Školnému by měl předcházet systém studijních půjček ****************************************************************************************** * Školnému by měl předcházet systém studijních půjček ****************************************************************************************** Případné zavedení školného na vysokých školách by mělo následovat až po zprovoznění systém půjček. Přestože by šlo o takzvané odložené školné, jeho část by školy dostávaly hned od s fondu. Návrhy na podobu a harmonogram zavedení plateb za vzdělání obsahuje první koncepce vysokého školství, kterou nedávno dokončil tým expertů.     Podle odborníků, kteří vypraco takzvané Bílé knihy terciárního vzdělávání, nebude v budoucnu možné výrazněji navýšit pros školství bez zapojení soukromých zdrojů. Školné by prý navíc posílilo zodpovědnost student rozhodování.     Ministr školství Ondřej Liška (SZ) tvrdí, že tato vláda školné nezavede, něm diskutovat. Samotní autoři knihy zdůrazňují, že školné je možné zavést až po úplném zp půjček, tedy za dva až tři roky od jejich zřízení.     Školné by se pak mělo zavádět postu přijaté uchazeče. Studenti, kteří by ho nebyli schopni zaplatit se sníženou sazbou rovnou, půjčku studijní fond. Spláceli by až po skončení studia a dosažení určitých příjmů.     Fo jít prostředky z rozpočtu vysokých škol, privatizace, půjčky státu na finančních trzích a vybraných splátek, by část školného dal školám rovnou. Podíl této částky by se odvíjel od možností. Zbytek by školy dostaly postupně tak, jak by absolvent školné splácel.     Pro v školy by se měly stanovit stropy pro školné, instituce by si pak mohly konkurovat výhodněj myslí si autoři koncepce. Stropy by se lišily podle oborů v závislosti na jejich výnosnost autorů by mělo zavedení školného velký efekt například pro humanitně zaměřené školy, které převis poptávky, poměrně nízké náklady na studenty a jejich absolventi průměrné až nadprům Pokud by se zavedlo školné ve výši průměrného platu vysokoškoláka, těmto školám by se témě prostředky, které dostávají na jednoho studenta od státu, uvádí se v knize. Část prostředk také na nárůst počtu míst.     Studijní půjčky by měly podle knihy dvě části, první by byl životní náklady, druhá právě na školné. Otázkou zřejmě bude přiměřená výše úroků. Nízké úr motivaci splácet, navíc by si půjčky brali i lidé, kteří je nepotřebují a peníze pak výhod domnívají se autoři. Na splátkách by se mohli podílet i zaměstnavatelé absolventů.     Kro v materiálu počítá i s další podporou studentů. Každý z nich by měl nárok na studijní gran nevratná výpomoc, která by se mohla změnit v půjčku v případě překročení doby studia. Tato by nahradila nepřímou, která dosud směřuje k rodičům studentů. Financována by byla zejména na dani, kterou si nyní za vyživování nezaopatřeného dítěte rodiče uplatňují.     Podporu také sociální stipendia. Oproti současnosti by se mělo jejich vyplácení zefektivnit tak, a prevence sociální bariéry. Počet jejich příjemců by se měl zvýšit. Podle autorů knihy se n školy prostředky na sociální stipendia ani nevyčerpají a použijí je jinak.     Počítá se i spoření na vzdělání s finanční podporou státu. Zvýhodnit by se měla také příležitostná prá osvobozením od zdravotního a sociálního pojištění do určitého limitu.      pap nam