Objevování mě vzrušuje ****************************************************************************************** * Objevování mě vzrušuje ****************************************************************************************** 22.3.2008, autor: PAVEL CEJNAR Počítač tomu rozumí, ale já chci rozumět také, říká v rozhovoru pro LN profesor fyziky Fra který minulý týden převzal pamětní medaili Matematicko-fyzikální fakulty UK v Praze. * LN Vaším celoživotním tématem je hledání role symetrie v přírodě. Je rozdíl mezi symetri zkušenosti a ve vědě? Symetrie je velmi starý koncept označující uspořádanost, pravidelnost. Slovo symetrie bylo používáno k vystižení jistých geometrických vlastností uměleckých děl, především ve vztahu posunutí a otáčení. Postupně byla symetrie přenesena také do fyziky a v dnešní době je opr celé řadě specifických významů. Ale všechny tyto významy jsou úzce svázány s původní předs umění. * LN Ve fyzice dnes známe mnoho různých typů symetrie, mluví se dokonce také o supersymetr představy vycházejí z poměrně abstraktní matematiky. Znáte nějakou metaforu, která by nám přiblížit? Jak řekl Galileo, matematika je řečí přírody. Je tedy také řečí vědy. Ale symetrii se dá p prostým způsobem. Například máte-li soubor nerozlišitelných objektů, takzvaná permutační s jen to, že při vzájemné výměně libovolných dvou objektů souboru se vlastně nic nestane. Su poněkud složitější myšlenka, která se ve fyzice objevila až nedávno, ale její jádro se opě jednoduchým způsobem. Představte si parket, na kterém se pohybují taneční páry. Obyčejná p symetrie v tomto případě znamená, že se nic zásadního nezmění, když některé dvojice na par Supersymetrie by se dostala ke slovu, pokud by se na parketu pohybovali i jednotliví taneč vystihovala by situaci, kdy nezáleží na záměně páru s jednotlivým tanečníkem. Je to tedy v myšlenka, ale přesto se v některých fyzikálních systémech, jako třeba v atomových jádrech, velmi důležitou. * LN Jak je možné, že symetrie hraje zásadní roli i v tak složitých a z hlediska vnitřní d chaotických objektech, jako jsou atomová jádra? Spíš než abych se to pokoušel nějak vysvětlit, spokojil bych se s tvrzením, že je to prost Celá řada složitých fyzikálních soustav vytváří zcela jednoduché vzory. Náš vědecký progra dal stručně nazvat „jednoduchost složitosti“. Je to hledání jednoduchých vzorců chování u systémů. Původ tohoto chování nejspíš souvisí s formou vzájemného působení prvků, ze který systémy skládají. * LN Teoretickou jadernou fyziku jste se učil od klasiků oboru – Hermana Feshbacha a Aage hlavní úkoly dnes stojí před tímto fyzikálním odvětvím? Od dob mých studií velmi pokročil vývoj počítačů, takže dnes můžeme teoreticky spočítat té ale potřebujeme především, je porozumění, které nezískáme, když počítače používáme jen jak Velký fyzik Eugene Wigner už na počátku počítačové éry říkával: „Jsem rád, že počítač tomu bych tomu chtěl rozumět také.“ Takže stále potřebujeme jednoduché modely. Velkou aktivitu letech pozorovat v oblasti odvozování známých jaderných vlastností ze základních interakcí Ale jaderná fyzika by se také měla snažit předvídat nové jevy. V Evropě, Japonsku i v Číně nových experimentálních zařízení pro jadernou fyziku. Jejich hlavním cílem je výzkum jader stability. Je pravda, že známe především vlastnosti těch jader, která běžně pozorujeme kol kromě nich existují také tisíce jader nestabilních, slabě vázaných. Trochu se to podobá vý vrstev naší sluneční soustavy. Tady se může objevit nová fyzika! * LN Své výpočty provádíte obvykle brzy ráno, dříve než vás pohltí akademické povinnosti. fyzika dává? Nejzajímavější na fyzice je možnost něco nového vynalézat, něco nového si představovat. Ne opakování, ale vzrušuje mě objevování. Snažím se formulovat nové modely, které popisují je molekulách a dalších systémech. Fyzika nám v minulosti nabízela možnost porozumět přírodě. bude i v budoucnu, alespoň v části tohoto století. Právě schopnost objevovat nové věci byc snažit přenášet na naše studenty a mladé přátele. * LN Vaším koníčkem je muzikologie, ale slyšel jsem, že v mládí jste dokonce uvažoval také automobilového závodníka... Ano, kdysi jsem se účastnil automobilových závodů do vrchu a také závodů formule 3. To byl když jsem ještě byl v Itálii. Moje rodina to ovšem neviděla ráda, a tak jsem jezdil pod ps jsem s tím ale skončil. * LN Vaše manželka pocházela z Moravy. Měli jste i v době komunistického režimu nějaké kon zemí? Znáte českou kuchyni? Moje žena Irena se narodila v Novém Městě na Moravě a vyrostla ve Žďáru, a přestože v roce Československa odešla, zůstala k němu velmi silně vázána. Několikrát jsme tuto zemi navští na značné komplikace s tím spojené. Poprvé to bylo už v roce 1971. Navštívil jsem tenkrát v Praze. Irena doma běžně vařila česká jídla. Nejvíc si ale pamatuji na Vánoce. Irena měla koled a pekla výborné cukroví – na Vánoce už bylo většinou snědené. Spojení s vaší zemí by všechny velmi důležité. Můj syn se i dnes cítí být polovičním Čechem. *** Kdo je Francesco Iachello (1942) * narodil se na Sicílii * doktorát z teoretické fyziky získal na Massachusetts Institute of Technology u Hermana F * působil v Ústavu Nielse Bohra v Kodani a od roku 1978 je profesorem na Yaleově univerzit * je průkopníkem použití principů symetrie v kvantové fyzice silně interagujících systémů atomových jader * získal řadu významných ocenění a byl také nominován na Nobelovu cenu * na jeho vědecké práce odkazuje bezmála 13 tisíc dalších článků * má osobní i pracovní vztahy k České republice, jeho zesnulá manželka pocházela z Moravy