Univerzitní lekce od císaře Karla












            ******************************************************************************************

            * Univerzitní lekce od císaře Karla
            ******************************************************************************************
            7.4.2008, autor: Mirek Topolánek

            Nejstarší univerzita ve střední Evropě slaví 660 let. Osvícený krok Karla IV. přinesl do č
            excelentní vzdělání, přitáhl nejlepší evropské mozky a učinil z Prahy významnou vědeckou m
            dobrý příklad i pro dnešek, kdy se snažíme vrátit na špičku vědy a výzkumu.

            Karel IV. založil univerzitu s výslovným cílem, aby poskytovala to nejlepší dosažitelné vě
            bezpochyby podařilo. Dobré jméno jeho univerzity nezničil dokonce ani komunismus a diplomy
            jako jedné z mála v komunistických zemích se uznávaly i ve svobodném světě.


            Cogito ergo pro-sum


            Úspěch Karlovy univerzity stál na jedné ústřední hodnotě: na svobodě. Univerzita by se nik
            čím je, kdyby byla řízena státem a kdyby nebyla otevřena studentům a profesorům všech zemí

            Fenomén akademických svobod je úzce spojen s úspěchem evropské civilizace. Svobodné bádání
            podnikání tvoří základ tisícileté prosperity, ze které těžíme dodnes. Šíření vzdělání, kte
            jako jinde omezeno na úzkou kastu vyvolených zasvěcenců, stejně jako podpora vědy z nestát

            umožnilo vytvořit mohutný intelektuální potenciál. Na ten navazoval rozvoj vynálezů, paten
            z nějž těžila průmyslová výroba. Právní a společenské vědy zase pomohly vytvořit instituci
            v němž se dařilo svobodné aktivitě. Univerzita tak nebyla »jen« centrem vzdělanosti, ale i

            formovala českou společnost. Vědecký přístup, důraz na fakta, diskusi a hodnocení rozhoduj
            v oblasti bádání, ale v každé lidské činnosti.
            Včetně politiky - míra její iracionality jen odráží míru iracionality celé společnosti. Pl

            úměra: čím méně iracionálního chování, čím méně populismu, tím bohatší a stabilnější země.
            rostoucím vzděláním roste informovaná účast občanů na veřejném dění a odolnost vůči demago


            Co by vládě řekl císař

            Univerzitě do značné míry vděčíme za to, čím jsme. Český vědecký lesk nicméně za čtyřicet 

            poněkud zmatněl. Přes dílčí úspěchy se ho za uplynulých skoro dvacet let nepodařilo zcela 
            proto, že jsme se odchýlili od principů, jež přinesly úspěch středověké Univerzitě Karlově
            školství a věda je dnes svázáno byrokratickými předpisy daleko více než v době Karla IV. V

            příliš malou odpovědnost za výsledky, příliš málo možností získávat soukromé zdroje. Místo
            ústavů, jaký založil císař Karel, dnes roztříštěně podporujeme hromadu průměrných škol a t
            Výsledky jsou známy. Málo skutečně špičkových vědeckých výsledků, ještě méně patentů, inov

            technologií uvedených do praxe. Abychom to změnili, přijala vláda zásadní reformu podpory 
            vytváří nová pravidla pro rozdělování peněz z fondů EU. Cílem je, aby peníze dostávaly špi
            na základě skutečných měřitelných výsledků a aby se posílila svoboda (a tím i odpovědnost)

            Můžeme se poučit u Karla IV. Vláda je tu od toho, aby univerzitám vytvořila podmínky, ve k
            svobodně rozvíjet. Ale pak už by jim do toho neměla mluvit. Potřebujeme porazit tyranii pr
            ti nejlepší. Užitek z toho budeme mít všichni.


            ***


            Místo excelentních ústavů, jaké založil císař Karel, dnes roztříštěně podporujeme hromadu 
            týmů.