Špičkové univerzity nepotřebujeme ****************************************************************************************** * Špičkové univerzity nepotřebujeme ****************************************************************************************** 25.3.2008, autor: Jiří Havel Redaktorka Lenka Zlámalová volá dlouhodobě po tom, aby u nás vznikly špičkové univerzity. učinila na těchto stránkách 14. března. Nemám nic proti špičkovým pracovištím. Při pohledu světového žebříčku univerzit a zejména při pohledu na jejich rozpočty jsem jen skromnější. Pochybuji o reálnosti i účelnosti takového krásného cíle. Snad kdybychom zrušili všechny v vědecké instituce a soustředili finance na jedno nebo dvě pracoviště, měli bychom jakousi by ale bylo plošné zhoršení vzdělanosti... Co Čech, to profesor Kolega Tomáš Opatrný (HN 18. března) věcně váží argumenty a iluze spojené s Bílou knihou t vzdělávání, kterou připravilo ministerstvo školství a kterou Lenka Zlámalová též připomíná spokojen s jejím kultivovaným slohem a přehledem problémů v školské oblasti. Ptám se ale, nových argumentů, které jsme neznali? Bílá kniha v řadě oblastí říká totéž, co se mezi akademiky ševelí. Je dobře, že studie byl ale zklamáním je nedostatek konkrétních návrhů. Víme, že na školách působí málo odborníků kniha neříká, jak to změnit. Změna rigidních habilitací otevře inflaci titulů v rámci hesl profesor.« Když se Roosevelt ptal, co je zapotřebí k výrobě atomové pumy, dostal odpověď: peníze a li Braun opověděl na otázku, co potřebuje k cestě na Měsíc, Kennedymu ještě stručněji: »Moře celá otázka řízení univerzit a vědy. Jde o to, dostat peníze k těm správným lidem. Ti musí dostat důvěru. Přesto se většina z nich nikdy nedostane k zásadnímu výsledku. Být výsledku nestačí. Musíte mít i štěstí. Z tisíce živených vědců má sotva jeden převratný vý to, že ostatní jsou zbytečná a líná verbež. V minulosti jsme napravovali obrovský deficit, který se nahromadil v oblasti vysokých škol ospravedlňovalo plošné navyšování rozpočtů. Dnes je kvantitativně systém téměř dobudován, populaci se blíží číslům vyspělých zemí a s výjimkou několika oborů není problém pro připr se tam dostat. Nedostatek míst na právech v žádném případě není otázkou peněz. Jde o levný obor. Naopak v škol chybí studenti. Skvělý Matfyz, VŠCHT či ČVUT strádají nedostatkem kvalitních uchazečů zvýšili počty absolventů silně poptávaných praxí. Není z čeho. Manažerské řízení škol je jistě skvělý nápad. Nikdo se mu vlastně nebrání. Nesměle se ptám na závadu akademická samospráva a svoboda. Sáhnout na obojí je malá svatokrádež. Skutečností je, že v řadě případů tento systém udržuje nenáročnost. Čekat, že se to změní, a vědecké rady škol doplní o zástupce zaměstnavatelů a odboráře, je naivní. V řadě případů Systém vysokých škol je dnes založen na pravidle: »Dej mi peníze, a neptej se moc, co za t Odměňujeme podle počtu studentů a částečně podle výsledků. Pokud nebudeme také odměňovat p absolventů, daleko se nedostaneme. Co školné nezmůže Nedostatek kritérií vede k tomu, že řada lidí volá po školném. Jakkoli nejsem jeho zavilý co řeší. Říká se, že si člověk neváží toho, co je zdarma. To je omyl, vysoká škola není zd Počítáme-li existenční náklady a zejména ušlý výdělek, investuje do vysokoškolského vzdělá rodina asi dvě třetiny jeho ceny. Není to málo, vysokoškolák dnes stojí rodinu od čtvrt mi milionu korun. Školné ty dvě třetiny soukromého financování studia zvýší na tři čtvrtiny. rozdíl, aby změnil kvalitu školství? *** Kdybychom se pustili do budování opravdu špičkové univerzity, plošná vzdělanost by se u ná O autorovi| Jiří Havel, Autor, stínový ministr školství za ČSSD, přednáší ekonomii na FSV