V budoucnu by mohly být tři typy vysokých škol












            ******************************************************************************************

            * V budoucnu by mohly být tři typy vysokých škol
            ******************************************************************************************
            Vysoké školy by v budoucnosti mohly být rozděleny na tři typy. Výzkumné, vzdělávací a prof

            instituce by měly vzdělávat studenty rozdílným způsobem a s jiným cílem. Na každý typ škol
            měly být jiné požadavky, uvádí se v pracovní verzi takzvané Bílé knihy terciárního vzděláv
            má ČTK k dispozici. Koncepce má podle ministerstva školství sloužit k veřejné diskusi o re

            školství.     Podle knihy je v ČR v současnosti 26 veřejných, 44 soukromých vysokých škol 
            studuje v nich kolem 350.000 lidí. Přestože většina institucí už splnila jedno ze základní
            takzvaného boloňského procesu a vytvořila bakalářské, magisterské a doktorské programy, st

            prý mnohde spíše formální.     Programy často vznikly pouhým rozdělením původních. Bakalář
            není vnímáno jako plnohodnotné vysokoškolské vzdělání, uvádí se v materiálu. Jeho absolven

            na praxi připravováni na další vzdělávání v navazujícím magisterském studiu. Celý systém v
            podle autorů knihy zbytečně prodražuje, vzniká prý i problém "akademické překvalifikovanos
            knihy by se proto měl podpořit vznik profesně orientovaných bakalářských programů, jejichž

            budou schopni okamžitě se uplatnit na trhu práce. Na jejich přípravě by se proto měli podí
            významní regionální zaměstnavatelé, část výuky by měla tvořit praxe. Ve školách, které je 
            by měli vyučovat i odborníci, kteří působili mimo akademické prostředí. Autoři koncepce po

            daňovými úlevami pro podniky, které se do vzdělávání zapojí a poskytnou třeba zázemí pro o
            výuku.     Kromě škol zaměřených buď na profesní přípravu, nebo na více teoretické vzděláv
            působit také instituce výrazně soustředěné na špičkový výzkum. V materiálu se zdůrazňuje, 

            rozdělení škol by nemělo být dáno "nařízením shora", ale podle jejich možností a výsledků.
            by nemělo být pevně dané jednou provždy. Bude nutné vytvořit jasná akreditační kritéria, r
            jednotlivé typy.     Výzkumné univerzity by měly být ustanoveny zejména na základě požadav

            týkají vědecké činnosti, personálního zajištění výuky, podílu studentů v doktorském studiu
            zahraničních studentů.     Autoři si jsou vědomi toho, že většina škol má ambice stát se p
            univerzitou. Zařazení do jiné kategorie by prý školy chápaly jako "propad" na nižší úroveň

            přijímají opatření, která mají bránit tomu, aby byly řazeny mezi jiné než výzkumné univerz
            se připomíná, že zařazení školy do konkrétního typu není projevem kvality, ve všech druzíc
            vynikajících výsledků. Proto by měla být u každého typu stanovena kritéria pro takzvanou e

            tedy znak nejvyšší kvality. Autoři také plánují podpořit vznik profesně orientovaných baka
            programů počátečním finančním zvýhodněním.     Česko se může podle autorů koncepce inspiro
            v Nizozemsku, které je podobně velké a má podobný počet institucí nabízejících vysokoškols

            Zásadní změny ve struktuře škol tam nastaly v roce 2002. Vedle akademicky zaměřených škol 
            působí i takzvané Hogescholen, které nabízejí profesně orientované bakalářské programy.   
            pap rot