Dobře stmelená vláda












            ******************************************************************************************

            * Dobře stmelená vláda
            ******************************************************************************************
            23.5.2008, autor: Jan Keller

            Hlavní zásady politiky Melčákovy a Topolánkovy vlády jsou jednoznačné a programově průhled
            kdo se jeví jako slabší, vystupovat tvrdě a nekompromisně, těm nejsilnějším naopak vyplnit
            přání. Neustálé kličkování mezi lokajskou úslužností směrem navenek a knížecí přezíravostí

            by zlomilo i mnohem silnější charaktery.
            Když odboráři důrazně varují před asociálními dopady reformy, ukazuje jim vláda cestou do 
            prostředníček. Když rektoři vysokých škol protestují proti připravovanému oklešťování univ

            a proti faktickému krácení rozpočtu na vzdělání, vláda jim kyne stejným gestem jako odborá
            Když se studenti medicíny i se svými učiteli bouří proti připravovanému osudu fakultních n

            se jim mluvčí i se svým ministrem, že zase nic nepochopili. Nic nepochopili ani členové mn
            divadel v čele s Jiřím Suchým, když se bláhově domnívali, že jim snad někdo bude ve státě 
            ekonomikou přispívat na tu jejich kulturu.

            Panskou namyšlenost, se kterou vláda přistupuje ke svým občanům, střídá ničím nemírněná po
            k velkým a mocným. Uznání Kosova není ničím jiným než jen dalším vztyčeným prostředníkem. 
            směrem k odborářům, lékařům, studentům či umělcům, ale k normám mezinárodního práva a k us

            Jdeme s hlavním proudem a to je dobře, sděluje nám všem Kateřina Jacques. Vláda, která se 
            proti proudu veřejného mínění, proti názorům nezávislých expertů, proti zájmům lidí práce,
            pozor na to, aby „šla s hlavním proudem“. Bezelstně nám to sděluje politička, která – což 

            ještě docela nedávno považovala za správné jít proti hlavnímu proudu.
            Nejde o paní Kateřinu. Důležité je, že celé vedení strany zelených dnes geniálně propojuje
            aroganci s melčákovskou úslužností. Naprostá přezíravost Martina Bursíka a jeho lidí vůči 

            a nezájem o program vlastní strany a současně bezmezná vstřícnost vůči nejsilnější koaličn
            tmelí neskutečnou aroganci vůči občanům s nechutnou servilitou kamsi navenek, má barvu zel


            Foto popis|

            O autorovi| Jan Keller (Autor je sociolog)