Zástupci některých škol by chtěli více míst v radě pro výzkum

Praha 15. dubna (ČTK), autor:  Pavla Palaščáková Václav Hrníčko mkv

Zástupci některých vysokých škol by si přáli větší zastoupení škol ve vládní Radě pro výzkum a vývoj. V současnosti jsou v patnáctičlenné radě zastoupeny čtyřmi členy, měla by jich tam ale být polovina, uvedla například Univerzita Karlova v Praze (UK). Škola by si navíc v radě přála přímo svého reprezentanta.      

Rada je odborným a poradním orgánem vlády, jejím předsedou je premiér Mirek Topolánek (ODS). UK považuje radu za klíčový orgán, který stanovuje priority vědy a zabývá se také čerpáním prostředků z evropských zdrojů. Přestože se vysoké školy významně podílejí na vědecké produkci, nemají v současnosti v radě odpovídající zastoupení, tvrdí škola.      

"V roce 2000 tvořili odborníci a pracovníci univerzit celou polovinu této rady, nyní v roce 2008 jde o čtvrtinové zastoupení. A to navzdory tomu, že vědecký výkon vysokých škol dosahuje zhruba 60 procent výkonu celé ČR," uvedl mluvčí UK Václav Hájek.      

Podotkl také, že UK samotná se na české vědecké produkci podílí z jedné třetiny, ale zastoupení v radě nemá. Škola by si přála, aby ji tam reprezentoval jeden zástupce, případně zástupci dva.      

"Určitě bych si představoval větší zastoupení škol," řekl ČTK rektor Českého vysokého učení v Praze (ČVUT) Václav Havlíček. Také on si myslí, že reprezentace v radě neodpovídá vědeckým výstupům vysokých škol. Uvedl, že by byl pro to, aby měla větší zastoupení v radě i Akademie věd (AV). Podle něj by vysoké školy mohly mít v radě dohromady s ní přes polovinu členů.      

I předseda AV Václav Pačes ČTK řekl, že dvě místa, která akademie v radě má, nepovažuje za dostatečné zastoupení. "Vždycky jsme usilovali alespoň o tři místa," řekl. Uvedl však, že se mu nelíbí, že je rada v současnosti "zastupitelským orgánem". Podle jeho představ by jí měl předsedat vicepremiér, který by měl na starosti jenom vědu, a zasedat by v ní měly nezpochybnitelné osobnosti, které by neobhajovaly svůj resort, ale vědu jako celek.      

Podle místopředsedkyně rady Miroslavy Kopicové trvalo dlouho, než se podařilo složení rady "vybalancovat" tak, aby zohledňovala zájmy všech, kterých se věda týká. "Musejí v ní být také zástupci soukromé sféry, tedy ti, kteří do vědy investují a její výsledky odebírají," uvedla. Řekla, že rada navíc nepracuje způsobem, kdy by záleželo na každém hlase, ale rozhoduje konsenzuálně.      

Kopicová je však ochotná o složení rady se zástupci škol jednat, pokud přijdou s konkrétním návrhem na změnu. Cestou však není další navyšování členů orgánu, dodala.      

Rada by se podle ní měla v blízké době personálně měnit, zatím však není jisté, kdy se tak stane. Zvažuje se totiž, zda nebude lepší počkat s výměnou týmu na dokončení příprav reformy výzkumu a vývoje, která se týká zejména hodnocení a financování vědy. Podle Kopicové totiž hrozí, že by se noví členové obtížně orientovali v detailních problémech reformy.