Děkani tvrdě kritizují reformu vysokých škol

23.5.2008 autor: Marek Přibil

O Bílé knize, jež bude základem pro nový vysokoškolský zákon, se má diskutovat do konce roku.

            Už nyní ale vzbuzuje kritické reakce ze strany představitelů vysokých škol. Ti tvrdí, že plánovaná reforma terciárního vzdělávání povede k malé odolnosti škol vůči politickým a lobbistickým tlakům a že prioritou je školné.

„Omezí akademické svobody“

Bílou knihu terciárního vzdělávání představil 12. května premiér Mirek Topolánek a ministr školství Ondřej Liška (SZ). Posluchači VŠ se podle ní mají dostat do postavení klientů svých částečně manažersky řízených univerzit.

            Děkani pedagogických fakult ale varují. „Některé závěry Bílé knihy by mohly vést k silnému omezení akademických svobod a pravomocí akademických senátů,“ napsali ve Výzvě akademickým obcím vysokých škol ČR.

            Jejich připomínky si tak už nyní berou na paškál záměr, aby rektory nevolily akademické senáty, ale správní rady, např. ze třetiny jmenované ministry školství a financí, ze třetiny volené akademickou obcí a ze třetiny hejtmanstvími a profesními svazy. Obávají se, kdo bude o chodu škol rozhodovat.

           „Odmítáme oslabení akademické samosprávy vysokých škol ve prospěch zvýšení vlivu státních, respektive politických struktur na vysoké školy a jejich posunu k tržnímu modelu řízení a chování,“ uvádějí děkani a uzavírají, že plánovaná reforma dle Bílé knihy směřuje k malé odolnosti vysokých škol vůči politickým a lobbistickým tlakům.

            Možnou likvidaci akademické samosprávy kritizuje ve svém stanovisku, které má Právo k dispozici, i Rada vysokých škol. Dodává, že je sice nesporné, že velmi dobrá úroveň manažerského řízení představuje nutnou podmínku pro moderní, kvalitní a společensky úspěšnou vysokou školu. „Nesmí však likvidovat akademickou samosprávu, která představuje nezbytnou demokratickou hodnotu.“ (Bílá kniha) navrhuje proměnit i způsob financování studia rostoucího počtu posluchačů VŠ. Rada vysokých škol však upozorňuje, že nedostatečně řeší základní problém – celkové podfinancování vysokého školství.

„Prioritní zájem se soustřeďuje na odložené školné, které však fakticky představuje dosud neprůchodný politický problém s velmi nejasnou perspektivou dalšího vývoje.

            V záležitosti školného rovněž chybí seriózní analýzy sociálních dopadů, a to zejména ve vztahu k dluhovému zatížení budoucích absolventů s možnou širokou škálou možných sociálních dopadů na mladé rodiny,“ uvádí rada.

Topolánek: Jsme přeanalyzováni

Premiér Topolánek, jenž označil reformu vysokých škol za svoji prioritu, nicméně tvrdí, že školné je mýtus.

            „V budoucnu bude tvořit jen motivační doplněk pro studenty,“ řekl a odmítl výhrady, že doporučení školného v Bílé knize nejsou dostatečně podložená. „Myslím, že jsme přeanalyzováni,“ poznamenal. Se zavedením takzvané odložené platby ministr Liška zatím nepočítá. „Školné nehraje v textu Bílé knihy nijak zásadní roli a vláda – v souladu se svým programovým prohlášením – ho nezavede,“ komentoval dokončení první verze dokumentu.