VŠ budou do tří let v propadu čtyř miliard

27.5.2008, autor: Marek Přibil

Rada vysokých škol se ostře pustila do vlády kvůli financování veřejného vysokého školství. Tvrdí, že vysoké školy dostanou v příštím roce od státu na výuku méně peněz než letos. Politici ale slibovali před volbami pravý opak.

Podle rady, která je ze zákona orgánem reprezentace vysokých škol, jedná vláda v přímém rozporu se svým programovým prohlášením a programy politických stran.

„Návrh rozpočtu na rok 2009 a střednědobý výhled rozpočtu vysokých škol na léta 2010 a 2011 tak, jak byly předloženy ministerstvem financí dne 21. února 2008, nezajišťují financování veřejných vysokých škol v takové reálné výši jako v tomto roce,“ uvádí rada v aktuálním stanovisku, které má Právo k dispozici. Pokud se vezme v úvahu očekávaná míra inflace a předpokládaný růst mezd, dosáhne podle rady deficit rozpočtu vysokých škol 1,7 miliardy v roce 2009, o rok později 3,1 miliardy a v roce 2011 už čtyři miliardy korun. Přitom Strana zelených, která školství spravuje, před volbami slibovala Vysoké školy bez přijímaček a školného. V překladu to znamená, že se měly brány VŠ doširoka otevřít.

Jenže Rada vysokých škol teď poukazuje na to, že všechny úvahy o „katastrofálním“ deficitu vycházejí z předpokladu, že nedojde k meziročnímu růstu počtu nově přijatých studentů veřejných VŠ. Kdyby se počet posluchačů ještě zvýšil, byl by deficit přirozeně ještě daleko vyšší.

V roce 2001 měly přitom vysoké školy 203 500 studentů, letos už jich v nich je více než 344 tisíc, z toho skoro 208 tisíc v bakalářských studijních programech. „Pokud by opravdu došlo k takovému snížení prostředků na vzdělávací činnost, šlo by nepochybně o popření priorit a programového prohlášení vlády,“ řekl Právu rektor Univerzity Karlovy Václav Hampl.

Dodal, že takový vývoj by pro UK znamenal snížení objemu vzdělávací činnosti. „Nebylo by ho totiž možné kompenzovat z jiných zdrojů. Nicméně doufáme, že se tyto churné scénáře nebudou realizovat.“

Záleží na Liškovi

Rada však varuje, že i kdyby se příští rok zachovala nominálně stejná výše příspěvku na vzdělávací činnost jako letos, chybělo by v rozpočtu, bez zohlednění inflace a růstu mezd, při stejném počtu studentů přijímaných do 1. ročníku 650 miliónů Kč. A to vzhledem k růstu počtu studentů ve vyšších ročnících.

„Střednědobé výdajové limity pro jednotlivé kapitoly státního rozpočtu jsou stanoveny. Záleží pak na samotných správcích kapitol, v tomto případě na ministru školství, jak rozdělí celkové prostředky na priority v rámci své kapitoly,“ řekl Právu mluvčí financí Ondřej Jakob.

Vyjádření ministerstva školství o tom, jak hodlá situaci řešit, se Právu nepodařilo získat. Nicméně slíbilo, že se v nejbližší době vyjádří.