Studium v zahraničí se prodražuje
7.4.2008, autor: MILOŠ CIHELKA Mnozí studenti si v zahraničí musejí přivydělávat. Pokud tuto možnost nemají, nezbývá než sáhnout do úspor. Ještě před deseti lety představoval český vysokoškolák, který vycestoval na studijní pobyt do zahraničí, spíše šťastnou výjimku. Dnes již není pobyt na některé ze zahraničních vysokých škol ničím mimořádným. Tento trend má však i své méně příjemné stránky - zejména ve finančním zajištění studentů. Příkladem může být program Erasmus, jehož prostřednictvím vyjíždí zdaleka největší počet vysokoškoláků. Program vznikl v Evropě v roce 1987 a české vysoké školy se do něj zapojily ve školním roce 1998/1999. Mezi prvními, kteří si s jeho pomocí vyzkoušeli studium v zahraniční již v tomto roce, byla i Lucie Bergerová. Zimní semestr strávila v Berlíně, kde studovala překladatelství a tlumočnictví. „Do Německa nebo Rakouska jsem se pokoušela dostat několik let. Zkoušela jsem nejrůznější stipendia, například německou DAAD nebo rakouskou agenturu AIA, ale nic nevyšlo, zájemců bylo mnohonásobně víc než míst. Pamatuji si na obrovské stohy přihlášek v agentuře AIA. Až v roce 1998 jsem se dozvěděla o nové možnosti - studiu v programu Erasmus podporovaném EU,“ vzpomíná Bergerová. Dnešní studenti mají šance nepoměrně větší. Zatímco ve zmíněném roce 1998/1999 vyjelo do zahraničí jen něco přes 800 studentů, loni to bylo už přes pět tisíc. Erasmus se stal během této doby po celé Evropě takovým fenoménem, že příběh jeho studentů se stal dokonce námětem stejnojmenného francouzskošpanělského filmu. Ze stipendia jsem ještě ušetřila Zatímco první čeští účastníci programu Erasmus představovali v jistém slova smyslu elitu a tomu odpovídalo i jejich finanční zabezpečení prostřednictvím stipendia, dnes se již za samozřejmost pokládá finanční spoluúčast studentů. „Pokud si dobře vzpomínám, dostávali jsme 720 marek měsíčně plus 350 marek na ubytování. Díky levnému bydlení jsem se stipendiem vyšla naprosto bez problémů, dokonce jsem si z něj i ušetřila a žila z něj ještě několik měsíců po návratu do Prahy,“ popisuje své zkušenosti „studenta z první vlny“ Bergerová. Naopak Lukáš Matuška z Fakulty sociálních věd UK, který s Erasmem vyjel vloni také do Berlína, v závěrečné zprávě přiznává, že ke stipendiu okolo 350 eur měsíčně připlácel dalších 50 až 100 eur ze svého. Ještě tvrdší finanční podmínky popisuje Marie Brožová z Pedagogické fakulty UK, která v loňském školním roce pobývala jeden semestr na Universidad Complutense de Madrid. „Madrid je velmi drahý, moje stipendium pokrylo téměř jen náklady na bydlení. Musela jsem být dotována rodinou skoro dalšími 70 tisíci korun,“ uvádí Brožová. I když jsou na tom čeští studenti zpravidla o něco lépe než třeba jejich polští či maďarští kolegové, často jim při pobytu v zahraničí nezbývá než přivydělávat si na místě brigádou. To ovšem přichází v úvahu pouze v regionech, kde je dostatek pracovních míst. Zatímco tedy například studentka, která pobývala v německém přístavním a obchodním centru Hamburku, si možnosti přivýdělku pochvaluje, mladí lidé, kteří využili možnosti studovat například ve Zhořelci, jenž se nachází v bývalém východním Německu na polských hranicích, vidí šance získat jakékoli přijatelně placené brigádnické místo jako něco takřka nemožného. Výše stipendia je přitom obvykle stejná pro celé Německo. Informace pro uchazeče o studium v zahraničí na straně V *** Čeští studenti v zahraničí V rámci programu Erasmus 1998/1999 879 1999/2000 1249 2000/2001 2001 2001/2002 2533 2002/2003 3002 2003/2004 3589 2004/2005 4178 2005/2006 4725 2006/2007 5079 V zemích EU (2006/2007) Německo 1020 Francie 606 Španělsko 424 Británie 409 Finsko 308 Rakousko 291 Nizozemsko 263 Portugalsko 233 Itálie 210 Dánsko 180 Švédsko 178 Belgie 172 Polsko 147 Řecko 97 Slovensko 96 Slovinsko 72 Irsko 70 Litva 47 Maďarsko 28 Estonsko 20 Rumunsko 14 Bulharsko 11 Lotyšsko 8 Malta 3 Kypr 2 Lucembursko 2 V zemích EU (1998/1999) Německo 238 Británie 158 Francie 98 Rakousko 75 Nizozemsko 55 Španělsko 54 Belgie 36 Švédsko 35 Finsko 34 Portugalsko 32 Zdroj: Národní agentura pro evropské vzdělávací programy |
|