Česká egyptologie: 50 let objevů ****************************************************************************************** * Česká egyptologie: 50 let objevů ****************************************************************************************** 29.3.2008, autor: EVA BOBŮRKOVÁ Již půlstoletí odhalují čeští egyptologové tajemství starověké říše na Nilu. Vznik ČESKÉHO ÚSTAVU oslaví řadou výstav, kde představí historii výzkumů a objevů veřejnosti. Zpráva ze 17. července 2007: Česká expedice objevila v oáze Hajez v egyptské Západní poušt stavitelů pyramid. Je to nejstarší doklad osídlení z faraonského Egypta v této oblasti... 9. ledna 2008: Čeští egyptologové objevili v Abúsíru neporušený hrob starý 4 500 let. Pohř Neferinpua byla ukryta na dně 10 metrů hluboké šachty. Tolik dvě poslední zprávy o výzkumu českých egyptologů. Malé kamínky z mozaiky, kterou v z skládají již 50 let. Panovník Raneferef Na nejvýznamnějším objevu za ono půlstoletí se všichni shodují: pyramid panovníka Raneferefa v Abúsíru, který čeští egyptologové odhalili před asi 30 lety. „Nález nedokončeného pyramidového komplexu významně posunuly naše znalosti dějin druhé poloviny 5 vysvětluje docent Miroslav Bárta a profesor Ladislav Bareš jej doplňuje: „V zádušním chrám zemřelého vládce čeští archeologové odkryli i rozsáhlé zbytky někdejšího papyrového archiv pohřebiště a zlomky královských soch. Není pravděpodobné, že by se komukoli v dohlednu pod takový královský komplex starý čtyři a půl tisíce let najít,“ dodává Bareš. Z širšího hlediska za nejvýznamnější objev Českého egyptologického ústavu FF UK odborníci výzkum celého staroegyptského pohřebiště nazvaného po vesnici Abúsír. Jde o součást rozsáh spojeného s tradiční egyptskou metropolí Memfidou, používanou více než tři tisíce let. Od století až do zahájení českých archeologických výzkumů přitom tato oblast stála zcela stra veřejnosti. „Teprve naše výzkumy vzbudily tak velký zájem o tuto oblast, že zde dnes pracu kolegové a i zahraniční expedice jeví zájem zahájit zde vlastní výzkumy,“ připomíná profes Bárta si nejvíce cení získání koncese pro výzkum pyramidové nekropole v Abúsíru. Pyramidy knězů... Čeští egyptologové se ihned po založení ústavu před padesáti lety zapojili do akc záchranu památek Núbie, které měly zatopit vody Asuánské přehrady. Do oblasti Dolní Núbie 1961-1965 celkem pět našich expedic. Počátky aktivit Československého egyptologického ústavu FF UK v Abúsíru jsou spojeny i s h Ptahšepsese na pohřebišti v severním Abúsíru v roce 1960, jejíž restaurování pokračuje dod 1976 zahájili Češi výzkum na nově udělené koncesi v jihovýchodní části abúsírské královské pro niž se později ujalo označení „pohřebiště Džedkareovy rodiny“. V jižní části pyramidov zkoumali postupně pyramidové komplexy královen Chentkaus II. a pyramidy Lepsius č. 24 a 25 příslušníků královské rodiny a především zmíněný pohřební komplex panovníka Raneferefa. Od roku 1991 probíhá systematický výzkum hrobek v oblasti jižního Abúsíru. K nejvýznamnějš vezíra Kara a jeho synů. Právě zde v roce 2007 nalezli egyptologové nevykradenou pohřební kněze panovníků 5. dynastie Neferinpua. Na sajsko-perském pohřebišti abúsírské nekropole se podařilo Čechům odhalit nevyloupenou u „správce paláců“ Iufay. Rozsahem výzdoby nemá obdobu. Přibližně 430 km jihozápadním směrem od Káhiry leží malá oáza El-Hajez. Ani tuto oblast až nikdo nezkoumal. Její vědecký potenciál a historický význam objevila až česká expedice. Na el-Abjad nalezla doposud nejstarší známé osídlení v oblasti z doby stavitelů pyramid (24. Lokalita Bír Šovíš naopak vědcům odhalila rozlehlé osídlení z doby zanikající říše římské křesťanství (4.-5. stol. po Kr.). Nálezy z jara roku 2007 potvrdily, že zde žila početná k křesťanů. Hrobka kněze Neferínpua „Štěstí a připravenost k velkým nálezům se nám nevyhýbají,“ hodnot situaci českých egyptologů Miroslav Bárta. Dokladem toho je, že se jich v poslední době da „V jižním Abúsíru na pohřebišti vysokých hodnostářů neodhalujeme jen hrobky jako v případě pohřební komory kněze Neferinpua, ale též konkrétní lidské osudy, doposud neznámé stránky civilizace a kultury i proměny přírodního prostředí,“ zmiňuje Miroslav Bárta. Ladislav Bareš si cení z poslední doby zejména objev nevyloupené šachtové hrobky kněze Iuf roku 525 př. Kr., kdy Egypt dobyla perská říše. „Tato hrobka, v níž byl nalezen nedotčený i členů jeho rodiny a příbuzných, byla odkryta koncem 90. let jako první nedotčená hrobka téměř 60 letech.“ Nalezené nápisy a nejstarší dosud známé zobrazení některých později velmi populárních egyp podle egyptologů představují jedinečný záznam náboženských představ a myšlení v Egyptě v d poloviny 1. tis. př. Kr. Velký počet dobře dochovaných pozůstatků členů jedné vysoce posta přinesl zajímavé výsledky i z přírodovědného hlediska - „mimo jiné tu byl identifikován ne známý doklad jedné ze vzácných forem nádorového bujení,“ dodává profesor Bareš. Co očekávají egyptologové od příštích let? „Kromě výzkumu památek, konkrétních lidských os i rekonstrukce proměn klimatu chceme detailně pochopit mechanismy a vývoj staroegyptského porozumět tehdejší době,“ říká Bárta. A dodává: „Kdo ví, hrobka Imhotepa, stavitele první Stupňovité, také na své objevení teprve čeká. A je jisté, že se musí nacházet blízko míst, i česká expedice...“