Ano olympiádě. Ale vzdělanostní.












            ******************************************************************************************

            * Ano olympiádě. Ale vzdělanostní.
            ******************************************************************************************
            26.3.2008, autor: Ondřej Schneider

            Vyplatí se Česku financování případné olympiády? A vyplatí se v městě tak malém a na velké
            neuzpůsobeném, jako je Praha? Na takovou otázku nedá odpověď žádná studie, ať už ji dělají
            zaplacení konzultanti. Zkušenosti řady měst naznačují, že pořádání olympiády není legrace 

            podle plánu. Již v roce 1924 hrozil krach pařížských her, když pořadatelé zjistili, že jim
            přislíbených 10 milionů franků od vlády, ale potřebují 15 milionů. Samozřejmě, že je dosta
            rozpočtu o polovinu ale není u olympijských her nic mimořádného. Náklady na olympiádu v At

            zdvojnásobily a dosáhly více než deseti miliard dolarů - téměř 5 % řeckého HDP. Olympiáda 
            stát 2,5 miliardy liber, dnes se její náklady odhadují na 9 miliard liber, z nichž 6 milia

            britská vláda. Dnes to vypadá, že Praha se nezadržitelně chystá na kandidaturu na olympijs
            2016. Olympiáda je obrovské lákadlo pro politiky (kdo tak asi bude moci prohlásit hry za o
            přenosu do 190 zemí světa?), i pro byznys (toho železa a betonu a počítačů). Dnes, když se

            dala do pohybu, již zřejmě kandidaturu města nelze zastavit.
            Veškeré odhady výnosů či nákladů olympiády jsou samozřejmě postavené na vodě a lehce se da
            jakýmkoliv směrem. Například zlevnění výstavby o 20 miliard, na které »přišel« magistrát v

            Vzhledem ke zkušenostem s předchozími olympiádami i s náklady na stavbu čehokoliv v České 
            lze očekávat, že rozpočet bude výrazně překročen. To znamená, že mluvíme o celkových výdaj
            miliard ale spíše nějakých 200 miliard, pokud všechno půjde dobře. Je otázka, kolik z těch

            užitečných i po olympiádě. Zkušenosti různých zemí se liší. Důležité je především, jaký bu
            na sportoviště a další nezbytné sportovní zázemí a kolik by šlo na infrastrukturu města (n
            silnice, tramvajová trať do Kladna či nová čistička vody).

            Čím více stojí sportoviště, tím menší je užitek olympiády pro město, neboť olympijské stad
            nikdy nezaplní. Ekonom se při diskusi těchto desítek miliard nemůže ubránit otázce, zda jd
            efektivní vynakládání finančních prostředků státu. Nebylo by lepší ty miliardy dát tam, kd

            jejich lepší zhodnocení?Nechtěl by magistrát místo olympijského stadionu radši postavit po
            univerzitu, kterou by vybral v konkurzu? Slušný kampus můžeme mít za 4-5 miliard korun za 
            a užitek z něj bude další desítky let. Nebo nechtěl by magistrát zaplatit každé základní š

            mluvčího, aby se děti pořádně naučily anglicky?
            Je až neuvěřitelné, že se vede seriozní debata o tom, jak a kde se najdou stovky miliard n
            odvážnější nápady na zlepšení úrovně vzdělanosti jsou rutinně odmítány s odkazem na nedost

            co tedy chceme?
            Být velmocí mezi oštěpáři (se vším respektem a úctou k všem českým mistrům světa a olympij
            nebo být vzdělaná země?


            ***


            Na házení oštěpem se stamiliardy najdou. Na odvážnější projekty ve školství už ne. Přitom 

            O autorovi| Ondřej Schneider, Autor, ekonom, působí na IES FSV UK či v ISEA