Naše budoucí Marie Curieové? ****************************************************************************************** * Naše budoucí Marie Curieové? ****************************************************************************************** 17.5.2008  Magazín Práva, autor:Jana Rovenská Věda. Pod tímto slovem si většinou představíme muže. A když už ženu, tak jako šedivou myšk sex-appealu. Skutečnost je však jiná. Doktorskými tituly ověnčené tři z nich, Marta, Jana a Petra, jsou příjemné mladé maminky, nikdo na první pohled neřekl, že se rozhodly pro „suchou“ vědu. Jako nadějné vědátorky do za své bádání a přínos vědě zvláštní ocenění. V rámci mezinárodního projektu jim společnos spolupráci s Akademií věd ČR a Českou komisí pro UNESCO udělila stipendium pro ženy ve věd tisíc korun. „Cena má povzbudit i další nadané ženy, kterých je ve vědě stále málo. Stačí se podívat na oceněných žen je jen mizivé procento, možná proto si jejich jména také všichni pamatujeme. udělené na výzkum daného projektu, který musí mít hlavu a patu, je to ale zároveň i oceněn už dokázaly a vyprodukovaly, než jsme je dostaly,“ říkají unisono. Shodují se i v tom, že nejde o klasickou diskriminaci, že mají stejné možnosti jako muži do chvíle, než mají děti Doc. MUDr. Marta Kalousová, Ph. D., je specialistou v oboru klinická biochemie a nefrologi pacientů se selháním ledvin dostala řadu cen doma i na mezinárodních kongresech, např. Hlá Cenu Jana Broda či další od odborných lékařských společností. Absolvovala několik zahranič přednášela na kongresech a sympoziích doma i ve světě. Mgr. Jana Roithová, Ph. D., se věnuje kvantové a iontové chemii. Po mnoha stážích na zahra pracovištích včetně dlouhodobého pobytu na Technické univerzitě v Berlíně se vrátila na Un kde se zabývá chemií v plynné fázi. Dostala několik ocenění, mezi nimi Prémii Otta Wichter cenu. RNDr. Petra Šaulí, Ph. D., se zabývá výzkumem ionosféry. Vloni dostala prestižní ocenění a Prémii Otta Wichterleho. Jako vědecká pracovnice se účastnila řady českých i mezinárodních členkou organizačního výboru konferencí v Praze, přednáší doma i v zahraničí. Nově na onemocnění ledvin „Ani jeden z rodičů není lékař a starší bratr vystudoval fyziku. Maminka ale pracovala ve laboratoři. Tam se mi líbilo. Zajímalo mě ale nejen to, co se vyšetří, ale i člověk, pacie přístup a snahu pro člověka něco udělat jsem zdědila i po otci, který je evangelický farář úvod Marta Kalousová. Už od dětství byla velmi vnímavá, měla hodně zájmů, hrála i na klavír. „Šla mi i matematik si představit, že bych ji i učila. Místo toho teď přednáším biochemii. Matematické myšlení pomohlo i ve výzkumu, třeba pro přípravu studií a zpracování výsledků. Bavily mě i jazyky, jsem je spíš jako nástroj pro komunikaci. Když jsem se pak hlásila na vysokou, dostala jse matematickofyzikální fakultu a na ekonomku, ale nakonec zvítězila medicína,“ vysvětluje. Od začátku se pak pohybovala na pomezí laboratoře a klinické medicíny. Od třetího ročníku docházet do laboratoře na 1. ústav lékařské chemie a biochemie 1. LF UK. „Postupně jsem ta diplomovou práci a pokračovala v postgraduálním studiu. Bavila mě i interna, absolvovala j v tomto oboru.“ Manžela poznala díky cestování. „Abych mohla co nejvíc cestovat, udělala jsem si ve třetím medicíně kurz průvodcovství. Potřebovala jsem řadu historických poznatků a při tom jsem se Janem, který je na tuto problematiku odborník. Provázela jsem po německy mluvící Evropě, p cizince po Čechách. Během studia jsem se tak mohla někam podívat, cestování je stále mým v prozrazuje lékařka, která se kromě běžné angličtiny a němčiny domluví také rusky, španělsk Další koníčky, např. návštěvy koncertů a divadel, už musela omezit kvůli dvouleté dceři Ha si jen orientální tanec. „Beru to jako příjemnou relaxaci, líbí se mi, že to není jen cvič i umění s příjemnou hudbou, je to pro mě jedna hodina v týdnu, při které si odpočinu a udě své tělo. S Janem se vypravíme tak na klasický ples, jinak už tancuji jen kolem malé,“ dod „Hanička je u mě na prvním místě. Má ale také ráda změnu, tak si s ní pak hraje manžel neb kteří jsou už v penzi.“ Proč právě její práce mezi třemi desítkami dalších zvítězila? „V rámci výzkumného projektu pacienty na dialýze a komplikacemi, které se selháním ledvin souvisejí. Každý jistě zná kl faktory těchto onemocnění, jako je cukrovka, vysoký krevní tlak, kouření, vysoký cholester pohybu. Jsou ale další „netradiční“ mechanismy, které jsou do určité míry specifické pro o a také se významně při těchto komplikacích podílejí. Je to například oxidační stres, což j mezi oxidanty a antioxidanty ve prospěch oxidantů, které pak působí tkáňové poškození. V p klinické biochemie a laboratorní diagnostiky 1. Lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeo nemocnice se zajímáme právě o tyto netradiční mechanismy. Naše výsledky mohou podat nové a informace o některých onemocněních a jejich komplikacích a mohou být třeba podkladem pro n léčby.“ A jak ulehčí stipendium Martě život? „Asi si koupím nový počítač. Chtěla bych i krátkodobě zahraničí s cílem prohloubit mezinárodní spolupráci. Uvažuji i o dalším vzdělání, ale všec bude s ohledem na Haničku.“ Uhlovodíky z Titanu Jana Roithová vyrůstala s dvěma mladšími bratry v lékařské rodině v Neratovicích. „Maminka dětská lékařka a otec je anesteziolog. Když jsem byla malá, chtěla jsem být jako máma. Moc klavír a naučila mě to taky, často jsme hrávaly spolu. S tátou, který je velký sportovec, atletiku, běhali na běžkách a lyžovali, na prázdniny jsme jezdívali k babičce a hráli si n zahradě. A protože jsem byla nejstarší, měla jsem bráchy na starost. Jeden je mladší jen o deset let, o toho jsme se později starali společně,“ vzpomíná. Na škole šla Janě i matematika a fyzika, bavily ji jazyky, dlouho nevěděla, pro co se rozh jsem se podle rodičů vracela k medicíně, pak jsem chtěla dělat matematiku, ale nakonec zví Paradoxní bylo, že ještě na gymplu mi vůbec nešla. Měli jsme totiž příšerného učitele. Bav až když jsme ji ve čtvrtém ročníku neměli. Tehdy jsem poznala, jak moc je chemie, která ve porozumění všech procesů, zajímavá, a na vysoké škole mi už bylo jasné, že se jí budu věno pohledu. Dělám teoretickou chemii, takže hodně matematiku aplikovanou v přírodních vědách, „V organické chemii používám hodně teorii, protože se snažím popsat, jak reakce probíhají. máte nějakou syntézu léčiva a chcete v ní jeden krok zdokonalit. K tomu ale potřebujete vě na molekulární úrovni reakce probíhá. Celá moje práce je na pomezí chemie, fyziky, analyti chemie,“ prozrazuje vědecká pracovnice z katedry organické a jaderné chemie na Přírodověde Pro Janin výzkum měla význam sonda mezinárodní kosmické mise na Titan. „V tomto projektu z možnosti, jakými se tvoří uhlovodíky v atmosféře Titanu. Mezi prvními výsledky mise bylo i ionosféra Titanu obsahuje vyšší uhlovodíky, což se vůbec nečekalo. Chemie, která je na Tit mohla poskytnout nový pohled na chování a tvorbu uhlovodíků, což je velmi zajímavé z hledi alternativních zdrojů energie. Zatím je to ale samozřejmě hudba šílené budoucnosti.“ Janě hodně pomáhá doma i ve výzkumu její o deset let starší manžel, vynikající německý věd Schröder. Seznámila se s ním na Technické univerzitě v Berlíně, kde byl její šéf. „Dnes pracuje na naší akademii věd v Ústavu organické a anorganické chemie, což je ústav p díky práci prof. Antonína Holého, který vyvinul několik úspěšných léků. Ústav se také díky plynoucím z licencí na léčiva stal jedním z nejšpičkovějších pracovišť v Čechách. Manžel t vybavenou laboratoř, kterou jsem mohla k projektu využít,“ dodává spokojeně. Na koníčky jí už moc času nezbývá. „Dvouletý Jonáš je hodně živé dítě, teď nám oběma nahra sportování. Bydlíme v domku v Neratovicích. Ráda relaxuji při práci na zahradě, kde pěstuj Stále hraju na klavír, Jonášovi se to moc líbí. Nerada vařím, ale naštěstí vaření je manže Manžel je ze sedmi dětí a jeho rodina bydlí daleko až u Kielu. Na Jonáše mluví ale jen něm začíná mluvit v obou jazycích.“ Za stipendium si Jana pořídí nový počítač. „Můj celý plat jde vlastně na paní, která se ná Jonáše stará, více méně mu nahrazuje babičku. Je moc hodná. Jinak se střídáme s Detlefem. strašně unavená a to nepracuji na plný úvazek,“ svěřuje se. Polární záře na malířském plátně Petra Šaulí má osobní život pestřejší. Do pětatřiceti si stihla vzít svou vysokoškolskou l letech se rozvést a znovu se zamilovat. Vdávat se bude, až bude mít víc času. Momentálně s věnuje své prvorozené měsíční dceři Julii. Se svým druhým, o devět let mladším přítelem a ing. Ondřejem Kouckým se seznámila prozaicky, při degustaci piva. „Je chemik, zabývá se te pivo se nám stalo i osudným,“ prozrazuje šťastná maminka. Nadání k přírodním vědám dostala do vínku. Rodiče učili na střední škole matematiku a fyzi jsem v podstatě líný člověk, a když jsem se na gymnáziu rozmýšlela, co dál, rozhodla jsem a fyziku, které mi šly samy. Medicínu nebo práva jsem nikdy studovat nechtěla, protože se příliš mnoho věcí nazpaměť. Memorovat stovky stran by bylo pro mě utrpení,“ dušuje se. Na vysoké si vybrala geofyziku. „Na jedné výběrové přednášce mě pak zcela uchvátilo vypráv atmosféře, jejíž součástí je právě ionosféra, část zemské atmosféry přibližně od 60 kilome dne a nad sto kilometrů v noci. Studiu ionosféry se tak v Ústavu fyziky atmosféry Akademie už několik let a musím říct, že dělám práci, která mě víc a víc baví,“ prozrazuje a zasvěc atmosféře. „Její význam spočívá především v ochraně organismů před ničivým slunečním a kosmickým záře extrémních teplotních výkyvů mezi dnem a nocí. Atmosféra je vlastně něco jako zemský ochra Schopnost neutrálních částic pohlcovat sluneční záření vede k vytvoření ionizované vrstvy Nás zajímá to, jakým způsobem se v čase mění koncentrace ionizovaných částic v souvislosti aktivitou, a procesy v neutrální atmosféře od minut až po roky. Řada z nás už je zvyklá dát si do auta GPS navigaci, i v tom hraje ionosféra velikou roli. důležité, jak je prostředí, kterým se signál šíří, ionizované. Je rozdíl mezi dnem a nocí, geomagnetického klidu nebo naopak geomagnetické bouře,“ vysvětluje vědátorka, kterou k vít motivovala právě stálá potřeba ionosférické předpovědi. Nedávno se Petra vrátila k malovaní. „Miluji barvy a atmosféra je barevná. Třeba polární z z nejúžasnějších představení přírody. Viděla jsem ji během pobytu ve Finsku na observatoři kruhem. Na noční obloze jsou vidět neuvěřitelné barevné škály. Polární záře může být zelen červená, může připomínat vlající záclony nebo třeba cosi, co vypadá jako letící pták,“ líč Jak vzniká? „Na Slunci dochází i k extrémním událostem např. erupcím, kdy je ze Slunce vyv plazmatu, dojde k porušení geomagnetického pole a sluneční částice pronikají až do nižších atmosféry. Neutrální atmosféra absorbuje část sluneční energie a dochází k její ionizaci a Excitované - podrážděné - částice pak při návratu do základního stavu září. Polární záře j při opravdu velkých poruchách geomagnetického pole, vidět i u nás.“ Ještě se ptám, jak je Petra použitelná doma? „Bydlíme v rodinném domku u rodičů, kde mám i několika hlavami vinné révy. Strašně ráda také vařím. Miluji francouzskou kuchyni, vlastně Francií spojené, je moje slabost. Francouzsky se domluvím i na konferencích, takže pobyty užívám. Pravidelně přednáším na univerzitě v Rennes. V září jsem byla na konferenci v Cham jsem se vrátila se spoustou pravého šampaňského,“ vzpomíná s úsměvem Petra, která běžně po angličtinu a italštinu. Stipendia využije k tomu, aby si vytvořila pracovní zázemí doma a času na Julinku. Diskriminace ve vědě: ano, či ne? Odpovídá přední česká vědkyně prof. Blanka Říhová, DrSc., Ph. D., která stála osm let v če Mikrobiologického ústavu AV ČR a se svým manželem, vědcem, vychovala dvě dcery. „Mladé vědecké pracovnice mají v naprosté většině za manžely/partnery sebevědomé a stejně Zůstanou-li bez dětí, je to jednoduché, oba mohou dosáhnout skvělých výsledků. Děti ale si trochu zkomplikují a záleží na velkorysosti partnera, ale hlavně na pomoci, kterou mladá ž vědě mohla věnovat. Naše generace spoléhala na obětavé maminky, dnes je to jednodušší. Lze vynikající a spolehlivé pomocnice k dětem, takže časem budeme mít jistě vědeckých pracovni mladé ženy máme. Máme jich ale opravdu málo v řídicích funkcích. Myslím si, že podstatnou určitá ostýchavost, a jsou-li maminkami, i snaha nepřidávat si k vysoce náročné vědecké pr povinnosti. Nabídku na řízení, na rozdíl od mužů, často odmítají. V biomedicínských oborech nevidím mezi vědcem mužem a vědkyní ženou-matkou žádný rozdíl. D říci, že vědecké pracovnice - matky - využívají pro získání stejně kvalitních výsledků dal úsporněji svůj čas. Po pravdě řečeno, nejsem si vědoma toho, že by skutečně dobrá věda ve mezi tím, co objevil muž a co žena. Jediné, na čem záleží, je kvalita. U publikací to plat Pokud jde o přednášky, slabá úroveň se určitě neodpouští přednášející jen proto, že je žen krásná žena, a ty nejsou výjimkou, mohu být mužští kolegové o poznání shovívavější.“