Topolánek otevře univerzity, rektoři mají námitky ****************************************************************************************** * Topolánek otevře univerzity, rektoři mají námitky ****************************************************************************************** 22:00, 12.5.2008, autor: Petr Holub Praha - Premiér Mirek Topolánek představil reformu vysokých škol. Tzv. Bílou knihu, která označil za jeden z důvodů, proč vláda nesmí rezignovat. Z dokumentu, který má redakce Aktuálně.cz k dispozici, vyplývá, že hlavním plánem Topolánk přístup na vysokou školu každému, kdo bude mít zájem. "Ve školách nesmí vládnout ani elitářství, ani rovnostářství. Vysokoškolské vzdělání bude závodem, na jehož start se může postavit každý," shrnul premiér. Ministr školství Ondřej Liška dodal, že není možné čekat. "Plýtváme lidským zdroji, když z dělnických rodina mají vůbec nejmenší šanci na vysokoškolské vzdělání z celé Evropské unie údaje Eurostatu. Z nich vyplývá, že pouze 9 procent dětí z dělnických rodin studuje vysokou školu, což je š u dětí vysokoškoláků. V Evropské unii mají děti vysokoškoláků obvykle jen dvojnásobnou šan Zásah do akademické samosprávy Vládní iniciativa však nevzbudila velké nadšení u vysokoškolských hodnostářů. Nejtvrdší je konference rektorů, podle níž je třeba Bílou knihu úplně přepracovat. "Některé navrhované postupy lze v tomto směru akceptovat, jiné se nabízejí k podrobné disk rozporuplné; mnohde si protiřečí i jednotlivé kapitoly Bílé knihy," stojí v oficiálním sta Rektorům nejvíc vadí chystané zásahy do samosprávy vysokých škol a také změny ve financová výzkumu. Podle Bílé knihy by napříště neměl rektora volit akademický senát, hlavní slovo dostane sp členy by přitom jmenoval ministr školství na návrh politiků, podnikatelských sdružení a ak "Nevěřím, že by to mohlo fungovat. Mám výhrady k tomu, jak do řízení škol zasahují některé tohle je změna k horšímu. Podobně funguje zatím jen Rada ČT a to se nelíbí nikomu," říká s Zlatuška, který byl šest let rektorem Masarykovy univerzity. Rektor jako manažer Liškův náměstek Vlastimil Růžička tvrdí, že obavy jsou předčasné. "Není rozhodnuto, že rek volit správní rada. Ale určitě chceme, aby se změnil současný stav, kdy volí jediné těleso Senát," vysvětlil. Volba správní radou má uvolnit rektorům ruce, aby mohli univerzitu řídit podle manažerskéh jasně definovanou pravomocí a odpovědností za splnění úkolů, které správní rada schválí. Prostřednictví správní rady může univerzita lépe odpovídat na požadavky veřejnosti, včetně a regionálních samospráv. Vědci nemusí učit Rektoři mají obavy i z toho, jak chce stát napříště financovat univerzitní výzkum. "Jeho f odděleno od peněz na vzdělávání. Důsledkem může být, že většina škol vůbec žádný výzkum ne varuje Zlatuška. Návrh podle něho umožňuje, aby školy zakládaly výzkumné ústavy, které se soustředí na získ grantů. V tom mohou být úspěšné, jejich odborníky však nic nedonutí, aby se podíleli na vý nebudou mít žádný zisk. Pokud nebudou nejlepší experti učit, nemohou univerzity vychovat tak kvalitní absolventy, kdyby nejlepší učili. Platit ty nejlepší Podle Topolánka je ovšem třeba finance na výuku a na výzkum oddělit. Zatímco výuka se bude normativů na žáka, výzkumníci dostanou peníze za výkon, tedy za konkrétní vědecké publikac "Mnohem více peněz musí dostat pracoviště, kde je špičkový výzkum," vysvětlil premiér. Nen rozdělovat výzkumné dotace jako dosud každé vysoké škole, která o ně požádá. Reformátorům zatím není úplně jasné, jak motivovat pracovníky výzkumných ústavů založených aby se účastnili výuky. "Je těžké předjímat, do jaké míry bude vnitřní uspořádání univerzity určeno zákonem. V kaž univerzity měly mít daleko větší autonomii, když budou rozhodovat o svém vnitřním uspořádá dnes," odkládá definitivní odpověď i v tomto případě náměstek Růžička. Rektoři pro školné Model financování samotné výuky naopak univerzity chválí. Jeho součástí jsou příjmy ze školného, navržený model přitom zabezpečuje dostatečnou sociá kdo chtějí studovat. "Cílem není zavést školné, ale otevřenost univerzitního systému," zdůraznil Topolánek. Proto se změní postavení studentů, které dnes stát nepovažuje za dospělé. Jejich studium s ale jen nepřímo prostřednictvím sociálních dávek, anebo daňových úlev jejich rodičům. Právě tento přístup víc pomáhá dětem z bohatých rodin a nestačí k tomu, aby zajistil stejn studentům. To se změní, až se zavede nový model, podle kterého budou studenti hospodařit sami. Každý dispozici základní studijní grant ve výši 900 korun měsíčně, rozšíří se nabídka sociálních bude nově nabízet studijní půjčky a odpustí daně za brigády. Školné ani půjčky nemusí studenti splácet během studia, ale až začnou po dokončení školy v Definitivní verzi Bílé knihy dokončí tým expertů na ministerstvu školství do konce roku, p by měl schválit parlament do konce volebního období.