu. Proto jediné téma do disku mělo spočívat v tom, zda mé návrhy povedou k zamýšleným cílům. Já tvrdím, že ano. K tomu dodávám, že strašení privatizací a akciovými společnostmi tuto d pacienta v českém zdravotnictví neprávem vytěsňuje. Účelem vyvolávání strachu je spojit reformu zdravotnictví s negativními pocity z řečí o zl a nemravném zisku zasunutými v našich hlavách z dob marxistických školení. Ale Marx byl po jsou to názory z devatenáctého století! Moderní kapitalismus si užíváme ve všech ostatních - pouze ziskové zdravotnictví z nepochopitelných důvodů odmítáme.