Podle jakýchkoli běžných indikátorů kvalita výuky i výzkumu v Česku stále výrazně zaostává za světovou špičkou, a to znamená, že budoucí generace doma vyškolených absolventů se budou na globálním pracovním trhu, jehož je ten český stále více součástí, potýkat s velkým handicapem.

Centrum transplantační medicíny by do pěti let mělo vzniknout v Terezíně a v Litoměřicích. Podle ředitelky Ústavu experimentální medicíny Akademie věd Evy Sykové by se mohlo stát evropským výzkumným a školicím pracovištěm.

Vysoké školy nesou nelibě chystající se změnu fakultních nemocnic na akciové společnosti. Podle slov tiskového mluvčího Univerzity Karlovy Václava Hájka uveřejněných ve středečním deníku Právo školy v brzké době zveřejní principy alternativního návrhu. Převod fakultních nemocnic na akciové společnosti nevítají ani lidovci.

Pokud se tedy pro kombinované studium filozofie rozhodne například uchazeč z Prahy, nezbude mu než hlásit se na Masarykovu univerzitu v Brně, kde bude muset absolvovat i všechny přednášky, konzultace, semináře a zkoušky.

Rektor UK prof. Václav Hampl vystoupil v Otázkách Václava Moravce v nedělí 2. 3. 2008. Více zde

Pokud fakultní nemocnice jako příspěvkové organizace vytvoří ztrátu, stát ji zaplatí, pokud vytvoří zisk, stát si jej vezme. Jaká je to motivace pro vedení nemocnice, aby činila obtížná rozhodnutí? Rozhodnutí, která mohou vést k omezení péče o pacienty? Nedostatečná, věřte mi.

Druhou vážnou výhradu měla legislativní rada ke způsobu vzniku univerzitních nemocnic. Ministr zdravotnictví předpokládal, že k 1. lednu 2009 vyjde jejich seznam jako příloha zákona. „To není dobré řešení, protože jakákoli budoucí změna – například vznik nové univerzitní nemocnice – by si vyžadovala vydání novely zákona.

Ale Marx byl popřen již dávno, jsou to názory z devatenáctého století! Moderní kapitalismus si užíváme ve všech ostatních oblastech života - pouze ziskové zdravotnictví z nepochopitelných důvodů odmítáme.

Do daňového přiznání se dále nezahrnují například příjmy ve formě daru přijatého v souvislosti s podnikáním nebo jinou samostatnou výdělečnou činností. Tento dar ovšem musí být opatřen obchodním jménem nebo ochrannou známkou toho, kdo vám ho věnoval. Jeho hodnota navíc nesmí přesáhnout výši pěti set korun.

Přepis nedělních Otázek Václava Moravce, které se týkaly i fakultních nemocnic naleznete zde.

Filozofická fakulta Univerzity Karlovy v Praze (UK) dnes podepsala s Filosofickým ústavem Akademie věd smlouvu o vzniku společného pražského pracoviště. Centrum pro dějiny evropského myšlení (CEDEM) se zaměří na výzkum a kritické přemýšlení o evropské kulturní identitě. ČTK o tom informovali zástupci filozofické fakulty.

Vysoké školy trvají na tom, že univerzitní nemocnice nebudou akciovými společnostmi, ale osobami veřejného práva, které nejsou založeny za účelem podnikání. Na tom stojí i jejich návrh zákona o univerzitních nemocnicích.

Většina z jedenácti fakultních nemocnic připravuje na výzvu ministerstva zdravotnictví privatizační projekty. Ministr zdravotnictví Tomáš Julínek považuje přípravu privatizačních projektů podle zákona o velké privatizaci z roku 1991 jako horší variantu v chystané reformě nemocnic.

Odložené školné, které se objevilo v návrhu reformy vysokého školství, by mohlo podle předsedy studentské komory rady vysokých škol Vratislava Vozníka znevýhodnit absolventy při žádostech o úvěry či hypotéky. Splácení dluhu za studium by jim tak mohlo bránit v založení rodiny a v běžném životě. Vozník to dnes řekl v pořadu České televize Otázky Václava Moravce. Podle ministra školství Ondřeje Lišky (SZ) lze ale systém nastavit tak, aby nikoho neznevýhodňoval.     

Pracovní verze reformy vysokých škol počítá s takzvaným odloženým školným. Školy by jeho výši určovaly samy, horní hranice ročního poplatku by byla výší průměrného měsíčního platu vysokoškoláka - tedy zhruba 30.000 korun. Projekt vypracoval tým expertů z ministerstva školství. Student by mohl zaplatit školné hned, nebo by si na něj půjčil a splácet by začal až v době, kdy by vydělával a dosáhl určité výše platu. Informuje o tom Mladá fronta Dnes. 

Ministr školství Ondřej Liška (SZ) dnes bude hodnotit sto dnů v čele úřadu, kterého se ujal loni 4. prosince. Představí také své záměry do budoucna. Hovořit bude zejména o novele školského zákona, přípravě společných maturit a reformě vysokých škol.      

Finance Filozofické fakultě školy (FF UK) postačí na pětiletý plat docenta v oboru a umožní jí tak znovu získat akreditaci pro samostatnou turkologii.      

"Dar nám umožňuje rozvoj oboru, který se ocitl v situaci uzavřeného kruhu. Na jedné straně bylo nutné zaměstnat docenta na plný úvazek, abychom mohli získat akreditaci. Dokud však nebyla akreditace, nebylo možné přijímat studenty, tudíž nebyly peníze," vysvětlila ČTK situaci Olga Lomová z FF UK. 

V pilotním projektu podpořeném EU nemocnice ve spolupráci s plzeňskou vysokou školou připravila učební texty a kurz. Po jeho absolvování vybrané sestry získaly ke svým odborným znalostem také pedagogické a didaktické dovednosti. Ty jim pomohou při předávání zkušeností studentům, kteří do nemocnice docházejí na praxi, řekla ČTK náměstkyně nemocnice pro ošetřovatelskou péči Andrea Vobořilová. 

Praha/ Platby na vysokých školách jsou jen otázkou času. Už loni to řekl premiér Mirek Topolánek a nyní to potvrdila i první verze tzv. Bílé knihy terciárního vzdělávání, kterou vypracovali odborníci ministerstva školství.

Třiadvacetiletý Petr z Prahy se každý týden těší na pondělí. Buď si půjde zdarma zaplavat do bazénu, nebo si - rovněž zdarma - zahraje se spolužáky tenis. Bude mít přitom dobrý pocit, že si tak plní své studijní povinnosti. Petr je studentem prvního ročníku medicíny.

Stejně jako pro posluchače řady dalších českých vysokých škol, je i pro budoucí lékaře tělesná výchova v prvních ročnících povinná. Na rozdíl například od cizích jazyků s výjimkou nezbytné latiny.

Letos by poprvé mohl počet volných míst překročit hranici sta tisíc, především díky novým školám. Na tento počet letos připadá asi jenom sto třicet tisíc osmnáctiletých, tedy ročník, který se nejčastěji hlásí na vysokou. Do budoucna tento trend ještě poroste. Šance na přijetí jsou letos vyšší i díky tomu, že některé vysoké školy nově zrušily přijímací zkoušky. Například Vysoká škola chemicko-technologická, anebo Matematicko-fyzikální fakulta Univerzity Karlovy.

Pětadvacetiletá Magda prodává turistům plánky Prahy, pomáhá jim s ubytováním a výběrem kulturních aktivit, a když nevědí, kam se obrátit s podvrtnutým kotníkem, sežene jim i doktora. Docela dobře by jim ale mohla vykládat třeba o Hegelovi nebo o Platónovi.

Praha - Student práv Michal Bušek se zavedením školného na vysokých školách souhlasí. „Co je zadarmo, toho si lidé neváží a často to také za moc nestojí. Školné by úrovni vysokých škol prospělo,“ míní.

O modernizaci vysokého školství odborníci mluví už víc než deset let, pokud vyjdou Liškovy plány, vláda by koncepci mohla projednat počátkem příštího roku. Ve sněmovně by se měl objevit také návrh změn školského zákona, kterým chce ministr upravit nedostatky nedávno přijaté normy, na které si školy stěžují.    

Připravovaná reforma vysokého školství obsahuje mimo jiné návrh, aby v budoucnosti nezískávaly akreditace jednotlivé studijní programy, ale povolení pro výuku získávaly celé instituce. Jde o jeden z návrhů, o nichž chce s odbornou veřejností diskutovat ministr školství Ondřej Liška (Strana zelených). Reforma má mít podle jeho náměstka Vlastimila Růžičky mnoho aspektů, přičemž debata o zavedení školného podle něj není prioritou.      

Praha má o převod Bulovky velký zájem. Vlastní v ní totiž víc než dvě třetiny budov a část pozemků. S převodem na město souhlasí i ministr zdravotnictví Tomáš Julínek. O převodu Bulovky na Prahu rozhodne pražská rada během několika týdnů.

Fakultní nemocnice Hradec Králové, která je největším zaměstnavatelem v kraji, se připravuje na možnou transformaci. „Ta nás s největší pravděpodobností nemine,“ řekl náměstek ředitele nemocnice Jiří Ropek. Přeměna fakultních nemocnic na akciové společnosti je součástí sedmi zákonů ministra zdravotnictví Tomáše Julínka (ODS), které mají vést k reformě zdravotnictví.

Otázkou vztahu uměleckého díla a místa jeho vzniku se bude zabývat profesor Jan Royt z Ústavu pro dějiny umění FF UK v Praze a Katedry historie FF UJEP v Ústí nad Labem ve své dnešní přednášce. Mistrovská lekce Historické dílny se koná od 16 hodin v učebně 202 v budově pedagogické fakulty v Plzni.

Pokud by Sněmovna v úterý odhlasovala zrušení daňového zvýhodnění stravenek, mohlo by se klidně stát, že by už někteří zaměstnanci Masarykovy univerzity pořádně neobědvali. „V případě schválení návrhu by si některá hospodářská střediska univerzity (fakulty či rektorát -pozn. red.) už nemohla dál dovolit stravenky poskytovat,“ tvrdí mluvčí Masarykovy univerzity Tereza Fojtová.

U českých vysokoškoláků už je to zaběhnutá praxe: nastoupí do prvního ročníku školy a po roce či dvou odcházejí. Čekají tak na příležitost dostat se na další pokus na svou vysněnou školu. A tu první berou jen jako přestupní stanici, aby si mohli užívat studentských výhod.

Jste studenty vysoké školy a chcete vycestovat na jeden či dva semestry na univerzitu do zahraničí? Nejsnazší cestou je získání stipendia.

Studium v zahraničí je přitom dnes hojně dotovanou záležitostí, financovanou zpravidla z programů EU. Je proto reálné, že se vám při troše snahy vyjet podaří.

S poplatky u lékaře mají zkušenosti v okolních zemích. Podobná reforma zdravotnictví se stala ožehavým politickým tématem na Slovensku i v Maďarsku. Oba státy platby v ordinacích zavedly, později ale byly zrušeny.

KDU-ČSL totiž přesvědčil, aby souhlasila s převodem fakultních nemocnic a zdravotních pojišťoven na akciové společnosti. Lidovcům stačí, aby jim Julínek slíbil, že žádnou z fakultních nemocnic do konce volebního období neprodá.

KDU-ČSL nesouhlasí se současnou podobou reformy zdravotnictví. A nic na tom nemění ani další kolo jednání s ministrem zdravotnictví Tomášem Julínkem, které zabralo čtyři hodiny.

Případné zavedení školného na vysokých školách by mělo následovat až po zprovoznění systému studijních půjček. Přestože by šlo o takzvané odložené školné, jeho část by školy dostávaly hned od studijního fondu. Návrhy na podobu a harmonogram zavedení plateb za vzdělání obsahuje první koncepce reformy vysokého školství, kterou nedávno dokončil tým expertů.

Vysoké školy by v budoucnosti mohly být rozděleny na tři typy. Výzkumné, vzdělávací a profesně orientované instituce by měly vzdělávat studenty rozdílným způsobem a s jiným cílem. Na každý typ školy by proto měly být jiné požadavky, uvádí se v pracovní verzi takzvané Bílé knihy terciárního vzdělávání, kterou má ČTK k dispozici.

S rozdělením studia na několik stupňů (bakalář, magistr, postgraduant) dochází ke kuriózní situaci: když student v červnu končí, tak až do nástupu do dalšího stupně v říjnu je technicky vzato nezaměstnaný. Musí se hlásit na pracovním úřadě, popř. si sám platit zdravotní a sociální pojištění. Přitom studenti často ani žádnou změnu nezažívají a dál pracují ve škole na své diplomové práci.

Jak řekl Galileo, matematika je řečí přírody. Je tedy také řečí vědy. Ale symetrii se dá porozumět i velmi prostým způsobem. Například máte-li soubor nerozlišitelných objektů, takzvaná permutační symetrie znamená jen to, že při vzájemné výměně libovolných dvou objektů souboru se vlastně nic nestane.

Nedostatek míst na právech v žádném případě není otázkou peněz. Jde o levný obor. Naopak většině dobrých škol chybí studenti. Skvělý Matfyz, VŠCHT či ČVUT strádají nedostatkem kvalitních uchazečů. Rádi by tam zvýšili počty absolventů silně poptávaných praxí. Není z čeho.

Mladí lidé chválí pedagogy Mladí lidé, kteří si pro svoje zahraniční studium vybrali právě Regensburg, si pochvalují hlavně vstřícný přístup vyučujících. Velmi dobré je podle nich i zázemí, včetně dobře vybavené knihovny nebo kvalitní jídelna a ubytování.

Je až neuvěřitelné, že se vede seriozní debata o tom, jak a kde se najdou stovky miliard na olympiádu, ale odvážnější nápady na zlepšení úrovně vzdělanosti jsou rutinně odmítány s odkazem na nedostatek peněz. Tak co tedy chceme? Být velmocí mezi oštěpáři (se vším respektem a úctou k všem českým mistrům světa a olympijským vítězům), nebo být vzdělaná země?

Klementinum zoufale potřebuje zvětšit kapacitu skladů a studoven, lepší klimatické podmínky pro knihy. Plánovaná obnova bude stát miliardu korun. Většina změn ale závisí na vzniku nové budovy. Rekonstrukce je rozdělena do tří etap, první už začala. Areál má novou střechu a pokračuje obnova fasády.

Pochybnosti o Julínkově transformaci mám z opačné strany. V jeho pojetí mají být totiž centrem příštího zdravotnictví jednak velké podniky vybírající si pro své zaměstnance z nabídky zdravotních plánů pojišťoven a jednak, a hlavně, zdravotní pojišťovny samotné.

Plány na rekonstrukci Klementina jsou poměrně velkorysé - v knihovně by měla vzniknout několikapatrová studovna, přibýt mají také dva nové přednáškové sály. Část knihovny by měla sloužit Filozofické fakultě Karlovy univerzity. Národní knihovna má od státu slíbeny celkem tři miliardy

V České republice je 192 nemocnic a dvě třetiny z nich jsou privátní. Vyplývá to z údajů Ústavu zdravotnických informací a ze statistiky (ÚZIS) za loňský rok. V budoucnu budou nemocnice, kde je péče vysoce kvalitní, dostávat hvězdičky, jako dnes mají hotely.

„Nová budova technické knihovny bude hotová sice až na konci roku, ale přípravy na stěhování začnou už v jeho polovině,“ potvrzuje mluvčí knihovny Pavel Procházka. Ze Starého Města se do Dejvic přemístí půl druhého milionu knížek. Na

uvolněné místo se po nezbytné rekonstrukci přestěhuje Slovanská knihovna.

Veřejné VŠ získají 1 770 795 tis. Kč. Státní školy a výchovná zařízení mohou počítat s částkou přes 414 miliónů Kč. Uváděné položky v sobě nezahrnují finance, které jsou v rezervním fondu; např. u UK v Praze je to přes 44 miliónů. U MU v Brně přes 422 miliónů.

Odpor vysokých škol proti záměru ministerstva zdravotnictví převést fakultní nemocnice na tzv. univerzitní nemocnice jako akciové společnosti s majoritním zastoupením státu je pochopitelný a oprávněný. Věcný záměr zákona je nepřímou novelou zákona o vysokých školách, jejíž příprava obchází ministerstvo školství. Na řadě míst ukazuje neznalost podmínek fungování VŠ.

Panovník Raneferef Na nejvýznamnějším objevu za ono půlstoletí se všichni shodují: pyramidový komplex panovníka Raneferefa v Abúsíru, který čeští egyptologové odhalili před asi 30 lety.

Problém Národní knihovny není jen Kaplického chobotnice. Klementinum zoufale potřebuje zvětšit kapacitu skladů a studoven. Lepší klimatické podmínky pro knihy. Plánovaná obnova bude stát miliardu korun.