Dopad reformy školství na obyvatele ****************************************************************************************** * Dopad reformy školství na obyvatele ****************************************************************************************** 4.4.2008, 22:10, pořad: Studio STOP Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka -------------------- V rámci reformy veřejných financí prosadila vláda mimo jiné změny v daních  z příjmů. Vzhl snižování daní bylo jedním z velice často zmiňovaných předvolebních slibů. Nestalo se nic Šokující však bylo propočítávání dopadů přijatých změn na kapsy občanů. Výsledkem bylo zji především pro lidi s nižšími příjmy by slibované a prosazené snížení daní ve skutečnosti m její zvýšení. Ne sice letos, ale od příštího roku určitě. To by měly začít platit některé odečitatelných položkách, které by zvýšily daňový základ, a tím i sumu zaplacenou na daníc se tak svým způsobe podařil mistrovský kousek. Splnila by svůj slib o snižování sazeb u da a zároveň by ne tak viditelnou formou dosáhla toho, aby lidé do státní pokladny nasměroval Pokud kabinet hodlá hrát fér a dlouhodobě daně z příjmů skutečně snižovat, pak nemá příliš přemýšlení o tom, jak zmiňovaný rozpor odstranit. Je proto logické, že v této době mají po různé varianty další fáze reformy daňového systému. Co obsahují a jakým směrem mohou daňov České republice posunout, jak se další změny mohou dotknout peněženek občanů, i o tom se m vydání Studia STOP, které připravil Petr Hartman. Pokud budeme hovořit o změnách daní, tak letošního roku platí některé z nich, které v rámci reformy veřejných vláda přijala, napřík výplatní pásce mají takzvanou super hrubou mzdu a ta je jim zdaňována patnáctiprocentní sa nejde o jediné. Jak je hodnotí člověk, který byl hlavním architektem ekonomické části vole ODS, Vlastimil Tlustý? Vlastimil TLUSTÝ, poslanec /ODS/ -------------------- Mělo to být snížení daní a není to snížení daní. Mělo to být zjednodušení daní a také zjed přiznání, stačí se zeptat těch, kteří ho dneska vyplňují a vědí, že to není zjednodušení d k omezení daňových úniků, neobsahuje to žádný zřetelný impuls pro další růst ekonomiky, ta pravda, že je to neutrální, možná však spíše negativní. Já jsem to podpořil proto, že bylo že je to přípravný krok, sice to ještě není reforma, ale je to krok k reformě, ta by teď m ta skutečná reforma přijde, pak je to v pořádku, takže teď to hodně stojí na tom, jaké dal pokud to nepřijde, pak bohužel. Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka -------------------- Pravil Vlastimil Tlustý z ODS. Změny v daních platí od začátku letošního roku, to znamená, v současné době odevzdávali daňové přiznání, tak ty se týkaly daní za rok 2007 a ještě pod pravidel. Zatím jedinou hmatatelnou změnou nebo nějakým výsledkem je fakt, že výběr daní z osob letos v lednu byl rekordní. Konkrétně se vybralo zhruba sedm celých šest desetin mili v meziročním srovnání je to zhruba o dvě stě milionů korun víc. Z tohoto úhlu pohledu by s zdát, že politici slibovali, že lidé budou platit nižší daně, ale tím, že bylo vybráno víc být nemuselo. Ale tam se vysvětluje, že tento paradox je způsoben tím, že naopak někteří p možnost vyhnout se podnikové sazbě daně z příjmů, která je dvacet čtyři procent a vyplatit mimořádnou prémii a tu pak zdanit patnáctiprocentní sazbou a že toto může být právě ta pří tomu skutečně tak, na to odpovídali hosté Studia STOP. Nejprve hlavní ekonom Patria Financ ředitel Národohospodářského ústavu akademie věd a Cerge Univerzity Karlovy Lubomír Lízal. Petr Hartman. David MAREK, hlavní ekonom Patria Finance -------------------- Pravda, může to být jedno z vysvětlení, nabízí se minimálně další dva důvody, proč se vybr rekordní suma a dalším vysvětlením je samozřejmě rostoucí ekonomika, rostoucí objem mezd a základy, ze které se vybírají daně. A do třetice vysvětlením je také to, že reforma daní b tak, aby nejméně ušetřili ti, kterých je nejvíce, to znamená, ty příjmové skupiny, kterých nejvíce, které se pohybují mezi osmnácti až dvaceti čtyřmi tisíci korunami, tak pro ně se zdanění měnilo relativně nejméně. Petr HARTMAN, redaktor -------------------- Mohla se do těchto čísel také nějak promítnout ta takzvaná super hrubá mzda, že lidé vlast vyššího základu? Lubomír LÍZAL, ředitel Národohospodářského ústavu Akademie věd a CERGE Univerzity Karlovy -------------------- Tak pokud to bylo propočteno tak, jak jsme slyšeli, aby to bylo neutrální, tak z tohoto po to vlastně promítnout nemělo, ale pokud skutečně došlo k nárůstu objemu mezd, čili pokud s rostly jako takové, tak samozřejmě potom, vzhledem k tomu, že ten systém momentálně je zce naprosto stejným tempem by měly růst i výběry z daní. Další otázkou je, jestli i v tomto č protože bylo známé v prosinci, jaký bude systém v lednu, do jaké míry byla třeba nějaká ča při výplatě třeba, já bych řekl odměn, čili tam můžou být některé tyto vlivy. Petr HARTMAN, redaktor -------------------- Že se tedy počkalo s vyplácením odměn a nevyplácely v prosinci, ale až v lednu, kdy ta saz fyzických osob byla nižší? Lubomír LÍZAL, ředitel Národohospodářského ústavu Akademie věd a CERGE Univerzity Karlovy -------------------- Tak pokud vlastně ty odměny byly v tom vyšším daňovém pásmu, tak takhle lidé ušetřili, tak mohlo být součástí některých dohod. Petr HARTMAN, redaktor -------------------- A znamená to tedy, že v letošním roce jsme svědky snížení daní z příjmů, ono se hovoří hla fyzických osob, samozřejmě dojde i k poklesu sazby daně z příjmu právnických osob. Znamená snížení daní? David MAREK, hlavní ekonom Patria Finance -------------------- Opravdu celá daňová reforma byla naplánovaná jako fiskálně neutrální, takže na jedné stran klesají, některé se zvyšují. Odneseme si více, prakticky všichni více na mzdách, ale nechá v obchodech kvůli zvýšení sazby, snížené sazby daně z přidané hodnoty a také díky zavedení ekologických daní a zvýšení spotřební daně na tabákové výrobky, takže celkem na daních neu Petr HARTMAN, redaktor -------------------- Zaplatíme víc nebo nezaplatíme, protože zde David Marek už to zmínil, že sice ty sazby u d fyzických osob jsou nižší, ale na druhé straně se skutečně zvyšují některé spotřební daně, hodnoty a tak dále, promítlo se to do růstu cen, ostatně důkazem může být vyšší inflace. Lubomír LÍZAL, ředitel Národohospodářského ústavu Akademie věd a CERGE Univerzity Karlovy -------------------- Tohle to budeme moci říci až tak za rok v okamžiku, kdy budeme vědět, jak vlastně ta daňov dopad během celého roku a také, jak rostla ekonomika jako taková. Čili v tom okamžiku bude objem vybraných daní, ale také budeme znát vlastně velikost hrubého domácího produktu. Petr HARTMAN, redaktor -------------------- Znamená to tedy ale, že hra s čísly je ošidná a že tedy se dá různě tvrdit, že daně se sni vůbec nemusí být pravda a že skutečně nestačí pouze dívat se, dalo by se říci na ty sazby nyní na patnáct procent, plánuje se na dvanáct a půl procenta, mluvím-li tedy o daních z p osob, že to není až tak podstatné? David MAREK, hlavní ekonom Patria Finance -------------------- Tak já myslím, že to je podstatné, nicméně možná, než abychom odvozovali, zda se snížila n daňová zátěž, k tomu asi nebudou postačovat pouze statické výpočty k tomu, abychom hodnoti systém ovlivnil ekonomiku, ale ekonomika je živý organismus a nějakým způsobem také reaguj se změnám daní. To znamená, pokud můžeme propočíst na základě statických výpočtů, že daňov fiskálně neutrální, potom v realitě to může být jinak, protože lidé a firmy prostě zareagu nějakým způsobem, ať už jako pracující nebo jako spotřebitelé. Petr HARTMAN, redaktor -------------------- Znamená to tedy, že po čtvrtroce nemůžeme úplně stoprocentně tvrdit, zda ta reforma přines snížení daní, ale můžeme tvrdit asi to, že ta reforma nepřinesla nějaké zásadní zjednoduše systému v České republice, pokud si pamatuji na nejrůznější předvolební sliby, tak tam se daňový systém cíleně má být tak jednoduchý, že daně zvládne vypočítat každý, že tomu každý nám postačí, dalo by se říci, jedna strana jenom A 4 a nic jiného, ono to tak není, alespo době nesl daňové přiznání, tak viděl, že těch stran je daleko více, jsou tam různé přílohy Lubomír LÍZAL, ředitel Národohospodářského ústavu Akademie věd a CERGE Univerzity Karlovy -------------------- Tak ono to vyplývá trošku z toho, zda se člověk na ty daně dívá jako zaměstnanec nebo jako skutečně to daňové přiznání musí vyplňovat. Čili, pokud se jedná o zaměstnance, tak tam vl žádné zjednodušení nebo uskuteční není, protože stejně to za ně dělá vlastně zaměstnavatel kdy potom lidé to daňové přiznání skutečně vyplňují sami, tak opět v okamžiku, pokud mají ze zaměstnaneckých poměrů, tak to zase není složité, protože tam se jednoduše sčítá, kde v složitosti toho celého systému je, když se začneme bavit o tom, co jsou náklady, co si moh položku, za jakých podmínek, ale opět pro fyzické osoby je to relativně jednoduché. Složit se bavíme vlastně o příjmech z podnikání, tam vlastně nastupuje obrovská škála vlastně růz dalších nařízení. Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka