Co když zruší stravenky

13.3.2008, autor: PAVLA ONDRUŠKOVÁ

VUT bude zaměstnancům přispívat i nadále, Masarykova univerzita nejspíš ne

Brno - Pokud by Sněmovna v úterý odhlasovala zrušení daňového zvýhodnění stravenek, mohlo by se klidně stát, že by už někteří zaměstnanci Masarykovy univerzity pořádně neobědvali. „V případě schválení návrhu by si některá hospodářská střediska univerzity (fakulty či rektorát -pozn. red.) už nemohla dál dovolit stravenky poskytovat,“ tvrdí mluvčí Masarykovy univerzity Tereza Fojtová.

Na univerzitě stravenky využívá přibližně 3300 zaměstnanců, což školu ročně stojí zhruba 10 milionů korun. Univerzita si díky tomu může snížit daňový základ až o 55 procent z hodnoty jedné stravenky.

„Stravenkové zvýhodnění využívá velká část z našich 4200 zaměstnanců,“ přiblížila Fojtová s tím, že stravenky patří mezi nejžádanější formu zaměstnaneckých benefitů na Masarykově univerzitě. Například příspěvek na penzijní připojištění, který je další možností, jak si za pomoci zaměstnavatele přilepšit, využilo loni přibližně 2400 pracovníků. Školu to stálo 20 milionů korun, které si pak odečetla z daňového základu.

S výhodami stravenek by se proto lidé na univerzitě loučili neradi. „Kdyby to zrušili, samozřejmě by to zasáhlo můj rozpočet,“ přiznal jeden ze zaměstnanců, který si nepřál zveřejnit své jméno. Nyní má na výběr jít se svou šedesátikorunovou stravenkou buď do menzy, anebo do restaurace. Masarykova univerzita na stravenku přispívá 30 korunami.

Vysoké učení technické dává na padesátikorunovou stravenku 27,50 Kč. „Pokud by daňové zvýhodnění stravenek zrušili, našim zaměstnancům by benefity zůstaly. Pořád bychom jim na padesátikorunovou stravenku přispívali stejnou částkou,“ uvedla mluvčí VUT Jitka Vanýsková s tím, že právě stravenkové výhody považuje škola za nejvhodnější odměnu svých zhruba pěti tisíc zaměstnanců. Jak poslanci rozhodnou, však s napětím čekají nejen zaměstnavatelé a zaměstnanci. „Stravenkami platí většina lidí, kteří k nám přijdou na oběd. Kdyby stravenky zrušili, určitě přestanou chodit,“ obává se Marie Svobodová z restaurace U Jošta v centru Brna.

Mnohé firmy mají vlastní jídelny

Některé další velké firmy v Brně by ale zrušení výhod stravenek nepoznamenalo. Například v Zetoru chodí lidé do místní jídelny, kde za oběd zaplatí denně 20 korun. Zbytek jim doplatí podnik.

„My zase máme čipové karty, se kterými chodíme do jídelny nebo kantýny. Část oběda nám dotuje zaměstnavatel, ale přispívá nám i na jídlo z kantýny,“ upřesnila mluvčí Veletrhů Brno Dita Brančíková.

Vlastní jídelnu má i Fakultní nemocnice Brno. Jejích zhruba pět tisíc zaměstnanců může jídelnu využívat 24 hodin denně sedm dní v týdnu.

„Jídelna nabízí snídaně, obědy i večeře. Pokud má někdo bezlepkovou dietu, dokážeme vyhovět i jemu. Jedno jídlo ze čtyř nabízených obědových je vždy vegetariánské,“ poznamenala mluvčí nemocnice Anna Nesvadbová. Počet projedených jídel se pak každému zaměstnanci strhává z platu. „Tři z nabízených jídel na oběd stojí 20 korun, čtvrté je nadstandardní za 38,50, což samozřejmě nedosahuje skutečné hodnoty obědu,“ upozorňuje Nesvadbová. Nemocnice rozdíl zaměstnancům doplácí.

„Některé fakulty by si už nemohly dál dovolit stravenky poskytovat.“ Tereza Fojtová, mluvčí MU

„Našim zaměstnancům současné benefity zůstanou.“ Jitka Vanýsková, mluvčí VUT