Argumentů proti akciovým společnostem je mnoho. Samo ministerstvo chce například fungování takových společností upravit výjimkami a novými pravidly, mnohdy jdoucími proti podstatě obchodních společností. Vnucuje se proto otázka, proč tedy vlastně vycházet z modelu komerční firmy, jejíž základní povinností je vytvářet zisk pro své akcionáře a kde možnost veřejného financování je evropskými pravidly omezena.

Peníze z unijních fondů budou pro české vědce, výzkumné ústavy a pro vysoké školy připraveny zřejmě až letos v létě – tedy aspoň o čtvrt roku později, než se čekalo.

Historické skalpely, injekční stříkačky a další nástroje, jež používali lékaři v 18. až v první polovině 20. století, budou od pátku 4. dubna k vidění ve výstavních prostorách pražské Novoměstské radnice.

Dnes se koná diskusní odpoledne s názvem Křeslo pro Fausta, do kterého usedne Vladimír Bencko, přednosta Ústavu hygieny a epidemiologie 1. LF UK a VFN. Ten bude hovořit na téma Lesk a bída aneb šance a úskalí primární prevence naší doby.

Třetí takový projekt, který Akademie věd se rozhodla na této úrovni podporovat, je takzvaný projekt BIOCEV, což je představa společného pracoviště pro biotechnologie a biomedicínský výzkum, společný pracoviště nebo společný projekt několika Ústavů Akademie věd a dvou fakult Karlovy univerzity.

Univerzita Karlova v Praze (UK) uspořádá v souvislosti s 660. výročím svého založení o nadcházejícím víkendu v Karolinu dny otevřených dveří. Návštěvníci budou mít možnost pokládat dotazy pracovníkům Ústavu dějin UK a archivu UK, sdělil ČTK mluvčí školy Václav Hájek.

Lékařské nástroje, ze kterých mnohdy mrazí v zádech. Například tímhle se otevírala lebka, bez narkózy. Dřevěné rukojetě zase pamatují dobu, kdy neexistovala sterilizace. Tohle je předchůdce moderní plastické chirurgie, narovnávač nosů na noc. A model, který dnešní medici už neznají, na něm se učili, jak například vzniká šilhavost.

O víkendu se v Pražské Celetné ulici tvořily dlouhé fronty. Příčinou bylo zpřístupnění historických prostor Karolina, které Karlova univerzita otevřela veřejnosti u příležitosti 660. výročí svého založení.

České vysoké školství a věda je dnes svázáno byrokratickými předpisy daleko více než v době Karla IV. Vedení škol má příliš malou odpovědnost za výsledky, příliš málo možností získávat soukromé zdroje. Místo excelentních ústavů, jaký založil císař Karel, dnes roztříštěně podporujeme hromadu průměrných škol a týmů.

Zájem o návštěvu historické budovy byl obrovský Brána Karolina v Železné ulici se pro návštěvníky otevřela v sobotu v 10 hodin, před vstupem se rychle vytvořila několikasethlavá fronta. „Lidé tu čekají zhruba půl hodiny až hodinu, než je můžeme pustit dovnitř,“ potvrzuje muž v historické uniformě fakultního pedela, který nesmí chybět u žádné univerzitní ceremonie. Kolem něj prochází lidé po skupinách do komplexu.

Historická žezla fakult, středověká sklepení nebo reprezentační prostory si mohli o víkendu prohlédnout návštěvníci dne otevřených dveří. Ten uspořádala v historickém areálu Karolina Karlova univerzita u příležitosti 660. výročí založení školy.

Ještě před deseti lety představoval český vysokoškolák, který vycestoval na studijní pobyt do zahraničí, spíše šťastnou výjimku. Dnes již není pobyt na některé ze zahraničních vysokých škol ničím mimořádným.

Tento trend má však i své méně příjemné stránky - zejména ve finančním zajištění studentů. Příkladem může být program Erasmus, jehož prostřednictvím vyjíždí zdaleka největší počet vysokoškoláků.

Kdo nejde na Univerzitě Palackého v červnu ke státnicím, jako by je neudělal, a v září tak má před sebou automaticky jen opravný pokus.

Přes třináct set studentů a sedmdesát univerzitnách pedagogů proto podepsalo petici „Legalizace září“ a zítra ji hlavní iniciátoři ponesou k děkanovi. Usilují, aby byl zářijový termín státních závěrečných zkoušek uznaný jako řádný. Především posluchačům, kteří studují kombinaci dvou oborů, stávající systém komplikuje ukončení studia.

Ty změny za poslední dvě desetiletí jsou opravdu obrovské, skoro by se v některých aspektech chtělo říct neuvěřitelné. Počínaje tím, že samozřejmě máme některé nové fakulty, některé fakulty bylo třeba po konci toho starého režimu dosti zrekonstruovat. A já bych řekl, že ta hlavní změna je ta rekonstrukce tím Sovětským svazem ovlivněného systému, kdy vlastně věda byla vyhnána z univerzit, což je nesmyslné. Jaksi to, co dělá univerzitu univerzitou, je ta vědecká práce. A v tomto ten náběh té vědecké práce je opravdu udivující.

O založení univerzity v Praze uvažoval už český král Václav II., protože ale takový krok znamenal prestiž samotného panovníka, stavy mu to nedovolily. Nejstarší univerzita v Česku funguje pod názvem Karlova tak, jak jí známe dnes teprve od roku 1920, když jí Karel IV. zakládal, dal jí jméno Pražská.

V celé řadě klubů v Praze, v Hradci Králové, v Plzni probíhá možnost pro naše studenty zdarma účasti na různých kulturních akcích.

Oni mají společného zejména to, že bez jakýchkoli problémů dosáhnou na tu největší poctu, kterou Univerzita Karlova umí dát lidem, kteří se zasloužili vědecky a společensky, takže to je to nejhlavnější, ale jinak je na nich zajímavé naopak to, že taky je mnoho věcí, které společného nemají, my jsme schválně chtěli, aby i ta sestava trošku ukazovala tu obrovskou šíři univerzity. Jsou tam lidé od lékařů po právníky, máme tam vlastně člověka, který je špičkou v materiálové fyzice.

To samozřejmě navazovalo na poměrně už dlouho tradici kvalitního studia v Praze při různých kostelech, při klášterech zejména, ale řekli bychom v dnešní terminologii, že to bylo spíš takové jakoby středoškolské vzdělávání a z toho se vlastně vydestilovalo to nejlepší směrem do té univerzity, a taky z ostatních univerzit. To myslím je důležitý aspekt, že už v tom začátku rovnou to byla velmi mezinárodní záležitost.

Vědecká rada pražské Karlovy univerzity udělila na slavnostním zasedání u příležitosti šesti stého šedesátého výročí založení školy čtyři čestné doktoráty. V Karolinu je převzali odborníci na římské právo, filozofii, farmakologii a materiálovou fyziku z Nizozemska, České republiky, Japonska a Velké Británie.

Dobové skalpely, přístroje k otvírání lebky či injekční stříkačky, jaké používali lékaři už v 18.století, jsou k vidění do 23. dubna ve výstavních prostorách Novoměstské radnice.

A právě o uplynulém víkendu se Karlova univerzita rozhodla oslavit své narozeniny mimořádným dnem otevřených dveří, kdy se mohla veřejnost podívat do jinak nepřístupných historických prostor Karolina.

Čtyři čestné doktoráty udělila včera Univerzita Karlova třem zahraničním a jedné české osobnosti. Slavnostní akt byl jedním z vrcholů letošních oslav 660. výročí založení univerzity.

Zubních lékařů, kteří přijímají nové pacienty, je v celé zemi málo. Nejinak je tomu i na Hradecku. Podle slov odborníků však bude situace ještě horší.

„V rámci hradeckého okresu pracuje pouze 188 dentistů,“ uvedl Vít Hrubecký, mluvčí České stomatologické komory pro Královéhradecký kraj.

Z tohoto celkového počtu je jich 108 soukromých, 34 odborníků pracuje na hradecké stomatologické klinice Fakultní nemocnice, zbytek tvoří důchodci či lékařky na mateřské dovolené.

Ministr zdravotnictví Tomáš Julínek dostal včera od vlády zelenou pro svou reformu českého zdravotnictví. Nebylo to však zadarmo. Především na nátlak KDU-ČSL, jedné z koaličních stran, bude mít budoucí paragrafové znění příslušného zákona trochu jinou podobu, než Julínek předpokládal.

Student se totiž v práci písemně zavazuje, že ji vyhotovil sám. »Navíc je to porušení autorských práv. Dílo vytvořil někdo jiný a student ho vydává za své,« vysvětluje Veronika Křesťanová z Právnické fakulty Univerzity Karlovy.

Zlínská firma Petra Lukáče www.referatyzababku.cz našla dobrý způsob, jak vydělat na lenosti a pohodlnosti vysokoškoláků. Přímo »na klíč« jim nabízí zpracované bakalářské, diplomové či rigorózní práce. Stačí jen zaplatit pár desítek tisíc korun a počkat několik měsíců.

Chcete učit na základní škole, ale nemáte požadované vysokoškolské vzdělání? Nevadí. K výkonu učitelské profese bude zřejmě stačit pouhá maturita. Uvažuje o tom návrh novely zákona o pedagogických pracovnících z dílny ministerstva školství, které řídí Ondřej Liška (SZ). Právo má tento dokument, proti němuž už chystají děkani pedagogických fakult ostré protestní akce, k dispozici.

Zástupci některých vysokých škol by si přáli větší zastoupení škol ve vládní Radě pro výzkum a vývoj. V současnosti jsou v patnáctičlenné radě zastoupeny čtyřmi členy, měla by jich tam ale být polovina, uvedla například Univerzita Karlova v Praze (UK). Škola by si navíc v radě přála přímo svého reprezentanta.      

Bitva o to, zda máme platit u lékaře, má další pokračování a politici si pro ni našli nové hřiště. V jejich kolbiště se dnes změnily prostory Ústavního soudu, kde se jednalo právě o regulačních poplatcích.

Mohli bychom tak zjednodušeně říci, že absolventem je ten, kdo vychodil školu. A v tom možná tkví hlavní problém pojetí statutu absolventa. Totiž uvažujeme-li o absolutoriu, pak považujeme období studia za jakousi uzavřenou životní kapitolu a snažíme se začít úspěšně novou etapu, etapu budování profesní kariéry a sociálně ekonomického růstu. Budujeme svůj sociální statut a snažíme se být úspěšní v tom, co děláme.

Aktuální stav je bohužel velmi neuspokojivý. Vláda minulý týden schválila věcný záměr zákona ve verzi, která je nejen nepřijatelná pro UK, ale může znamenat ohrožení odborné péče v těchto nemocnicích a ztrátu vlivu univerzit na výuku a lékařský výzkum. Komunikace ministerstva zdravotnictví se mně špatně hodnotí, ve skutečnosti totiž žádná není, pouze se vždy dozvíme, že předložený návrh je jediný možný.

Dřevěná socha bez tváře, drobné úlomky papyrů a nažloutlý reliéf, z nějž až při pohledu z blízka vystoupí postava černého faraóna Taharky – to jsou nejvzácnější exponáty nově otevřené výstavy v Lichtenštejnském paláci na pražské Kampě, která ukazuje úspěchy české egyptologie.

Padesátiny Českého egyptologického ústavu se neslaví jen v Praze. V káhirském muzeu připravili také velkou výstavu těch nejvzácnějších předmětů, které čeští archeologové v Egyptě objevili a na americké univerzitě v tomtéž městě se bude konat velká fotografická výstava.

Přetíženost našeho práva a snaha zlepšit poslání soudů v našem právním systému byly nosnými myšlenkami vystoupení předních ústavních činitelů ČR na slavnostním zasedání Vědecké rady a Akademického senátu Právnické fakulty Univerzity v Praze u příležitosti 660. výročí založení Univerzity Karlovy dne 17. dubna 2008.

Bílá kniha rozděluje univerzity na výzkumné a ostatní. Předpokládá tedy, že by se na univerzitách dělal i základní výzkum. Děje se tak všude na světě, hnacím motorem výzkumu jsou často mladí doktorandi.

Když MF DNES před šesti měsíci testovala, jak obtížné je najít zubního lékaře ochotného přijmout nového pacienta, uspěli jsme v Plzni pouze u tří z dvaceti oslovených. Protože si na podobnou zkušenost stěžuje řada pacientů, zveřejnila Česká stomatologická komora seznam zubařů, kteří jsou ještě ochotni přijímat pacienty. Informace se objevila na webu komory na adrese http://domino.dent.cz/csk/seznamcl. nsf.

Zachycují život v divočině a prožívají při tom NEUVĚŘITELNÁ DOBRODRUŽSTVÍ. „Pravděpodobně jsme byli první lidé, které tenhle tučňák císařský kdy spatřil,“

Průměrné měsíční náklady vysokoškoláka přesahují pět tisíc korun měsíčně. V případě soukromých škol se náklady zvyšují i o desetitisíce korun. Navíc musí student počítat s výdaji na notebook a další učební pomůcky.

Chodím ve tmě po pláži mezi odpadky. Všechno tu je navlhlé, to jak od Atlantiku přišla vydatná mlha. Na čele mám baterku, v jejím světle občas zahlédnu toulavého psa, který mě zpovzdáli doprovází. Vždy když na něj posvítím, zmizí do tmy. Kvůli němu však tady nejsem. Ani já, ani další členové výpravy, kteří se jako hejno světlušek rozptýlili po pláži

Tajemství egyptské pouště a pyramid, které pomáhají odhalovat i čeští egyptologové, je námětem výstavy Odkrývání starého Egypta, která je do konce týdne k vidění v Lichtenštejnském paláci na pražské Kampě.

Z mrzáků žebrajících o almužnu vychovat plátce daní. S takovou myšlenkou začínal v dubnu 1913 v malém domečku na pražském Vyšehradě svojí činnost Jedličkův ústav. Na svoji dobu vzniklo neobyčejně moderní zařízení pro péči o tělesně postižené se školou i dílnami.

Každý student, který je na vysoké škole v jiném městě, řeší dilema: bydlet na koleji, nebo si sehnat »privát«? Jednoznačně však nelze říci, která varianta je výhodnější. Bydlení v nájmu se vyplatí při velkém počtu studentů bydlících pohromadě ve větším bytě. Pokud by ale chtěl bydlet sám v garsonce, je to nevýhodné. Byty této velikosti se oproti kolejím nevyplatí v žádném městě.

„Majáles bude více studentskou veselicí,“ slibují organizátoři čtvrtého pražského Majálesu, který zítra odpoledne začne v areálu kempu a koupaliště Džbán v Praze 6.

„Majáles ale není pouze o hudbě, součástí oslav a her, na kterých nesmí žádný student chybět, je i volba krále,“ vysvětluje hlavní pořadatel Michal Šamánek.

Letos budou studenti vybírat ze tří kandidátů. „O trůn krále majálesu se uchází studenti tří pražských vysokých školy - UK, VŠE a ČVUT,“ říká další pořadatelka Alžběta Pavlínová. Nový král tak vystřídá Kampusáka z University Karlovy, který svůj vítězný program minulý rok postavil na boji za nový kampus pro tuto školu.

Myslíte si, že už v Praze nemáte možnost přihlásit se na vysokou školu, kde se neplatí školné? Pokud nechcete studovat zrovna angličtinu nebo psychologii na Univerzitě Karlově, máte ještě do zítřka čas poslat přihlášku. Například na Strojní fakultu Českého vysokého učení technického v Praze se můžete hlásit do 30. dubna, stejně tak jako na Vysoké škole uměleckoprůmyslové na obor obecná teorie a dějiny umění a kultury.

Více než pět tisíc českých studentů studuje v současné době na vysokých školách v zahraničí v rámci programu Erasmus a zájem o toto studium rok od roku prudce roste. Že jste o tomto programu ještě neslyšeli? Na světě je už jedenadvacet let a díky němu mohou i čeští vysokoškoláci tři měsíce nebo i celý rok studovat na některé evropské vysoké škole, která je zapojena do takzvaného Programu celoživotního učení (Lifelong Learning Programme - LLP).

Chcete vědět, jaké jsou vaše šance na přijetí na vytouženou vysokou školu? Samozřejmě, že záleží především na tom, jak jste připraveni k přijímacím zkouškám, ale napoví i procento přijatých z loňského akademického roku.